Slovní zásoba frází: charakteristické rysy a rozsah

Komunikace je jedním z hlavních cílů jazyka a zahrnuje použití různých prostředků z lexikálního systému. Mezi četnými způsoby prezentace v ruském jazyce jsou většinou ti, kteří funkčně patří do hovorového nebo knižního stylu. První možnost je častěji používána v každodenní každodenní řeči, která se používá v neformální atmosféře nebo v přátelském dialogu pro výměnu myšlenek, pocitů a informací. Používá hovorovou slovní zásobu, která se vyznačuje jednoduchostí, sémantickou kapacitou a svobodou projevu, která dává fráze živost a zbarvení.

Mluvený slovník se rozvíjela v městském prostředí, takže nemá žádné dialektické rysy a výrazně se liší od knižního jazyka. Může se nalézt buď ústně nebo písemně form dopisy a poznámky. V tomto slovníku používají výrazy a fráze, které mají emocionální a expresivní barvy (ironický, láskyplný, důvěrné známosti, nesouhlas, atd.) To také omezuje použití abstraktních, cizích slov a terminologie.

Mluvené funkční styl řeči je charakterizována běžnými a neutrálními frázemi (domů, počasí, času). Suffixy subjektivního hodnocení jsou široce používány s přehnanou nebo klesající hodnotou (slunce, holodina, Lapushka, gryazische) s mluveným stínu na: - - (svíčka trouba) - Yaga (chudák dříč) - yatina (nudyatiny, poshlyatina) - sha (vahtersha, doktorsha).

Také slovíček konverzační formy adjektiva a slovesa hodnotový soud (tlustý, ušatý, velké oči, diskuse, hry, zotavující se, zahrát si triky, atd.) Pro větší expresivitu se používá zdvojnásobení slov (dobrá-dobrá, velmi-velmi silná-silná atd.).

Dalším způsobem expozice je styl knihy. Zahrnuje několik funkčních odrůd: vědecký, žurnalistický, umělecký a oficiální. Každá z nich má vlastní řečové charakteristiky, díky čemuž jsou stejné druhy slovní zásoby. Poslouchají zavedené normy jazyka, odpovídají určité gramatické formě a nepodléhají odmítnutí. Například v oficiálních a obchodních a vědeckých textů je nepřijatelné používat prvky a inkluze jiných stylů, protože se vyznačují jasnost, přesnost a logické konzistence.

V některých případech je mluvené slovní zásoba může být použit v knižní stylu, zejména v uměleckém žánru, které vyžadují text, aby věnovaly větší jednoduchost a emocionalita (hůl, večer, hlupáka a klame et al.). Je pravidlem, že tato slova přesahují literární jazyk, a jejich použití musí být odůvodněno specifickými stylistické cíle, protože v obou případech přispívají k ucpávání jazyka. Do žurnalistiky se často používají hovorová slova, aby se text trochu oživil a zdobil.