Mimoškolní aktivity: proč je to?
Hlavním cílem školy je poskytnout průměrnou úroveň vzdělání. Bez ohledu na vzdělávací program je student povinen získat základní znalosti o předmětech definovaných státem. Hlavním cílem vzdělávání je však vzdělávání harmonického člena společnosti. Proto kromě výuky hraje také školní a vývojové funkce. Zkušení učitelé vědí, že dosažení tohoto cíle je nemožné bez kombinace vzdělávacího procesu s programem mimoškolních aktivit.
Mimoškolní aktivity mají řadu funkcí. Provádí se ve volnější formě než lekce. Ačkoli jeho učitel vede (zejména pokud jde o mimoškolní činnost na základní škole), jsou studentům dána větší nezávislost. Mimo výuku mohou děti projevit více tvůrčí aktivity a rozvíjet myšlení, zvládnout komunikační dovednosti v týmu a skupinovou práci. Učitelská funkce v mimoškolních aktivitách hraje vedlejší úlohu, i když je činnost zaměřena na hloubkové studium konkrétního předmětu. Mnohem důležitější pro organizaci mimoškolní práce je schopnost studentů aplikovat teoretické poznatky získané v hodinách. To přispívá k rozvoji zájmu o toto téma. Neméně významné je rozšíření výhledu a zvyšování kulturní úrovně školních dětí, výchova pocitů úcta k sobě, tradice a zvyky. Právě tyto cíle jsou prioritou při přípravě mimoškolních aktivit.
V závislosti na cílů a cílů učitel volí formu, ve které se mimoškolní činnost koná, a určuje její obsah. Může to být kvíz, KVN, sportovní a intelektuální soutěže, výroba kostýmů, pití čaje. Forma realizace mimoškolních aktivit poskytuje velké možnosti pro přilákání rodičů a dalších dospělých osob k kontaktům mezi školáky různého věku. Taková zaměstnání může být věnována prázdninám, v přírodě, na exkurzích.
Příležitostně zorganizovaná mimoškolská akce se pro školáky nestane dodatečnou zátěží, ale vítanou dovolenou, příležitostí dokázat sebe sama. Takové aktivity posilují kolektivní, pomáhají školním dětem vedení dovedností a schopnost komunikovat. Zvláštní emocionální stav, který vzniká u školních dětí v těchto třídách, významně zvyšuje efektivitu jejich činností a zlepšuje asimilaci znalostí. Proto, například ke konsolidaci obzvláště složitých gramatických pravidel, má smysl uspořádat mimoškolní aktivity v ruském jazyce. Fyzika, chemie, matematika, dějiny, geografie, biologie - jakýkoliv předmět se bude zdát snadný a zajímavý pro žáky, kteří mají správnou kombinaci učebních osnov a mimoškolní činnosti.
Témata dalších studií by neměly být vždy přímo spojeny s výcvikem. Mohou být věnovány studiu dějin města, zdravému životnímu stylu, dodržování dopravních pravidel. Často mimořádná událost v odborném poradenství hraje významnou roli při výběru studentů střední školy z určité profese. Jak učitelé, tak i rodiče školáků si musí uvědomovat sílu vzdělávacích dopadů mimoškolních aktivit a věnovat jim pozornost tradičním poučením.
- GEF: mimoškolní činnost mladých školáků
- Jaký je historický týden ve škole?
- Projektová činnost na základní škole. Zahrnutí projektů do vzdělávacího programu
- Dozor ve školách. Intraschool monitoring akademické práce. Intra-školní kontrolní plán
- Otevřená mimoškolní událost: formy a typy
- Výukové aktivity v biologii. Vývoj mimoškolních aktivit v biologii
- Mimoškolní událost v informatice. Vývoj mimoškolních aktivit v informatice
- Mimoškolní událost ve fyzice. Scénář mimoškolních aktivit ve fyzice
- Mimoškolní událost v literatuře. Scénář mimoškolní aktivity na literatuře
- Otevřít mimoškolní událost na geografii. Scénář mimoškolních aktivit v geografii
- Co je kruh? Kruh jako forma dalšího vzdělávání pro školáky
- Mimoškolní aktivity na základní škole - jedna z důležitých složek tvorby harmonické osobnosti…
- Co zahrnuje vzdělávací práci ve škole
- Modernost a technologie výuky
- Struktura učebního procesu jako ukazatele kognitivní a výchovné aktivity školáků
- Metodická práce ve škole
- "GEF - základní škola" - nová základna pro harmonický rozvoj žáků
- Externí aktivity v rámci implementace GEF: rysy, program a požadavky
- Metodický vývoj otevřené lekce
- Vzdělávací standardy a model pooperačních aktivit pro GEF
- Proč vstoupit do mimoškolního vzdělávání je třeba od prvního ročníku školní docházky