Deklinaci zeměpisných názvů v ruštině: rysy a pravidla

Ruský jazyk je plný mnoha pravidel, které regulují správné používání a pravopis slov. Ale kromě toho by měla být kompetentní osoba schopna naklonit se různým slovům. Toto téma zpravidla vyvolává mnoho otázek a pochybností nejen u školáků, ale také u dospělých. Obzvláště obtížné pro většinu lidí deklinace vlastních jmen,

Toponymy: Co je to?

Deklinace zeměpisných názvů podléhá určitým pravidlům, které je třeba znát sami. V opačném případě najdete spoustu legračních případů, které vás budou charakterizovat z nepatrné strany svým přátelům nebo kolegům.

Často, když mluvíme o poklesu zeměpisných názvů v ruštině, myslíme toponymy. Tento termín se vztahuje na všechny zeměpisné identifikátory obecně. Toto slovo přišlo k nám z antického řeckého jazyka, to bylo tvořeno ze dvou různých slov, které označují v překladu "místo" a "jméno". Nyní se v mnoha zdrojích informací používá slovo "toponymy".

Kde mohu vidět pravidla pro deklarování toponymů?

Samozřejmě, že pro správné prohlášení geografických názvů je nutné nejen poznat pravidlo, ale také použít na místo. Koneckonců, docela často i člověk, který se považuje za gramotné pochybnosti o psaní slova. V tomto případě můžete použít speciální slovníky, pomocí kterých můžete zkontrolovat deklinaci zeměpisných názvů. Rosenthal Dietmar Eliashevich, Například vytvořil skvělý asistent školáků všech věkových kategorií - "Slovo problémů ruského jazyka". Využijte tohoto nádherného průvodce a dospělých, kteří chtějí zvýšit úroveň gramotnosti.

Typy názvů míst

Než se ponoříme do tématu "Deklinace zeměpisných názvů", stojí za to zjistit, jaké jsou toponymy. Koneckonců to významně mění pravidla pro jejich deklinaci. V současné době se v ruštině vyznačují následující typy místních jmen:

• Slovanské - jsou rodné ruské názvy nebo ty, které byly dlouho zvládnuty v ruštině;
• komplex - tento typ toponym se obvykle skládá ze dvou slov;
• názvy republik;
• cizí jazyky - podobná jména mají své vlastní kategorie, z nichž každá má samostatné deklinace.

Pravidla pro klesající slovanské toponymy

Delení geografických jmen se slovanskými kořeny podléhá jednoduchému pravidlu: jméno vždy souhlasí se slovem, které se na něj vztahuje. Tato slova zahrnují:

• město;
• vesnice;
• vesnice;
• ulice atd.

V těchto případech se toponym nachází v deklinaci definujícího slova. Například budete vždy říkat "ve městě Samara" a "ve městě Moskvě." Všimněte si, že vymezující slovo "město" téměř vždy sklidí toponym, který následuje. To platí pro výjimky. Zahrnují následující případy:

• místní jména nemají tendenci mít jiný druh určující slovo (například by bylo správné říci - na jezeře Salekhard);
• Toponymy množného čísla (například v obci Topotishchi) pravděpodobně neklesnou.

Pokud mluvíme o názvech ulic, pak jsou zde pravidla pro klesající zeměpisné názvy. Toponymum ženského pohlaví je vždy v souladu se slovem "ulice". Názvy mužského pohlaví se neskládají ve stejném případě a komponované toponymy se řídí tímto pravidlem. Příklady zahrnují následující kombinace:

• podél ulice Cherry sady;
• na ulici Kaltuk;
• do ulice Melodichnaya.

Toponymy ve formě přídavného jména mají tendenci se naklonit: na Žluté řece, na Zeleném mysu a tak dále.

Delení zeměpisných názvů končících v "o", "e"

Z nějakého důvodu dospělí často zapomínají na toto pravidlo. Dokonce i známé televizní osobnosti a novináři mají nepříjemné chyby. Chcete-li se stát gramotným člověkem, nezapomeňte, že slovanské toponymy střední rodiny se v ruském jazyce nepokládají. Bude správné říci:

• ve městě Kemerovo;
• poblíž města Grodno;
• v obci Komarkovo.

Je to zvláštní, ale toto jednoduché pravidlo vždy způsobuje mnoho potíží. I když v tom není nic komplikovaného, ​​hlavním úkolem je zapamatovat si správné hláskování.

Toponymy končící písmeny "s", "e", "in", "s": pravidla odklonu

Deklinace zeměpisných názvů s takovými koncemi, které jsou v Rusku tak běžné, způsobuje vážné zmatky. Faktem je, že pravidla pro upadání takových toponimů se v posledních desetiletích mnohokrát změnilo. Historicky, geografické názvy s koncovkami "ov", "ev", "in", "yn" byly vždy odmítnuty. Například dům v Ostashkov nebo chalupa v Mogilev.

Na počátku dvacátého století zde byla tendence nesklávat podobné geografické názvy. To bylo způsobeno řadou vojenských operací, kdy, aby se zabránilo zmatku ve zprávách, byly názvy použity pouze v nominativním případě. Armáda se snažila zajistit, aby toponymy byly v mapách a různých objednávkách totožné. Časem se tento přístup považuje za normu a dokonce se uplatňuje v televizi.

V posledních letech se žurnalistika začala vracet k prvotřídní podobě klesajících zeměpisných názvů. Ale jejich uplatnění v nominativním případě je také považováno za normální a správné.

Komplexní slovanské toponymy

Delení zeměpisných názvů sestávajících z několika slov podléhá určitému pravidlu. Pokud mluvíme o komplexním toponymu, pak jeho první část je vždy nakloněná, bez ohledu na přítomnost nebo nepřítomnost definujícího slova. Příklady zahrnují následující:

• v Rostově na Donu;
• v Komsomolsku-na-Amur a tak dále.

Z tohoto pravidla existuje jedna výjimka - jméno města Gus-Khrustalny. První část tohoto kompozitního toponymu by neměla být nakloněná.

Mnoho zmatek je způsobeno jmény, ve kterých první část stojí ve středním rodu. Podle pravidel ruského jazyka by mělo být povinně deklinaci, ale zvyšující se trend směrem k neměnnosti této části v posledních letech. Proto budou obě verze pravopisu správné: v Orekhovo-Zuevo a v Orekhov-Zuevo.

Jak správně sklonit toponymy - jména republik?

Když nevíte, jak správně napsat název republiky, pak si zapamatujte pravidlo, o kterém budeme nyní hovořit. Jména končící v "iya" a "ee" by měla být v souladu se slovem "republika". Například "v Korejské republice" nebo "z Republiky Makedonie". Ale v tomto pravidle existují úskalí, stejně jako v mnoha pravidlech ruského jazyka.

Oficiální dokumenty vylučují možnost odmítnutí těchto jmen, ačkoli žurnalistika platí pro ně obvyklé pravidlo ruského jazyka. Výjimka platí pro Spolkovou republiku Německo. Po dohodě mezi našimi zeměmi bylo rozhodnuto, že jméno nesmí být nakloněno.

Ve všech ostatních případech nesouhlasí název se slovem "republika" a zůstává v nominativním případě.

Cizojazyčné toponymy

Se zeměpisnými názvy cizích jazyků je pro ruskou osobu velmi obtížné zvládnout. Je snadnější si pamatovat, které z nich nejsou nakloněné. Takže v seznamu zeměpisných názvů, které nejsou předmětem deklinace, jsou zahrnuty:

• Fínská jména;
• Gruzínské a abcházské (s výjimkou názvů středisek);
• Francouzské toponymy končící písmenem "a";
• komplexní italské, portugalské a španělské toponymy;
• správních a územních celků.

Můžete odmítnout pouze jména s koncovkou "a" a ruštinou. Například ve Veroně az Ankary. Francouzská jména mohou být nakloněná pouze tehdy, když v ruském zvuku získali koncovku "a".

Pokud zeměpisné názvy cizích jazyků končí v písmenu "e", "s", "a", "o", odkazují se na indeclinable. Příklady tohoto pravidla jsou mnoho:

• v Tokiu;
• z Mexico City;
• do Santiaga.

Výjimky jsou názvy, které mají v ruštině množné číslo, vytvořené z cizího slova. Například je správné napsat "v Himalájích".

Deklinaci jmen a příjmení

Mnozí věří, že deklinace zeměpisných názvů a vlastních jmen mají společná pravidla. To není úplně pravda. Pravidla mají samozřejmě hodně společného, ​​ale ve skutečnosti nejsou totožná.

Nejčastěji správné skloňování jmen, zeměpisná jména vyvolává mnoho otázek, na jaře av létě, kdy absolventi opouštějí školu a získat osvědčení. To je docela běžné pro nesprávné pravopis toponyms a vlastní jména v diplomech. Vyhněte se těmto nepříjemným okamžikům pomůže znalost pravidel ruského jazyka. Podívejme se na hlavní body pravidla.

Deklinace standardních příjmení

Odmítnutí standardních příjmení je poměrně jednoduché - stanou se v požadované podobě intuitivně. Ale v případě, že příjmení bylo vypůjčeno z cizího jazyka a končí v "s", "in", pak v instrumentálním případě bude mít konečný "ohm". Například příjmení Zelená v přístrojovém pouzdře bude znít jako Zelená.

Často se vyskytují otázky s deklinací ženských příjmení s koncem "ina". V tomto případě vše závisí na nominativním případu mužského jména. Máme například Andrey Zhemchuzhinu. Jméno jeho manželky Julie bude nakloněno jako společné podstatné jméno. Například věci Julia Pearls. Pokud jméno manžela je Andrey Zhemchuzhin, pak v tomto případě budeme mluvit o věcech Julie Zhemchuzhina.

Neštandardní příjmení: jak naklonit?

Předtím se věřilo, že pokles názvu je primárně ovlivněn pohlaví osoby. Ve skutečnosti je však nejdůležitějším faktorem ukončení příjmení. Je to od něj, že vše je na prvním místě.

Příjmení, která neskončí:

• "e";
• "a";
• "o";
• "y";
• "s";
• "e";
• "yu";
• "yx";
• "ty."

Samčí příjmení končí konsistentním dopisem. Pokud příjmení končí v "I" a předtím je také písmeno samohlásky, příjmení by mělo být nakloněno. V podobném případě, s koncovkou "a", příjmení odkazuje na ty, kteří nejsou nestravitelní.

Samozřejmě, ruský jazyk není tak jednoduchý. Pokud si však pamatujete několik pravidel, které jste uvedli, nikdy se nezměníte kvůli nesprávnému hláskování zeměpisných jmen a vlastních jmen.