Rovnocenná slovní zásoba a problémy s překladem

Překlad textů hraje neocenitelnou roli ve vývoji lidstva. S jeho pomocí se lidé učí o kultuře jiných zemí, připojují se k mezinárodnímu dědictví, předávají vědecké a jiné znalosti.

Hlavní věc v procesu překladu textů je samozřejmě tlumočník. Jeho role je významná. Proto jsou lidé tohoto povolání velmi nároční. Dobrý tlumočník by nejen měl dokonale zvládnout všechny vrstvy jazyka. Musí znát rysy národní kultuře země, její geografie, historie, ekonomika, politika. Bez znalosti těchto vlastností země, z jejíž jazyka se připravuje překlad, není možné přesně a správně sdělit nuance textu.

Zvláště obtížné je překládání neekvivalentních slov, tj. ty jazykové jednotky, které nemají korespondenci v jiných jazycích. Daná definice tohoto konceptu Vereščagin a Kostomarov, uvádí, že non-ekvivalent slovíček - slova, jejichž význam nelze srovnávat s lexikální pojmy přítomných v jiných jazycích.

Přirozeně se nejprve slova vztahují k dané vrstvě, která označuje specifické koncepty, pojmy, které chybí v jiných zemích nebo jiných národech, skutečnostech a jevech.

Reálný život zahrnuje každodenní předměty, rituály, procesy, které chybí od jiných národů. Slova "sakura", "satsivi", "perestrojka" a tam jsou příklady té vrstvy jazyka, který odborníci nazývají "neequivalentní slovník".

Koncept také zahrnuje historismy, slova, která ztratily svou relevanci, protože předměty nebo jevy, které volaly, zmizely. Patří mezi ně například "arménský", "scénický", "scimitar" atd.

Jak řešíte lexikální problémy překladu? Existuje několik způsobů, jak tento problém vyřešit.

• Transkripce nebo záznam cizích slov pomocí zavedeného ortografického systému přijímajícího jazyka. Je to možnost zahrnout slova jednoho jazyka do druhého s maximálním možným zachováním jejich zvukového obrazu.
• Transliterace nebo přesný přenos znaků (nebo systému znaků) jednoho dopisu s pomocí jiného. V tomto případě je možná transliterace "sign in sign", přenos celého systému znaků jedním znakem nebo naopak. Někdy je pro vysílání jedné posloupnosti písemných znaků vyžadován celý systém symbolů nástupnického jazyka.
• Hypo-hyperonimický překlad, tj. překlad ekvivalentní slovní zásoby s přihlédnutím k druhům a obecným vztahům slov. Jednoduše řečeno, takové typ převodu spočívá v výběru nejbližšího, i když neúplného ekvivalentního významu pojmu, parafráze. Perifraz může být popisný, vysvětlující, popisný a stlačený.

Rovnocenný slovník je rychle zapůjčen jinými jazyky, protože jinak je obtížné sdělit vlastnosti jiné kultury. To se týká ruské "Perestroika", anglického "parlamentu", ukrajinského "darebáka".

Ale ekvivalentní slovní zásoba není jen realitou a historizmem. Některá slova v různých jazycích se liší v sémantickém objemu, který je třeba při převodu vzít v úvahu. Například v angličtině slovo "dívka" znamená jak "dívku", tak "dívku". Je zřejmé, že v ruštině mají tyto pojmy odlišnou sémantiku.

Obtížnost překladu velmi často způsobuje odhadovanou složku významu slova. Takže v případě, že ruský „slunce“ má neutrální emocionální tón, Tajik „Oftob“, vzhledem k horkému klimatu má negativní složka se nachází v blízkosti v tom smyslu, aby pojmy „hoří“, „spálení“.

Jednou z největších potíží je překlad frazeologických jednotek. Idiomatické výrazy byly ovlivněny hodnotové orientace, pohledy na svět, kulturní tradice rodilých mluvčích. Proto překladatel by měl dobře znát nejen obrazovou sémantiku zvoleného jazyka, ale i historii, kulturu lidí jako celku.