Bajky z Lomonosova Mikhaila Vasilyevicha. Vývoj bajky jako žánru

Fable zaujímá zvláštní místo v ruské literatuře. Krátký, zábavný, ale současně poučný příběh se zamiloval a zapustil se mezi lidi. Ivan Krylov byl uznávaným spisovatelem bájných. Jen málo vědí, že jeden z vynikajících ruských vědců také pracoval v tomto žánru. Bity MV Lomonosov zaujímají mezi svými literárními díly zvláštní místo.

Co je to bájka?

Fable je především literární dílo. Je charakterizována stručností, schopností a expresivitou formy. Spravidla je vyprávění metaforicky metaforická. Zvířata mohou působit jako herci. Každá bajka má nutně svou vlastní morálku, která se zpravidla přenáší až do konce práce.

Tento žánr je jedním z nejstarších. První díla připomínající bajky byly možná napsány ve starověkém Egyptě. Oficiálně je jeho původ připsán Řecku a zpravidla si současně pamatuje Aesop. V římské Říši nejslavnější fabulista byl básník Phaedrus, který v mnoha ohledech napodoboval svého řeckého předchůdce. Již v moderní době, v 17. století, francouzský Jean Lafontaine pracoval na bajkách, oslavovat tento literární žánr.

Fable v ruské literatuře

Mnoho ruských básníků pracovalo na překladech a vyprávěních populárních Lafontainských bajtů. Celkově však na ruské půdě vyrostl originální styl, který odrážela a zesměšňovala typické národní zvyky. Bajka se objevila v Rusku v 15. století, když pronikla z Byzance. O jejích kvetení můžete mluvit v XVIII. Století.

VK Trediakovskij, AP Sumarokov, AE Izmailov, AD Kantemir pracoval na bajkách. A samozřejmě, nejlepší vzorky patří k peru IA Krylov. Překlady cizích bajtů v jeho tvůrčím dědictví zaujímají malé místo, ale jeho vlastní práce byly přeloženy do téměř všech evropských jazyků. Snažil jsem se v tomto žánru a Mikhaila Vasilejeviče Lomonosova. Báby vynikajícího ruského vědce zaujímají ve svém literárním dědictví zvláštní místo.

Literární kreativita Lomonosova

Mikhail Vasilyevich Lomonosov lze porovnat s géniovými renesance. To je přesně ten případ, kdy je talent v jedné oblasti těsný. A snaží se projevit ve všem. Především je Lomonosov znám jako přírodovědec, chemik a fyzik. V ruské vědě on dělal opravdu neocenitelný přínos. Ale kromě přírodovědných oborů se vědec zabýval malbou i literaturou. A v této oblasti dosáhl obrovského úspěchu. Není žádnou náhodou, že ho Belinsky nazval otcem ruské literatury.

Ve svém "Dopisech k Pravidlům ruské básně" Lomonosov provedl opravdovou revoluci a poukázal na možnost použití různých veršů v ruské poezii, a ne jen na společné jambické a chore. Tak neuvěřitelně zvýšila kapacita literatury. Lomonosov byl zakladatelem ruského ódou (a většinou chválili ho jako básník). Pokud mnoho z jeho básní lze snadno zapamatovat bajku o Lomonosov byly zcela neprávem zapomnělo. Konkrétně se odrážejí všechny své literární a humanistické principy.

Bajky Michaila Lomonosova

Moderátoři připomněli, že Lomonosov byl jemný člověk - upřímný, příjemný v komunikaci, slušný, připravený k záchraně. Překonali ho nízké lidské zlovolnosti - zbabělost, pokrytectví, pokrytectví, nevědomost, lži. To se chtěl podělit s čtenářem a dát mu jídlo. Báby Lomonosov sloužily jako morální mentor. Tento žánr byl nejjednodušší vnímat a dosáhl velkého množství srdcí. Jsou přesvědčivé a snadné pro vnímání čtenáře, ale zároveň úžasně realistické.

Sdílející literaturu ve třech "klidu", připomíná báječný Mikhail Vasilievich "nízké". Tento stylistický skupina osvobozena od vznešené formality. Lomonosovovy bajky tedy obsahují součásti hovorové, každodenní řeči, společného jazyka. Z pera spisovatele opustil následující díla v tomto žánru, „myš“, „Vdávat je dobrá, ale hodně frustrace a“ „Poslouchej, prosím, že se stalo s starý“, „krytý noční tma nebesa“ a mnoho dalších. Jeden z nejznámějších - "Jen hluk dne přestal." O tom a mluvte dále.

"Jen hluk denního ticha"

Některé z Lomonosovových bájů byly napsány na základě děl Lafontaine. Jeden z nich je "Vlk, který se stal ovčákem". Je nemožné nazývat Lomonosovova díla doslovným překladem, takže je naplněn "ruským způsobem", zvláštním autorským přístupem. Někteří dokonce tvrdí: má originální Lafontaineova morálka změněnou v přenosné bajky? Pokud jde o obsah, je to následující.

Nešťastný vlk se rozhodl překonat stádo ovcí, oblékl se jako pastýř a vzal roh s personálem. Našel spící ovce, pastýře a hlídacího psa. Ale když byl pyšný na svou vlastní vynalézavost, rozhodl se, že zazní hlas a ujistí se, že je všechny vynaložil. Nicméně, z vlčí ústa vybuchlo jen vykuchání, které bylo možné očekávat. Po rozrušení každého, smutek-únosce se rozloučil s oblečením a pokožkou. Hlavní myšlenkou práce Lafontaine je, že pokrytec se vždycky vzdává. Morálka Lomonosovova bajky je taková, že "vlk nemůže být liška". A nesnažte se stlačit do něčí pokožky.

Práce Michaila Vasiljeviče byly vždy promyšleny až do nejmenších detailů. V nich není nic náhodného. Navždy zůstávají mezi nejlepšími příklady ruské literatury.