Pravidla čtení v němčině a specifika výslovnosti

Pravidla čtení v němčině jsou poměrně specifická, ale ne tak složitá, jak se může zdát. Ve skutečnosti je třeba zapamatovat si výslovnost některých kombinací dopisů a pak je jednoduše aplikovat v praxi.

Znamená to samohláska

První věc, kterou se naučíte, je německá abeceda. Při výslovnosti nebudete mít žádné problémy, pokud zpočátku cvičíte písmeny.

Možná byste měli začít samohláskami. V tomto jazyce jsou písmena týkající se tohoto druhu rozdělena do dvou typů - krátkých a dlouhých. Je zajímavé, že délka závisí na interpretaci slova. Například slova "offen -en". V prvním případě se vyslovuje zkratka "o", ve druhém případě je prodloužena. A překlad bude jiný, 1 - "otevřený", 2 - "sporák". Jak vidíte, je to důležité.

Je třeba poznamenat dvě samohlásky zvuku, který v našem jazyce tam. Jedná se o ö a ü, body nad kterými se říkají umlauts. Zde je vše jednoduché - v prvním případě při vyslovování se něco objevuje mezi "o" a "e" a ve druhém - mezi "y" a "yu". Abyste mohli tyto zvuky správně vyslovovat, musíte trochu zahnat rty a dělat zvuk ne tak jako obvykle, ale jako hluboko, blíž k patře. Je důležité se naučit správně vyslovovat tyto zvuky. Například pokud nevydáte "du bist schön" a "du bist schon", pak se neukáže "jste hezký (ah)," ale "už jste".

Nezapomeňte, že pravidla čtení v němčině jsou v zásadě podobná pravidlům v ruštině. Pouze u nás je to relevantní v případě důrazu a mezery mezi slovy: "pro práci!" - "zranění", "zámek" - "zámek". Mimochodem, existuje i písmeno "ä". Je to jednodušší - čte se jako "e". Obecně platí, že je užitečné učit abecedu německého jazyka - s výslovností, pak budou menší problémy.

Souhlasné zvuky

Stojí za zmínku, že v němčině existuje jeden souhláskový dopis, který není ve zbytku. ß - je vyslovován jako "escet" v sólovém výkonu, a slovy, jako mírně prodloužený "c". Někdy je nahrazena písmenem "ss". Například jak "fußball" tak "fussball" jsou překládány jako "fotbal" a v obou případech jsou správné. Ale to není vše, co se týká souhlásek. Pravidla pro čtení v němčině říkají, že písmena jako "p", "t" a "k" na konci by měla být doprovázena výdechem nebo spíše aspiračním. Jsou to hluché souhlásky, a tak zůstanou v každém slově. Ale vyjádření na konci slabiky nebo slova jsou zcela ohromeny.

Konec a diftongy

Existují některé další funkce, které odlišují německý jazyk. Vyjádření zakončení je to, na co byste měli věnovat zvláštní pozornost. Vezměte například slovo "zwanzig". Toto číslo je 20. Němci velmi jemně vyslovují konec. Podle myšlenky je písmeno "g" = "g". Ale když je to na konci slova, je vyslovováno jako "h", ale ne jasně, ale jako by vyhlazování konce. To však přichází s jazykovými zkušenostmi a často si lidé nevšimnou, jak to začnou říkat - stejně jako snížení, které je v ruském jazyce spousta. Za zmínku stojí také diftongy. Tato kombinace dvou samohláskové dopisy, které jsou vyslovovány velmi zvláštním způsobem: ei (ay), au (ay), eu (oh). To je: nein [nain] - ne, Frau [frau] - dáma, neue [noe] - nová, atd.

Vyjadřování kombinací souhlásek

Některé potíže s výukou němčiny pro cizince je nedostatek měkkosti v ní v souhláštích. Kromě výše uvedeného příkladu s koncovým číslem "g". Možná ten nejdůstojnější zvuk může být považován za "c", který je na písmenu označen jako "ch". Pravidla čtení v němčině naznačují, že je vyslovována jako něco mezitím mezi takovými kombinacemi jako "sh" a "kh". Toto označení písmen lze nalézt po samohláskách s nápisy a také po i. Jiné kombinace souhlásek způsobují, že někteří trpí, zvláště když přijde takové téma jako učení se číst v němčině. A mluvíme o "tsch", "tzsch" - "h" a "tsh". Faktem je, že v němčině neexistuje jediný dopis, který by byl vyslovován jako jedna z uvedených kombinací. Takže například "z" se přečte jako "c", "s" - jako "z" a "j" - obecně jako "d". Nejjednodušší způsob, jak si zapamatovat výslovnost kombinace "tsch" slovem "Deutschland" - "Německo". To docela často přichází do popředí, a dokonce i pro všechny lidi, i když se nemají učit německy, všichni znají Deutschland.

Dialekty a konverzační praxe

V Německu je 16 federálních zemí. A musím říci, že dialekty, které mluví obyvatelé každého z nich, se velmi od sebe liší. Například pro bavorské lidi je obtížné porozumět lidem z Brém a berlínci se musí snažit vydělat řeč obyvatel Stuttgartu. Například v berlínském dialektu jsou vyslovovány souhlásky jako t a d, jako v Britská angličtina jazyk - alveolární. Mimochodem, je třeba poznamenat ještě jednu nuanci. Němčina je charakterizována nepřehlednou, jemnou výslovností tohoto dopisu. Pro lepší porozumění se doporučuje poslechnout skutečné německé řeči - poslouchat audio lekce, písně, rozhovory s Němci. Pouze tímto způsobem bude možné pochopit, jak vyslovit tento dopis, a ztratit pojem nepříjemné karty. Německý jazyk je ve skutečnosti velmi příjemný a to, co se o něm říká, je v převážnou většině případů stereotypy. Obecně se učí, že je skutečné. Potřebujete jen pravidelně cvičit němčinu, naučit se pravidla, trénovat a, co je nejdůležitější, číst, cvičit.