Co bylo v minulosti považováno za "nekomplikované" a co je nyní nevhodné?

V Rusku existují chvíle, kdy jak ruské slovo, tak ruská tvář, podle klasiky, nebylo samozřejmě snadné se setkat ve světle světla a polovičním světle. Náš jazyk byl doplněn mnoha francouzskými půjčkami. Ve dvacátém století, z nichž většinu opuštěný, oni mohou ještě být nalezený v pracích Čechova, Staritskogo, Bunina a dalších klasiků konce devatenáctého a počátku dvacátého století, ale jsou používány spíše s ironickým tónem. Dnes jsou cizí slova opět v módě, zejména ty, které naši předkové použili před revolucí. Při konstatování o irelevantnosti objektu v dané situaci používají návrháři výraz "not comme il faut". A co ve skutečnosti znamená tuto frázi?

Ne tak, jak to potřebujete

Francouzský výraz comme il faut je přeložen jako "správný". V kombinaci s odmítajícím ruským "ne" získává opačný význam (nekompletní). Samozřejmě, toto není o gramatické chyby nebo porušení dopravních pravidel, ale o normách etikety. S tím máme, bohužel, často problémy - je zde postižena nepřítomnost systému štěpování estetických konceptů, který byl pozorován po mnoho desetiletí. Co se opravdu musím přiznat, s důrazem na technické aspekty vzdělávání, naše univerzity zcela ignoroval tak důležitou součástí výuky, jako schopnost chovat se správně mluvit, jíst, šaty, a jindy, v dávných dobách zcela přírodní. Není proto překvapením, lidé s inženýrský titul (někdy ne jeden), Chomps u stolu, oblečení tie není v tónu košile a obleky nejsou schopny pozvat dámu k tanci. Obzvláště depresivní, pokud nejsou standardy chování vyškolené důstojníky, nicméně i další odborníci nejsou také vždy příjemní. Nejsou vinit, prostě nevysvětlili, co je komické.

Sovětská etiketa

Starší lidé vědí, a mladí lidé, známý pro filmy, které před koncem sedmdesátých let v Sovětském svazu bez kravaty v restauraci není povoleno. V divadlech byla situace trochu volnější, ale jít na hru, každý divák přemýšlel, jak se správně oblékat. Muži si vyndali pár šatů ze skříně, ženy - nejkrásnější šaty. Kdyby tam byly ozdoby, pak je nosily a od nichž chyběly, podařilo se jim elegantní kostýmní šperky. Tricky starý režim nepoužil koncept, ale naše spoluobčany, a bez pochopení, že není vhodné v srdci kulturních kombinézy nebo staré kalhoty s svetru - to není „comme il faut“. Mimochodem, dělníci, rolníci, intelektuálové a studenti pocit, že je třeba mít ve svém šatníku alespoň jednu elegantní oblek, a to je lepší - dvě, světlo (šedá nebo béžová) a tmavé (modrá nebo černá).

Skutečnost, že je zapotřebí, držet vidličku do levé a nůž v pravé ruce, měl na starosti většinu lidí příběhy odborníků etiketa, ale že obecně, a skončil s informacemi o dobrými mravy. Byly přeloženy knihy (obvykle polští nebo české autoři), které podrobně popisovaly, co se mají nosit a jak se chovat, aby byli známí jako dobře vychovávaní lidé. Obě tyto publikace byly okamžitě zakoupeny. Profesionálně vyškoleni v etiketě budoucích diplomatů.

Nová ruská estetika a její překonání

V období akumulace počátečního kapitálu, ke kterému došlo v devadesátých letech, vznikla nová společenská třída pro naši zemi, která se rychle stala bohatou, pro kterou se získané nebo "vyrobené" peníze staly měřítkem univerzálního ekvivalentu. Odpovídající a velmi specifický vkus "mistrů života" významně ovlivnil veřejné povědomí. Populace absorbovat nové ruské estetiku jako „není comme il faut“, byl nucen smířit s uloženými svými názory na vhodnost určitého způsobu chovat nebo oblékání. Normou byly diamantové náušnice v kombinaci s plavkovými bikiny nebo módními opotřebovanými jeansy. Některé z těchto způsobů dnes zachovány, ale měli bychom vzdát hold přeživší členy podnikatelského světa, ale rychle překonal tento infantilní porucha „rightismu“. Zdá se, že byli učiteli, kteří vysvětlili většinu nových milionářů, což znamená "nekompromisní". Nebo možná se podívali na zahraniční plavbu ...