Toponym: Co to je? Klasifikace a typy názvů míst

Jména jsou poetický design země. Mluví o povaze lidí, o jejich historii, o sklonu a zvláštnostech života. (Konstantin Paustovský

Během našeho života, od narození až po smrt, nás doprovázejí různé zeměpisné názvy. Žijeme na evropském kontinentu, v Rusku, v určitém regionu nebo v provincii, ve městě, vesnici, vesnici a vesnici, a každý z uvedených objektů vlastní jméno.

Toponymem je tedy jméno kontinentů a oceánů, země a zeměpisné oblasti, města a ulice v nich, řeky a jezera, přírodní objekty a zahrady. Původ a význam obsahu, historické kořeny a změna po staletí výslovnosti a psaní jmen geografických objektů jsou studovány speciální vědou - toponymií.

Co je toponymií?

Slovo "toponymy" pochází ze dvou řeckých slov: topos - místo a onyma - jméno. Tato vědecká disciplína je odvětví onomastiky - sekce lingvistiky, která studuje její vlastní jména. Toponymy je integrální věda, která funguje na křižovatce lingvistiky, geografie a historie.

Geografické názvy nevznikají na "prázdném" místě: všimli si některých rysů reliéfu a přírody, nazývají je lidé žijící v okolí a zdůrazňují charakteristické rysy. Časem se lidé, kteří žili v tomto nebo v tomto regionu, změnili, ale jména byla zachována a používána těmi, kteří ho nahradili. Hlavní jednotkou pro studium toponymy je toponymum. Názvy měst a řek, vesnic a vesnic, jezer a lesů, polí a potoků jsou toponymy Ruska, které jsou velmi rozmanité jak v době vzhledu, tak v jejich kulturních a jazykových kořenech.

Co je to toponym?

V řeckém slova smyslu je název místa "název místa", tedy název geografického objektu: kontinent, kontinent, hora a oceán, moře a země, město a ulice, přírodní objekty. Jejich hlavním účelem je stanovit "vazbu" jednoho nebo jiného místa na povrchu Země. Navíc toponymy pro historickou vědu nejsou snadné pojmenovat žádný zeměpisný objekt, ale historickou stopu na mapě, která má svou vlastní historii původu, jazykový původ a význam.

Na jakém základě jsou klasifikovány toponymy

Jednotná klasifikace toponymů, která by vyhovovala jak lingvistům, tak geografům a historikům, dnes neexistuje. Zařadit toponymy pro různé značky, ale nejčastěji o následujících:

• podle typu označených geografických objektů (hydronymy, oronymy, drononymy a další);
• jazyk (ruský, manchu, český, tatarský a jiná jména);
• historické (čínské, slovanské a jiné);
• podle struktury:
  - jednoduché-
  - deriváty-
  - komplexní-
  - sloučenina;
• na území území.

Klasifikace podle oblasti území

Největší zájem je o klasifikaci toponimů podle jejich územní charakteristiky, kdy se geografické objekty, v závislosti na jejich velikosti, označují jako makro-pojmy nebo mikrotoponymy.

Microtoponymy jsou individuální názvy malých geografických objektů, stejně jako charakteristické rysy terénu a krajiny. Jsou tvořeny na základě jazyka nebo dialektu lidí nebo národnosti žijící vedle sebe. Microtoponymy jsou velmi mobilní a proměnlivé, ale zpravidla jsou omezeny územní distribuční zónou jednoho nebo druhého dialekt nebo jazyka.

Makrotoponim je především názvy velkých přírodních nebo vytvořených v důsledku lidské činnosti přírodních a sociálně-administrativních jednotek. Hlavní charakteristikou této skupiny je standardizace a stabilita, stejně jako rozsah použití.

Typy zeměpisných názvů

V moderní toponymii se vyznačují tyto typy toponymů:

Jak toponymy

Toponymy se slovanskými kořeny zakončenými v -ev (o), -in (o), -ov (o), -yn (o) byly dříve považovány za tradiční pokles. Nicméně v posledních desetiletích jsou stále častěji využívány nezodpovědným způsobem, jak byly dříve používány profesionálními vojenskými a geografickými vědci.

Skloňování jmen, jako je Tsaritsyno, Kemerovo, Šeremetěvo, Murino, Kratovo, Domodědovo, Komarovo, Medvedkovo a podobně v době Anna Akhmatova bylo povinné, ale dnes i skloňované a nesklonná formy jsou považovány za stejně platné a je používán. Výjimkou jsou názvy osad, v tomto případě, jsou-li použity jako aplikace s obecným názvem (obce, obce, osady, obec, město, atd.), Právo nebude klesat, například v oblasti Strigino z oblasti Matyushino v městském Pushkino . Není-li to obecný název, je možné jej použít jako poklesy a indeclinable možností: od Matyushino a pryč Matyushina v Knyazevo z Knyazev.

Nenahraditelné toponymy

V moderním ruském jazyce existuje několik případů, ve kterých mohou být koncové názvy -o použity pouze v neměnné podobě:

1. Geografické názvy spojené s jmény vynikajících historických postav jsou nazývány památníkem. Pokud takové jméno končí v -o, pak to nemá tendenci například v obcích Repino a Tuchkovo v Chapaevu.
2. V případě, že placename - složeného slova ze dvou nebo více částí, rozdělených a obou stranách končí v -o, když sklon se liší pouze o druhou část: Odintsovo-Vahrameeva v Orekhovo-, v Ado-Tymovo . Jestliže před taková jména jsou slova město, názvy těchto osad nemají sklon - sídelní ADO Tymovo, Odintsovo Vahrameeva.
3. Slovník toponymů doporučuje, aby při použití komplexních zahraničních geografických názvů nepoužívejte svou první část, například v Buenos Aires, v Alma-Ata. Výjimkou z tohoto případu je první část toponym "na řece": ve Frankfurtu nad Odrou, ze Stratford-on-Evone.
4. V případě, že se pohlaví zeměpisného jména a obecného jména neshoduje například v obci Aduevo, od obce Chernyaevo, na stanici Sinevo. Obecné názvy (vesnice, stanice, vesnice) ženského pohlaví, ale zeměpisné názvy s nimi zachovávají formu středního.