Co je deklinace v japonštině?

Navzdory skutečnosti, že Japonsko je malá ostrovní země, jazyk těchto okrajů je na světě velmi běžný. Nosiče tohoto komunikačního prostředku jsou doslova rozptýleni po celém světě a jeho popularita se každým dnem rozšiřuje. To lze vysvětlit bohatou jedinečnou kulturou tohoto lidu, stejně jako vysokou životní úrovní a technologickým rozvojem. A zvažování otázky, co je deklinace v japonském jazyce se může ukázat jako užitečná.

Nebo případů nebo částic?

Je zajímavé poznamenat, že samotní Japonci jsou skeptičtí ohledně způsobu, jakým dochází k deklinaci, ať už případu nebo přidáním částic. Část filologů ze Země stoupajícího slunce zastávala názor, že tento proces nastává podle typu nahrazení některých písmenných symbolů (částic). A druhá polovina lingvistů je toho názoru konce případů. Abychom pochopili, jaké jsou deklinace v komunikačních prostředcích Japonska, vezmeme si stranu nejnovějších odborníků v lingvistice.

Japonské případy

Deklinaci podle případu Japonský se provádí přidáním částic. Existuje několik těchto kategorií:

• Případ je jmenovitý Tematicky se provádí s příponou は, tematicky - が. Rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi spočívá v tom, že subjektu nabízíte různé odstíny. Například 青木 さ ん は ぎ し で す .Zde sémantický důraz na skutečnost, že pan Aoki je inženýr. Zatímco v další větě je právě inženýr (od všech přítomných), pan Aoki - 青木 さ ん が ぎ し で す ..
• Genitivní případ má dva významy - atribut a atribut objektu, zatímco se používá částic の. Například か み の (papír).
• Dativ určuje směr a umístění objektu, a naznačuje, přístupová částice časové に. Abychom pochopili, co je sklon této kategorie, následující příklady: .. 手 を 上 に (dlaněmi nahoru), 十 時 に ね ま す (jít spát v 10 hodin), 私 は 部屋 に い ま す (jsem v místnosti).
• V případ akustiky podstatné jméno hraje roli přímé doplňky, Symbol označující tuto hodnotu je を. Například, aby se umylo).
• Ablativ se používá k určení objektů (Object), který produkuje akce, stejně jako označení scéně (což je mírně odlišná od případu formou ruského jazyka). Takže jedna částice で používá v kombinaci "mluvit v japonštině" (日本語 で 話 す) a "koupit knihu v obchodě" (本 屋 で 本 を 買 い ま す.).
• směry úmrtnosti vydaný へ částic, např. 東京 へ 行 き ま す. (Přejděte k Tokia).
• Společné případ označuje akci s někým, například 私 は 妹 と 学校 へ 行 き ま す. (Jsem s její mladší sestrou do školy). To lze poznamenat deklinace vlastních jmen pro tuto kategorii se také vytváří částic と.
• Zpočátku, srovnávací a výchozí omezující kategorií se provádí pomocí datové struktury «か ら - よ り» a «か ら - ま で». Například 青木 さ ん は 私 よ り 背 が た か い で す. (Aoki vyšší než I).

Vědět, jaký je deklinace v japonštině, můžete dělat jednoduché věty a postupně rozvíjet dovednosti ústního projevu. Pravidla pro přidávání částic kategorie jsou velmi jednoduchá - stačí je nahradit po slově bez jakýchkoliv změn. Podstatné jméno zůstává také ve své původní podobě, pouze změny predikátu.