Pravidla čtení francouzštiny pro figuríny

Pravidla čtení francouzského jazyka jsou velmi komplikovaná. Hromada souhlásek a samohlásek, z nichž polovina není čitelná, množství podivných zvuků, některé pomlčky a hůlky nad každým samohláskovým písmem (diakritické znaménka). Zde jsou však některé skutečnosti, které vám umožní zjistit tyto obtíže jinak.

Francouzský jazyk si vybral šlechtu cárského Ruska jako povinnou pro každou vzdělanou osobu. A důvody byly nejen politické. V tomto jazyce můžete vyjádřit nejvíce "moderní" myšlenky. To není vtip a všichni jsou o tom přesvědčeni a začínají číst knihy autorů této země v originále. Francouzský jazyk je logický, elegantní a hluboký. Není divu, že mnozí myslitelé a filosofové mluvili a psali o něm.

Pokud znáte pravidla čtení francouzštiny, vy 99% případů si můžete přečíst neznámé slovo bez jediné chyby. To nelze říci o angličtině. Ve srovnání s francouzštinou je to prostě plná výjimek.

Nejzákladnější pravidla pro čtení ve francouzštině

Vypočteme, co musí být nutně známo pro začátek a co bezbolestně umožní, aby se ubíhala kupředu.

1. Stres vždy (bez výjimky) spadá na poslední slabiku. Spolu s uchopením, se samohláskovými samohláskami to představuje jedinečnou melodii řeči. Letters -s (oba dans, koberec), -t (v Enseignement, parlant) -d (v druhé, phard), -Z (v assez), -X (v AUX), -P ( v astap) -g na konci slov nelze přečíst. Ani výrazný kombinaci písmen. Nečtou slova na konci písmene r se při kombinované er. Například parler.

2. Písmeno "e" si zasluhuje zvláštní popis. Věnujte pozornost tomu, kde stojí: v uzavřené nebo otevřené slabici, pod stresem nebo ne, zda je na konci slova. Samozřejmě, pravidla pro čtení francouzského jazyka, když se dostanete k výslovnosti samohlásek, opravdu bude trvat dlouho, než si zapamatujete. Za prvé, stojí za to zjistit, že pokud je na něm akcent a slabika je uzavřena, pak je čtena blízko ruského "e". Pokud je slabika otevřená, pak dopis získává zábavnou měkkost a čte se podobně jako ruský "e", stejně jako ve slově med, jen poněkud jinak - hlubší. Jako příklad dáváme široce používaný word viewer (watch). Má dvě písmena "e", které jsou čteny různými způsoby - koneckonců, první slabika je otevřená, poslední je uzavřena.

3. V žádném případě není písmeno h čitelné, jeho úkolem je rozdělit samohlásky. V ostatních případech je to prostě napsáno. Ale kombinace ch je čtena jako "w" (v angličtině se vyslovuje "h"). Například náhoda, chakal. Jiné populární kombinace samohlásek: ph - sound "f", th - sound "t". Například phare je maják, théorème je věta.

4. nosní samohlásky jsou sůl a vrchol francouzského jazyka. Poskytují charakteristický a nenapodobitelný zvuk tohoto projevu. S nezvyklými se mohou zdát poměrně složité. Nicméně, jejich zvuk, samozřejmě, kompenzuje všechny obtíže. Vyskytují se v nosu, jako kdyby se blížili k nosnímu "n", ale nepřišli do něj. Samohlásky se stávají nosy před písmeny n a m. Existují čtyři takové samohlásky: i, a, o, u. Tyto dopisy nejsou nikdy nosy před zdvojnásobením nn a mm nebo před jinými samohláskami.

5. Písmeno "c" se chová stejně tvrdě jako v angličtině. Zpravidla se čte jako "k". Ale před písmeny -e, -i, -y to přečte jako "c". Pokud však má "ocas", pak je vždy čteno jako "c". Například comme ça (com) - tak.

To nejsou všechna pravidla čtení francouzštiny. To nejsou ani všechny jeho hlavní ustanovení. Ale nepokoušejte se brát francouzštinu. Přečtěte si pravidla čtení v malých částech. Hlavní problém pro většinu studentů není v samotných pravidlech, ale ve skutečnosti, že nesprávně dávkují informace. Řekněme, že výslovnost písmena "e" je lepší věnovat celou lekci, aniž by se jí rozptýlily jiné zvuky. Studie pravidel hromadného čtení francouzského jazyka, riskujete, že dospějete k závěru, ke kterému nikdo nepřijel: "je to příliš složité."