Umístění autora v bajku. Umístění autora v bájích Krylova

Ta báječná povídka je krátký příběh, nejčastěji ve verši, ve kterém je položen alegorický význam. Nejčastěji se jedná o zvířata.

Vznik bajky

To je věřil, že bajky se objevily ve starověkém Řecku v 6. - 5. století. BC. e., jejich tvůrcem je Aesop. Pod jménem tohoto legendárního fabulistu je alegorická řeč často nazývána "esopopickým jazykem".

Distribuce nového žánru v Rusku i v zahraničí

V 1. století naší doby byly bájky Aesopu přeloženy do poetické podoby v latinském jazyce Fhaedrusem. Později začaly být používány širokou škálou spisovatelů, od Lafontaina po Krylov, a bágy byly často vypůjčeny od Aesopu.

U nás je tento žánr široce rozšiřován od poloviny 18. století. A. Cantemir byl první domácí autor, který v 30. letech 18. století napsal bájky. Později se objevily i práce dalších ruských autorů: MV Lomonosova, VK Trediakovského a A. Sumarokova. Nicméně, nejoblíbenější a slavný fabulista v naší zemi je správně považován IA Krylov.

Vlastnosti Krylovových bajtů

Krylov se rozhodl zabývat se bajkou, protože to byl nejpopulárnější, nejvíce jasný žánr. Když se spisovatel zeptal, proč si to vybral, odpověděl, že tato bajka je všem jasná, je "čtená oba služebníci a děti". Tento druh literární kreativity je už dávno blízko poezie lidí, měl pevný základ v ruské fikci. Fable spojené s přísloví a rčení, psaný jednoduchým a jasným jazykem, učí světskou moudrost a etiku - to vše z něj dělá oblíbený žánr mezi lidmi. Jaká je postava autora ve fable? Odpověď na tuto otázku nabízí tento článek.

Satira v Krylovových bájkách

Satira používá Krylov, převlečený alegorie, byl zaměřen na otevření problémů a „rány“ jsou nejen společnost, v níž žil Ivan Andrejevič, ale i v celém systému založeného na sobeckosti a soukromého majetku. Satirická síla jeho bajtů vyvolává věčné témy korupce, zneužívání, rozhořčení, neznalost energetického aparátu.

Ve svých dílech Krylov aplikoval zvláštní systém alegorií a náznaků nazvaný "Aesopian jazyk". To sloužilo k maskování satiry. Čtení díla fabulist, chápeme, že lvi, osli, vlci a lišky - ne jen abstraktní alegorie a pohádkové postavy, a konkrétní čísla z historie. Avšak satirické významy a postavení autora v bajku jsou vždy mnohem širší než okolnosti, které byly použity jako základ pro vytvoření tohoto nebo toho srovnání. Proto už mnoho let práce tohoto fabulisty zůstávají stejně důležité, jejich politická ostrost dnes není pochyb, ale získává nová srovnání.

Postavení autora v bajku "Vlk a Beránka"

Krylov vždy bránil utlačované lidi před násilím a svévolností vládnoucích - chamtivých a silných vládnoucích tříd.

Například v díle "Vlk a jehňata" přímý text vyjadřuje pozici autora v bajku: "Silný člověk je vždy na vině!" Slabý a plachý Jehnět se promění v Vlkovou kořist jen proto, že je hladný. Tato báseň je jednou z mála, která začíná morálkou a nekončí. Krylov okamžitě říká, jaký je význam tohoto příběhu. Jehnědý nemůže dokazovat ničemu hladnému vlkovi. A toto by bylo užitečné uvažovat o tom, že může přijít hodina, když se setká s silou, která jej překoná. Jak se bude chovat? Stejně jako Beránka? Obraz Lamb je ztělesněním utlačovaných lidí jako celku, jejich nedostatku práv a bezmocnosti. Hlavní postavení autora v Krylovově bájce "Vlk a jehněčí" je pochopitelné i pro dítě.

Politický smysl

Taková nespravedlnost, násilí a bezpráví páchané přes chudé lidi, nevolníky a zaměstnanců, Ivan A. opakovaně odsoudil a odsoudil ve svých spisech. Toto je autorská pozice v fable "Prase pod dubem", v díle „Vlci a ovce“, „Barevná Sheep“, „rolníci a River“ a dalších. Je však třeba poznamenat, že dělal legraci predace, nepravost celého sociálního systému, který přispěl k nespravedlivému utlačování mas, Krylov nevidí cestu ven z této situace, , protože věřil, že otevřené protesty by nepomohly. Toto byla postava autora v bajbeli. Krylov vždy pochyboval o významu takového protestu, věřil, že to prostě není možné.

Legraci ze všech druhů liberální iniciativy vlády, vystavovat je jako zvířecí shromáždění svolaných se dozvědět více o vlka, sní o tom, stát se ovce starší, Ivan A. poznamenává, že to byl pohled na ovce na poslední na tomto „setkání“ a „zapomněl“ naučit ( " Mírové setkání "). Pak přijde smutný závěr - jestliže síla patří k "bezohledným lidem", v jakémkoli pořadí můžete najít trik, abyste si udělali "dovednost" kdekoli chtějí.

Nespravedlnost a nepravost, podle fabulist - výsledek nejen zkorumpovaných morálky, ale politický systém, v čele s králem. Toto je autorovo postavení v biblích Krylova. Proto má tolik prací věnovaných caru Leovi, jehož obraz a činy jasně naznačují Alexandra I. a jeho reformy.

"Fish Dance"

Zde stojí za zmínku především bajka "Fish Dance". Vypráví příběh o cárovi Leovi, který se v reakci na stížnosti na bezpráví, které se vytváří, rozhodl jít na stávající postupy. Cestou se setká s rolníkem, který se chystá oheň a smažit ryby ulovené ve vodě. Když byl dotázán Leo o tom, co dělá, člověk reaguje s arogancí, že je „starší lidé na vodě“ a sem přišel poblahopřát krále s návštěvou.

Flattery starosta zasáhne cíl, a král Leo neodsuzuje toho chlapa pro zanedbání povinné péče, ale poslouchá jen svého důvěřující falešné řeči o tom, jak se stará o potřeby svých lidí. Tam je jasně hádat pozice autorova v bajce - narážka na Alexandra I., který miloval cestovat po zemi a slepě věřil všechno řekl jeho stoupenci v terénu.

Tato podobnost byla zaznamenána i ve vládních kruzích, které mají zakázaný bajku a nechá ji zveřejnit pouze za podmínky, že Leo byl popisován jako reálné Guardian o osud lidí. Nicméně význam smyčky je mnohem širší než pouhé odhalení jednotlivého panovníka. Krylov chtěl ukázat situaci, která je charakteristická pro celý sociální systém, když se csár spoléhá na své guvernéry a je lhostejný k utrpení a utrpení lidu.

"Barevné ovce"

V bajka „Strakatém Ovce“ Ivan Andreevich nejméně jedovaté ušklíbne na Alexander já jsem odhalit jeho pokrytectví, jímž se krutě a zrádně Burke freethinkers, zatímco pokrytecky vyjadřuje soustrast obětem! Autorské postavení v bajku je velmi průhledné, proto z politických důvodů bylo také zakázáno, publikovalo se až po Krylovově smrti.

Ivan Andrejevič, zesměšňování kruté zvůli a tyranii císaři a jeho doprovodu, nepřibývá, ale proti většině tohoto nespravedlivého systému, proti samotné monarchie, ale raději zůstat ve vzdělávacích pozicích, věřit, že monarchie může být spravedlivé, za předpokladu, že pravidla pro chytré a spravedlivý panovník. Jako pravý osvícení se pokoušel zlepšit stávající systém tím, že vzdělával masy. Autorské postavení v Krylovových bájkách je vždy vyjádřeno otevřeně, i když alegoricky.

Vzdělávací funkce bajtů

Krylov mluví ve svých bájkách nejen jako satirist, který bojuje proti nedokonalosti státního systému. Byl přesvědčen, že učení může změnit lidské zvyky k lepšímu, proto je ve svých dílech vždy morálka. Ivan Andreevich odsoudil marnost, laskavost, lenost, nevědomost, chválu, pokrytectví, domýšlivost, zbabělost, chamtivost. Zesměšňuje nejen ty, kteří se snažili profitovat za někoho jiného, ​​ale také všechny mořští a rozrůstá se.

Jako příklad můžeme zmínit Trishku, která se směšně změnila caftan ("Trishkin kaftan"), Miller, jehož nedbalost vedla k tomu, že měl „přehrada prososala“ medvěd, který byl v pracovní neschopnosti, a proto zničil mnoho bříza, líska a jilm.

"Slon a Moska"

V fable "Slon a Moska" obraz psa symbolizuje lidi, kteří chtějí inzerovat sami, i když ve skutečnosti se nic nedosáhlo. Obraz Slona vyjadřuje velikost a důležitost osoby, kterou ztělesňuje. Toto je autorská pozice v Krylovova bájka "Slon a Moska". Slonovi se nestará, kdo je před ním Croatian, štěká a zvedá ocas. Mluvit s Shawky, Pug jí řekne, že i když štěká na slona, ​​ve skutečnosti jeho úsilí nebylo určeno - jsou zaměřeny na jiné psy. Takže je chce unést, ukázat, že se nebojí nikomu, ani slonku. Překvapivě, v životě, takové prostředky mohou skutečně dosáhnout cíle. Krylově se podařilo ukázat, jak směšné a směšné úsilí Mosky a jak hloupé jsou psi, kteří ji obklopují, přijmou tento trik za nominální hodnotu. Pozice autorova v bajce „Slon a Pug“ je, že i když lidé jako břišní psů a často nejsou schopny vytvářet hluk kolem něj, moudrý vždy pochopit, co stojí za to.

"Pěkná nevěsta"

V legendě "Pěkná nevěsta" se Ivan Andreevich podařilo několik přesných úderů, které zobrazovaly velmi typický a pravdivý charakter. "Nádherná" nevěsta je nafoukaná a rozmarná. Vyžaduje své snoubence na základě nevyslovených pravidel světské společnosti, které považují manželství za smlouvu. Pro takovou nevěstu dokonce i "prestižní" kandidáti nejsou "hlupáci, ale koťata". Vyžaduje, aby ji potencionální ženich miloval a neodvažoval se žárlit, to znamená úplnou svobodu od morálních povinností.

V bájích Krylovových žijí hlasy různých tříd a společenských vrstev, z nichž každá má vlastní intonace a barvy, rysy řeči. Fabulist líčil zástupci mnoha profesí, odlišné postavení ve společnosti :. zemědělce, vlastníky půdy, obchodníky, měšťanských, pastýři, kabin atd Při popisu některé z nich používá odbornou terminologii. Například v bajce o „obchodníka“ hrdina ve svém projevu, s použitím odborné slangové slovo, stejně jako maloburžoazních hovorové výrazy ( „konec“, „sotnyazhka“, „pojistku“, „olushek“ et al.). Podobné příklady v Ivanu Andreevichové jsou však stále poměrně vzácné, a to především pomocí národního jazyka, jehož bohatství je dosaženo použitím různých forem a frazeologie.

Krylov jeden z prvních si zaslouží světovou slávu (což znamená spisovatelé). Mnoho jeho bájů během života Ivana Andreevicha bylo přeloženo do evropských jazyků. Nyní jsou známé a milují mnoho národů SNS, kteří mluví více než padesáti různými jazyky. Krylovovy bájky jsou čteny jak dospělými, tak dětmi.