Americký jazyk: rysy původu a použití

Když čelíme výzvě výuky jazyků, často se setkáváme s různými dialekty. Například v španělštině existuje katalánština a ve francouzštině provencal. Tak se to stalo s angličtinou. Samozřejmě nelze říci, že Američan - to je dialekt

Historie původu amerického jazyka

Na americkém kontinentu se na oceán objevila angličtina. V 17. století se britští rolníci začali pohybovat v koloniích na novou Zemi. V té době bylo mnoho národností, respektive jejich jazyk byl také odlišný. Tu a Španělé, Švédové, Němci, Francouzi a dokonce i rusky. První osada byla město Jamestown již v roce 1607. Vedle nich po deseti letech se Puritané usadili a měli vynikající jazykové tradice.

Nosiče různých dialektů se začaly šířit po celém kontinentu a mnoho z nich zůstává dodnes. V 18. století byli kolonisté ovlivněni osadníky z Irska. Začali přispívat k utváření amerického jazyka. Na jihozápadě jsou také rodilí mluvčí španělštiny. Pennsylvania byla obydlena Němci.

Kontinent musel být přestavěn a situace se zdála docela obtížná. Bylo zapotřebí obrovského množství práce: stavět domy, zvýšit výrobu, pěstovat půdu a nakonec se přizpůsobit nové sociální a ekonomické situaci.

Aby bylo vše, co bylo koncipováno, bylo nutné komunikace a interakce, takže byl zapotřebí jeden společný jazyk. Spojení v této věci bylo pouze anglicky. Je však třeba poznamenat, že i v Anglii tento jazyk byl heterogenní. Zde byly rozdíly mezi hlasy buržoasie, rolníků, aristokratů a tak dále.

Je třeba připomenout, že přistěhovalectví trvalo do 20. století. Samozřejmě, je to stále pozorováno, ale pak to byla velká událost. Mimochodem, navzdory skutečnosti, že se obyvatelé snažili přizpůsobit se jednomu z jazyků, drželi si jména. Při narození dítě mohlo nosit německé jméno Rudolph, španělský Rodolphe, italský Paolo atd.

Zdálo se, že společná půda pro komunikaci byla připravena, ale přesto noví osadníci byli obklopeni zcela jiným světem. Potřebovali si zvyknout na jiné pojmy, zvyky a priority. Lidé ocenili zcela odlišné kvality, takže se jazyk rychle změnil. Neznámé rostliny nazývaly indická slova, zvířata získala švédské nebo holandské kořeny, potraviny často nesly francouzský charakter.

Několik anglických slov se stalo přesnějšími. Kultura také měla velký vliv. Knihy, které četli obyvatelé Ameriky, byly přineseny z Anglie. Navíc byly vytvořeny pro-britské skupiny, které se snažily všemi možnými způsoby propagovat tento rodný a skutečný britský jazyk. Samozřejmě, že angličtina je dnes srozumitelná jakémukoli Američanovi a naopak, existují však rozdíly a jsou významné.

Rozdíly s britskými

Pokud porovnáte americké, anglicky, můžete najít více podobností v nich než rozdíly. Ty se radikálně neodlišují od sebe navzájem jazyky germánské skupiny. Samozřejmě můžeme rozlišovat španělštinu od francouzštiny, němčiny a angličtiny.

Pokud nebudeme hlouběji studovat americký, anglický jazyk, na prvním slyšení je nedokážeme odlišit. Pokud jste od dětství učil angličtinu, ale rozhodl se jít do Ameriky, bylo by lepší, samozřejmě, seznámit se s některými funkcemi, aby nedošlo k pasti.

Jak nám říká historie, rolníci přinesli do Ameriky ne čistou angličtinu, ale zjednodušenou. Vzhledem k tomu, co bylo nezbytné, aby stát rozladění jednoduchý jazyk, tato volba se stává ještě jednodušší. To znamená, že hlavní rozdíl je jednoduchost. Dále se podíváme hlouběji na rozdíl mezi řečí v USA a Británii.

Ortografické rysy

Výzkumníci jazyka začali si všimnout, že z hlediska pravopisu se americký jazyk opravdu stal jednodušším. Současně lingvista Noah Webster sestavil slovník, ve kterém použil slova - nebo místo - naše. Tak se začaly objevovat slova jako čest.

Další změnou byla náhrada -re s -er. To znamená, že měřidlo se již stalo metrem, to samé se stalo s divadlem a centrem. Bylo mnoho změn. Slova prošla pravopisnými změnami, a proto ti, kteří pouze studují jazyky, si možná myslíte, že v těchto verzích je povoleno překlep.

Dalším zajímavým faktem byl fenomén synecdoche. Američané začali volat něco úplného s názvem jedné z komponent. Například říkají jakoukoliv chybu "chybu", nazývají jakýkoli druh smrku "borovice".

Lexikální funkce

Jak se ukázalo, lexikální rozdíl vznikl z toho, že mnoho prvků nového života neměl jméno v angličtině a museli jim dát jméno. Druhým faktorem byl přirozený vliv jiných dialektů, kteří se svými pánem přišli na pevninu. Zvláště zde se cítil vliv Španělsky.

V současné době existuje spousta amerických slov, která jsou obyvatelům velmi často používána, avšak v angličtině se nikdy nenacházejí. Překlad od Američanů ne vždy odpovídá Britům. Nejzřejmějším příkladem je rozdíl mezi prvním patrem a přízemím (první patro). Ale zde, například, pro Britové, první patro je ve druhém patře, zatímco v Americe druhé patro je druhé patro. Nevědomí této nuance, ten, který studoval britskou verzi z dětství, se může dostat do problémů, když přijde do Ameriky.

Existuje mnoho takových příkladů. Pro rodilého mluvčího ruského jazyka je mnohem jednodušší učit se americký jazyk, protože, jak již bylo řečeno, je jednodušší a jednodušší. Překlad od Američana je navíc logičtější.

Samozřejmě, slang ovlivnil americkou verzi anglického jazyka. Mnoho slov bylo přijímaných slovníky a již se ve složce řeči zabývalo jejich "policií". Stojí za to říct, že ve 20. století se anglická literatura sloučila a Americký slang, což opět prokázalo silný vliv Američanů na formování jazyka.

Gramatické rysy

Dalším důkazem, že studium Američanů je velmi jednoduché, je gramatický rozdíl od Britů. Angličané rádi věci komplikují, protože mají tak obrovské množství času. Ale v Americe rádi mluví, používají pouze skupinu Simple. Setkat se zde Perfect je velmi obtížné. Zdá se, že stejně jako Rusové, Američané nerozumí tomu, že je vhodné používat tuto skupinu časů.

Navzdory tomuto dohledu stojí za zmínku, že Američané mohou být v mnoha ohledech pečlivě angličtí. Například to platí pro verbální podstatná jména, použití musí / bude. Použití příslovků s koncovkou (pomalu) - jejich Američané obecně nepoužívají a nahrazují je pomalu. Mimochodem. Američané se dokonce dokázali vyvarovat špatných sloves, mnoho z nich je naprosto správné a nevyžadují další formy.

Fonetické funkce

Výslovnost a pak samozřejmě odlišná. Vrátit se do historie by mělo být zmíněno, že sem se stěhovali i obyčejní lidé. Oni už měli vražednou výslovnost a časem se stala zcela odlišnou od britské.

Za prvé, jiný důraz na slova. Za druhé, výslovnost určitých slov je zcela odlišná. Zatřetí, dokonce i zvuky jsou vyslovovány různými způsoby, zde můžete dát příklad se zvukem, který polkne angličtinu, Američané ne.

Dalším rozdílem je intonace. Pro Britové je to hlavní nástroj při sestavování návrhů. Ale v Americe existují pouze dvě možnosti: hladké a sestupné. Je třeba poznamenat, že stejně jako v případě slovní zásoby má španělská řeč velký vliv na fonetiku.

Lekce od společnosti Pimsler

Angličtina pro Pimslerova metoda je zaměřena na lidi s různými schopnostmi. Někdo se může volně naučit jazyky a jiní je obtížné. Lekce v konverzační řeči s Pimslerem trvají nejvýše půl hodiny. Lingvista věří, že právě tentokrát už náš mozek nemůže fungovat v plném rozsahu a se zvýšenou účinností.

Angličtina metodou Pimslera je rozdělena do tří úrovní, které jsou jako stupně složitosti. První pro začátečníky, druhá a třetí je určena pro ty, kteří již základnu obeznámí.

Co naučit?

Pokud jste se právě začali učit jazyky, vznikla otázka, která z nich ještě musí studovat: Britové nebo Američané nejprve určili cíl. Pokud se chystáte jít do USA, americký jazyk by měl být pro vás prioritou. Pokud jste v Londýně, postarejte se anglicky.

Pokud jste dosud nenastavili cíl navštívit země, ale chtěli byste jazyk pouze naučit od začátku, pak byste v takových detailech neměli jít. Hlavní věc je naučit se základy. Také nebudete bránit slovní zásobu vyjadřovat své myšlenky.

V zásadě není žádný rozdíl, co studovat: Britové a Američané. Jak ukazuje praxe, studium složitější angličtiny je mnohem užitečnější. Koneckonců, budete určitě rozumět v Americe, ale poté, co v Británii, mohou nastat problémy amerických. Angličtina je širší a rozvinutější. Když ho zkoumá, budete mnohem raději číst klasiky (Jack London, Shakespeare a další.) V každém případě se ruského jazyka jsou odsouzeny za „cizí“, a to i s perfektní znalostí angličtiny a Američan. Samozřejmě, pouze pokud v USA nebo Anglii nežijí více než 10 let.