`Finita la comedy! `: Co znamená slavná fráze

"Výkon je u konce!" - s ironií říkáme, pokud dojde k nějakému nevhodnému a pochybnému jednání. Častěji se v takovém případě budeme používat slovní spojení, které již dávno stala okřídlenou Jaký je jeho původ, jaké konotace to obepínající a jak často používají „Finita la komedie!“ - to talk.

Reálný zvuk

Jakožto otisk, který je kopií napsaný v ruských písmen, bez překladu smyslu výrazu Finita La Commedia, který je připsán na italském jazyce - „kompaktně la komedie“. Překlad zní takto - "komedie skončila". Nicméně podle gramatických pravidel italského jazyka je správnější říci: La commedia e finita. Právě to zní fráze "finita la comedy" v italštině.

Konec intriky!

Vzhledem k tomu, tento výraz byl stabilní v ruském jazyce, lingvisté ji postoupit do kategorie frazeologie. Hodnota přiřazená k datovému Idiom sémanticky souvisí další stabilní exprese „play-akt“ - což znamená podvod, pokus omyl. Pokud se někdo nedodržela, pokryté dobré sloganu zlé skutky, a to byl konec, je třeba říci: - což znamená, že „hra je u konce, nyní vše bude spadat do místa, a pravda bude odhalena“ „Finita la komedie!“ .

Nastavte bod

V této frazeologii existuje další lexikální tón. Předpokládejme, že se někdo účastnil událostí, v nichž mu byla udělena role hodná viny. Nebo je zapojen do trestuhodného stavu jako jeho účastník a oběť. Pak, v závěru těchto událostí, tato osoba může zvolat: „Finita la komedie“ - což znamená: „No tak, bod, Bašta“ poslední slovo, mimochodem, také přišel k nám z Itálie - nebo spíše jeho předchůdce, latinského jazyka. Slovo basta znamená "dost, dost".

Když se fráze dostala do užívání

Předpokládá se, že slavný výrok „Finita la komedie!“ Přišel do provozu poté, co se objevily opera „Komedianti“ (autor - Ruggero Leoncavallo). Tato práce však není potvrzena chronologicky: fakt je, že ruský čtenář viděl tuto frázi v románu Michaila Lermontova "Hrdina našeho času". Frazeologismus byl slyšen z úst Pechorin, poté, co zastřelil svého přítele Grushnitskyho v souboji. Román byl napsán nejpozději do roku 1840 a premiéra opery Pagliacci proběhla téměř o půl století později, v roce 1892.

"Klauni"

Opera začne netradičně: během hudebního prologu ještě předtím, než zavřel scény na jevišti klauna se náhle objeví a varuje diváky, že opera je inspirován životem sám, a jeho téma - skutečné pocity a nadšení. Pak se opona otevře a začne se přehlídka. Děj je založen na skutečnosti, že prolíná láska, žárlivost a smrt v reálném životě a divadelního herce potulných družinu. Clown Tonio je v lásce s komediantem Neddu, manželkou herce a hostitelem skupiny Canio. Odmítá klauna klauna, dává přednost mladému rolníkovi Silviovi. Zraněný Tonio o tom informuje manžela nevěrné ženy a zuřivě se zradí zrádci nožem. Ale je čas na show a musíme jít na pódium. "Je čas začít, je čas se obléct!" - jedna z nejslavnějších arií ve světové opeře.

Columbine kostým Nedda prostřednictvím příběhu odehrává komedii pro zemědělce přiznat sami sobě milence Harlequin, šeptal stejná slova, která Canio nedávno slyšel v autě, kde Nedda s Silvio dohodli na schůzku. Canio v roli Komedianti, vedle sebe s vášní a žárlivostí, začne Columbine-Nedd s požadavkem otevřít jméno svého milence, se snaží rozesmát ho a hrát komedii dále překrývající rozsah jeho hrůzy. Ale pro Canio to není výkon, ale život. Nevydává svou ženu z jeviště a ve tvaru vzteku ji ohradí nožem. Umírá, Nedda volá svého milovaného, ​​skáče z lavičky, Pajats ho zabije. Když šokovaný Canio odhodí nůž z ruky, klaun se obrátil k divákům slovy: "Komedie skončila".

Co to znamenalo Pechorin?

Povaha charakteru, jehož název obsahuje odkaz na jinou charakteristikou své doby, ale i mimořádná hrdina - Oněgin ( „Evžen Oněgin“ románu Alexandra Puškina), vyznačující se tím, individualismus a velkou duchovní potenciál. Sharp mysl, bohatý vnitřní svět a jemné impulsy spojená Pechorin nenašel odpověď a aplikace, ale proto, že „kyselý“, otrávený hořkosti duše tohoto muže. Natáčení v Grushnitsky, jehož obraz je vytvořen jako úplný opak postavy Pechorina, hlavní postava zpochybňuje celý svůj život. Je pozoruhodné, že postava dělá retort není ve francouzštině, jak bylo obvyklé mezi šlechty v té době. To ukazuje, že Pechorin ve svých slovech investoval upřímné pocity - ironii a bolest. Mimochodem, fráze "finita la comedy" ve francouzštině zní takto: compacte la comédie.

Kde hovořil hrdina Lermontova tyto slova

Vědci věří, že Pechorin parodoval slova římského císaře Augusta, který řekl na smrtelné posteli: zjistí, že dokonale hrál komedii svého života? Pravítko použilo citát z Italská komedie masky (commedia dell arte).

Komedie del arte - toto je lidové divadlo, které ukazuje představení na veřejných náměstích města. Specifičnost byla přítomnost stejných masek, které uvedení aktéři jsou změněny do trvalého charakteru - Harlequin Pantalone, Columbine, Tartaglia, atd Dalším důležitým rysem divadla del arte byla improvizace :. scény z hraných v daný podmíněný plot diagram, který provedl umělci impromptu.

Lermontov napsal, že podle legendy je to skvělé Francouzský spisovatel Renesance Francois Rabelais řekl před jeho smrtí téměř tytéž slova jako Augustus, kteří chtěli zdůraznit, že celý život je divadlo: "Komedie hrála, snižovala záclonu." Pechorin, jako vzdělaný a dobře četný člověk, by jistě mohl vědět o těchto historických epizodách.

Vzorec pro žánr

Další vysvětlení, proč hrdina Lermontov prací by se říci, frázi „Finita la komedie!“ Je předpoklad, literatury, že román je založen na druhu dramatického děje. To platí zejména o příběhu "Princess Mary", ve kterém se tato slova vyslovují. Zde Pechorin zapisuje do deníku nejtajnější a nejjemnější pozorování a emocionální pohyby, působí jako tvůrce a umělec své vlastní hry. Takže slova "Finita la comedy!" - to je určitý leitmotif, který určuje smysl a děj příběhu.

Náhrobní nápis

Na schůzce s Pechorin o vodách Grushnitski vyjádřené mu ve francouzském kréda - ne pohrdat lidmi, nenávidí je, jinak by byl život nechutná fraška. Farce je středověká čtyřkombinovaná komedie, hrubá a nekomplikovaná velkým významem. Takže Grushnitsky vyjádřil netrpělivou touhu vyniknout lidem a ostrý strach z opovržení. Pechorin poznal jeho egocentrismus a pózování. A on byl ten, kdo se ukázal být člověkem, který se nehodil do Grushnitskyho modelu vztahů se světem, a stal se na jeho cestě. Vzhledem k tomu, že i křičel, stojící na okraji útesu, dva z nich, že žádné místo na zemi, a nyní řekl, že sám pohrdá a nenávidí Pechorin. Shot Pechorin skoncovat s touto fraškou, hra selhala život hrdiny, pocházející z arogance realizovat svou bezvýznamnost „Finita la komedie“ Není pochyb o tom, toto prohlášení, a požádal pro sebe. Nemůžeme však říci, že žánr hry, který se hraje v životě samotného Pechorina, je fraška. Proto má smysl říkat frázi jde hluboko do hodnoty epitafy „na hrob“ všech zkreslené a nepravdivé způsobu bytí.

Kdo může ochutnat italská slova

Chcete-li splnit frázi "Finita la comedy!", Jejíž smysl se vejde do výše zmíněného sémantického rámce, je to možné v mnoha literárních dílech. Její lékař říká ASTROFF den odjezdu profesora Serebryakov a jeho manželky, paradoxně s důrazem na absurditu koníčků profesorský manželka Elena Andrejevna (hra od Anton Čechovova „Strýček Váňa“). Před deseti lety Čechov použil tuto frázi v hře "Témalessness".

Tento výraz je v čele detektiva Irina Melniková o odhalení strašných a tajemných zločinů. Zní to v epilogu románu Alberta Likhanova "Zlomená panenka" jako zoufalý pláč o degradaci a devastaci lidských duší. Konstantin Paustovský používá tuto frazeologii v dokumentárním románu "Kniha života. V dálných letech. " Spisovatel Mamin-Sibiryak miloval tento výraz, setkáváme se s ním v románech "Chléb", "Vlastnosti ze života Pepka", "Privalovskie miliony". Je to v díle Pisemského, Leskova, Ogareva, Bulgakova.

Zvláště frazeologie tohle padlo na žádání žurnalistiky. Využívali ho spisovatelé z minulosti (F. Bulgarin, L. Shestov atd.), Jsou snadno ozdobeni články a titulky moderními novináři.