Přenášení hodnoty souvislostí. Metonymie: Definice

Pod pojmem „metonymy“ pochází z řeckého slova, které znamená „Přejmenovat“. Tato trasa, která je převod hodnoty pomocí souslednosti - občasný nebo pravidelný - název určité třídy objektů, nebo samostatný jeden pro nebo jiná třída, spojená s ním za účast v konkrétní situaci nebo souvisle.

Jaká jména lze přenést

Základem metonymy jsou prostorové, koncepční, událost, logické a syntagmatické vztahy mezi některými kategoriemi, které patří k realitě a její odraz v lidském rozumu, zakotvené ve specifických významech slov - mezi lidmi, objekty, akce, události, procesy, události, sociálních institucí, čas, místo atd.

Jméno můžete přenést:

1) z nádoby na objem obsahu nebo na samotný obsah, například: "sklo" - "míra volných a kapalných masek", "nádoba na pití";

2) z materiálu na výrobky z něj vyrobené: "měď" - "měděné peníze" a "kov";

3) z vesnice, místo na související události nebo sada života jejích obyvatel: „Celá vesnice se směje na něj“, „silniční“ - „výlet“, „cesta položen pro pohyb“, „doba jízdy“;

3) zvláštní opatření na jeho výsledek, subjekt podílející se na akci (zbraň, objekt, předmět) anebo místo: „STOP“ - to je místo, kde se přeprava, a konkrétní opatření, „píšťala“ - zařízení pro ping a samý pískot;

5) formy pro expresi určitého obsahu nebo konkrétní, materiál provedení v obsahu jako celku, „je zajímavá kniha“ se vztahuje k obsahu, a „velký kniha“ - u subjektu;

6) přenášení významu souvislostí od vědy, oboru znalostí k předmětu a naopak: "gramatika" je jak "jazyková struktura", tak i "jazyková sekce";

7) z akce, společenské události účastníkům: "Konference se bude konat v červnu" a "Konference se dohodla na důležitém rozhodnutí";

8) z instituce, sociální organizace do areálu, celkový počet zaměstnanců: "tovární stávky" a "opravna";

9) s částí celku, a naopak, „hruška“ - „ovoce“ a „strom“ (převod vlastnického práva k části celku zvaného synecdoche - speciální případ metonymie);

10) od určitého emočního stavu až po příčinu, která ji způsobila: "hrůza" - "strašná událost" a "strach";

11) Jméno autora může být používán se odkazovat na styl, který vytvořil, model, nebo jeho práce: - „jménu mistra“ „publikování, číst Tolstého“ Bull „nábytek s nějakým typem dekorace“ a

Pravidelná metonymie

Metonymy, odrážející interakci pojmů, kategorií a / nebo objektech, to stane pravidelnou při vytváření sémantické modely typů Slovotvorba a rozporuplných slovech a často kombinovat různé typy hodnot: akce, orientační, předmět (betonu a abstraktní). Například názvy akcí jsou pravidelně používá k popisu některých z výsledného subjektu ( „práce“, „práce“, „příběh“, „řešení“, „stavba“).

Suffix polysemy

Pokud je analogický přenos provádí pravidelně v rámci typu slovotvorného, ​​jeho důsledkem může být polysémie přípona místo substrátu (viz například, hodnoty, jako je například slovní přípony -enie, -anie). Sdružení některých objektů na přilehlost a blízkost logických pojmů transformované do hodnoty koherence. Metonymy tohoto druhu slouží konkrétní účel - jmenovaný, a přispívá k rozvoji lexikálních jazykových prostředků.

Co způsobuje metonymii

Tyto cesty vedou k mechanismu různých syntagmatických transformací. pravidelně se vyskytující na základě návrhů nebo frází metonymie, což je důsledkem tzv eliptické snížení textu, obvykle zachovává určitý stupeň jeho omezených podmínek jeho použití, aniž by vzniklo kontextově nezávislé nové hodnoty, například: „V muzeu jsou dvě Van Gogh“ (což znamená „dva obrazy Van Gogha "), ale nemůžete říci: "Jeden Van Gogh líčí mladou ženu."

Vztah s kontextem

Nejvíce pevné spojení s kontextem je takový metonymy (příklady v ruském jazyce, viz níže), ve kterém bylo označení dané situace, založené na predikátu, je snížena pouze na hodnoty objektu komponent: „Co se děje -“ Heart (hlava, zuby, krční) „- což znamená“ srdce bolí (hlava, zuby, krční). Toto použití je omezeno na specifické sémantické i syntaktické souvislostech. Takže některé obrazové význam (příklady - „srdce“, „hlava“) nelze kombinovat s procesními sloves a přídavných jmen, které definují podstatu nemoci a bolesti. Nemůžeme říci „silný (nepříjemný, akutní) srdce“ nebo „srdce zhoršil (zhoršil, zesílenou).“ V tomto případě je hodnota přenos přilehlost není stanovena nezávisle na kontextu sémantického obsahu řeči. Slouží jako prostředek pro odhalení sémantické varianty jeho použití. Obrazová význam, příklady, které byly uvedeny výše, je úzce spojena s kontextem.

Jak se metonymy používá?

Používá metonymii (synecdoche nejčastěji) jako přijetí nějaké situační nominace objektu podle jeho vnějších individuálních detailů. Ukaž nám svou myšlenku. Vezměte takové věty metonymií, jako "Hej, vousy!", "Klobouk čte noviny". Podobné použití je analogické k jeho derivátům, které označují příslušnost - substantivizované adjektivum a podstatné jméno, srov. "vousy" a "vousy", "vousy". Tento typ metonymy (příklady v ruštině - Červená karkulka, trpasličí nos, atd.) Často slouží jako prostředek k vytváření přezdívky, přezdívek.

Označení sociální skupiny

Je-li položka s názvem metonymy, je typický pro mnoho jednotlivců, může zakořenit v jazyce a jako označení k určité sociální skupině, například slovo „lýko“ může znamenat ruský rolník v předrevoluční doby. Ale tato metonymie postrádá denotativní (sémantickou) stabilitu. V různých historických kontextech s názvem „vousy“ se používá pro označení mudrcům, rolníci, šlechtici, starší, a určité skupiny mladých lidí. Metonymy, příklady v ruském jazyce, který jsme právě vychovali, je velmi běžné.

Syntaktická pozice metonymy

Použití této trase (synecdoche, a to především) především odkázat na téma projevu spojuje ji s syntaktickou pozici předmětu, léčby a dodatky. Jako predikát situační zůstatková hodnota přilehlost je neobvyklé, protože se neprovádí žádné funkce, které charakterizují. Pokud metonymy použitý v predikátu, je přeměněna na metaforu, jako „klobouk“ - na „bungler“, „Čištění“ - „zříceniny, dezolátním člověka“ Používání názvů v predikátu hodnotou partitive obvykle slouží potřebám aspektizatsii předmět není považována ve většině případů jako převodu přilehlost. Ukažme si naši myšlenku. Vezměme v úvahu toto: „Byl to vzpurný mysl“ - odkazuje na charakteristice konkrétní aspekt člověka, abych byl přesný - jeho intelektuální temperament.

Synecdoche se nepoužívá v žádném existenčních vět, nebo jejich ekvivalenty, které zavedou objekt do příběhu světa. Například, nemůžeme začít příběh se slovy, jako je :. Byl jednou jeden (jeden, někteří) Červená Karkulka „Toto použití není vnímána jako symbol člověka, a jako ztělesnění předmětu.