Původní ruská a vypůjčená slova: příklady. Slova cizího původu

Jednou z částí lexikonu je etymologie, která zkoumá původ slova na pozadí změny v celé slovní zásobě jazyka. Domorodé ruské a vypůjčená slova

Slovní zásoba ruského jazyka

Všechna slova, která existují v jazyce, se nazývají slovní zásoba. S jejich pomocí voláme různé objekty, jevy, činy, znaky, čísla atd.

Slovní zásoba se vysvětluje vstupem do systému slovanských jazyků, který určuje existenci jejich společného původu a vývoje. Ruská slovní zásoba je zakořeněna v minulosti slovanských kmenů a po celá staletí se rozvíjela s lidmi. Jedná se o takzvanou primordiální slovní zásobu, která existuje již dávno.

Také v lexikonu je druhá vrstva: to jsou slova, která nám přišla z jiných jazyků kvůli vzniku historických vazeb.

Takže pokud se podíváme na lexikon z místa původu, můžeme rozlišit slova původně ruštinu a půjčené. Příklady slov obě skupiny jsou ve velkém počtu reprezentovány v jazyce.

Původ ruských slov

Slovní zásoba ruštiny má více než 150 000 slov. Podívejme se, která slova se nazývají primordiálně ruština.

Původně ruská slovní zásoba má několik úrovní:

1. První, nejstarší, zahrnuje slova označující takové pojmy, které se nacházejí ve všech jazycích (otec, matka, maso, vlk a další);
2. Tvoří druhou ligu Proto-slovanské slov, které jsou společné pro všechny slovanské kmeny (borovice, pšenice, dům, kuřecí, kvasu, sýr, atd ...);
3. Třetí stupeň formy slov, které se objevily v řeči východních Slovanů, neboť podle VI-VII (tmavý, nevlastní dcera, hřbitov, protein, dnes);
4. Čtvrtá skupina - je ve skutečnosti ruské jména se objevila na konci XVI-XVII století (džem, vánice, Bush, vykořenit, neuspěchaný, jeden den, zedník, pilot, podvod, čistota, atd ...).

Proces půjčování

V našem jazyce koexistují původní ruské a vypůjčené slova. Důvodem je historický vývoj země.

Jako lidé, Rusové z dávných dob vstoupili do kulturních, ekonomických, politických, vojenských, obchodních vztahů s jinými zeměmi a státy. To přirozeně vedlo k tomu, že jsme měli slova těch národů, s nimiž jsme v jazyce spolupracovali. Jinak nebylo možné vzájemně si rozumět.

S časem se tyto jazykové půjčky staly rusifikovanými, vstoupily do skupiny běžná slova, a my jsme již přestali vnímat je jako cizí. Všichni víme takové slova jako "cukr", "koupelna", "aktivista", "artel", "škola" a mnoho dalších.

Slova původně ruská a vypůjčená, jejichž příklady jsou uvedeny výše, se dlouho a pevně stávají součástí našeho každodenního života a pomáhají budovat náš projev.

Cizí slova v ruštině

Při vstupu do našeho jazyka jsou cizí slova nucena změnit. Charakter jejich změn ovlivňuje různé aspekty: fonetika, morfologie, sémantika. Půjčky podléhají našim zákonům a předpisům. Taková slova se mění v koncích, v příponách se gender mění. Například slovo "parlament" je mužské a v němčině, odkud pochází, je průměrné.

Samotný význam slova se může změnit. Takže slovo "malíř" znamená pracovníka v naší zemi a v němčině je to "malíř".

Sémantika se mění. Například půjčená slova "konzervovaná", "konzervativní" a "konzervatoř" nám přišla z různých jazyků a nemají nic společného. Ale ve svém rodném jazyce, francouzštině, latině a italštině, pocházeli z latiny a měli význam "zachránit".

Proto je důležité vědět, z jakých jazyků jsou slova vypůjčena. To pomůže správně určit jejich lexikální význam.

Kromě toho je někdy obtížné znát rodné ruské a vypůjčené slovo v množství slovní zásoby, které používáme každý den. Pro tento účel existují slovníky, kde je vysvětlen význam a původ každého slova.

Klasifikace vypůjčených slov

Dvě skupiny vypůjčených slov jsou přiděleny podle určitého typu:

• pocházejí ze slovanského jazyka;
• převzato z neslaských jazyků.

V první skupině zahrnují velký hmotnostní staroslavyanizmy - slova, převládající od IX století církevních knihách. A nyní rozšířený slova jako „cross“, „vesmíru“, „síla“, „ctnost“, etc. Mnoho staroslavyanizmy mít ruská analogie ( „tváře.“ - „líce“, „ústa“ - „rty“ a další. ) jsou přidělovány fonetický ( "brány" - "gate"), morfologické ( "milost", "dobrodinec"), sémantický ( "zlato" - "zlato") staroslavyanizmy.

Druhá skupina se skládá z půjček z jiných jazyků, včetně:

• Latina (v oblasti vědy, politiky veřejného života - "škola", "republika", "společnost");
• Řečtina (domácnost - "postel", "pokrm", výrazy - "synonymum", "slovní zásoba");
• Západoevropské (vojenský - „HQ“, „kadet“ umění - „závěsného“, „na šířku“, námořních pojmy - „loď“, „Loděnice“ „škuner“ hudební pojmy - „Aria“, „libreto“);
• Turkické (v kultuře a obchodu "perla", "karavan", "železo");
• Skandinávské (domácí - "kotva", "bič") slova.

Slovo cizích slov

Lexikologie je velmi přesná věda. Zde je vše jasně strukturované. Všechna slova jsou rozdělena do skupin, v závislosti na atributu stanoveném v základu.

Původně ruská a vypůjčená slova jsou rozdělena do dvou skupin na základě etymologie, tedy původu.

Existují různé slovníky, které splňují konkrétní cíle. Takže je možné pojmenovat slovník cizích slov, kde se shromažďují cizí příklady, které nám přišli po mnoho staletí. Mnoho z těchto slov nás nyní vnímá jako Rusové. Slovník vysvětluje význam a označuje, odkud pochází slovo.

Slovníky cizích slov v naší zemi mají celou historii. První byla vytvořena na počátku osmnáctého století, byla to rukopis. Zároveň byl vytvořen třídílný slovník, který napsal NM. Yanovsky. Ve dvacátém století se objevilo několik cizích slovníků.

Mezi nejznámější lze jmenovat "Školský slovník cizích slov", který upravuje V.V. Ivanova. Ve slovníku článku se nazývá informace o původu slova, poskytuje výklad jeho významu, příklady použití, stabilní výrazy s ním.