Jak správně: "slyšet vůni nebo pocit?" Na některých jemnostech ruského jazyka

Ruský jazyk má více než tisíc let. Některé výrazy, které jsme bez váhání používali v každodenním životě, se při první zkoušce mohou zdát nelogické nebo dokonce divné. Pro cizince, který studuje ruštinu, je těžké vysvětlit, proč se na stěně nachází moucha a stojí váza na stole. Není také snadné si vzpomenout, jak správně mluvit: obléknout kabát nebo šaty, slyšet vůni nebo pocit. Fráze "ano ne, špatně" a stala se klasickým příkladem ruské logiky. V tomto článku hovoříme o tom, jak správně říci: "vůně je slyšet nebo cítil."

Nejen na východě, ale také v jazyce je jemná záležitost

Úkol je poměrně komplikovaný. Je jasně vysvětleno, jak správně říci: "vůně je slyšena nebo cítila", ne každý lingvist může. Často se při interpretaci obtíží Ruska musí obrátit na slovníky, příručky a dokonce i materiály jiných jazyků. Zejména se mnozí lidé ptají, jak podle pravidel ruského - "vůně slyší nebo cítí"?

Každý národ má definitivní obraz světa, který se tak či onak projevuje v systému symbolů. Systém má však vnitřní zákony a vlastní logiku. Nejen, že uděláme jazyk, ale i my.

Abychom pochopili, jaký je rozdíl mezi výrazy "slyšet vůni nebo pocit", není nutné okamžitě obrátit na slovníky. Je snadné vidět, že sloveso "slyšet" znamená více fyzické schopnosti vnímat zvuky a sloveso "cítit" odráží stav mysli.

Vnímáme vnější svět komplexním způsobem, protože naše smysly vzájemně spolupracují. Takže v malbě jsou studené a teplé odstíny, v hudbě - těžké melodie atd. Protože někdy obrazně říkáme, že slyšíme vůni, což znamená proces vnímání této nebo té chuti.

Slova, jako lidé, se nemusí vejít dohromady

Pojem "valence" je známý mnoha lidem dokonce i od školní lavice. Takže v chemii se volá schopnost molekuly vázat se na jinou molekulu. Ale tento jazyk, navzdory hojnosti frází a slov, zdánlivě bez logiky, je ve skutečnosti moudře organizovaným systémem znaků.

V lingvistice zvané valenční možnost jedné tokenu v kombinaci s jinými slovy. Například, my říkáme „tenký silnici“, „tenký cestu“, ale „hubený muž“. Sémanticky, slovo „jemné“ lepší s neživými předměty nebo části těla, ale nemluví o lidech obecně. Ve slavné povídky Antona Čechova jeden z jeho přátel to nazval tenký a není tenké, protože tento znak, na rozdíl od jeho „tlustý“ přítele, ztratil svou identitu a čest, se stala servilní lichotník.

Čechov použil epithet "jemný" účelově, aby byl vyprávění více emocionální. Někdy však děláme příležitostné chyby, protože kromě norem literárního jazyka je také mluvený jazyk, který často překračuje normu. Proto, abychom pochopili, jak správně říkat "slyším vůni nebo pocit", musíte se obrátit na vysvětlující slovník a slovník kompatibility slov ruského jazyka. No, logika konstrukce těchto frází byla zmíněna výše.

Co říkají slovníky

V první polovině dvacátého století. Obě formy byly naprosto stejné - "slyšet vůni" a "cítit". To může být ověřeno slovníkem DS. Ushakov.

Nicméně, od poloviny dvacátého století. systém jazyka se poněkud změnil a nyní je jedinou správnou obecnou literární normou kombinace "vůně". V této podobě je tento výraz zastoupen ve slovníku kompatibility slov, publikovaný v roce 1983 Ruským jazykovým institutem. A.S. Pushkin. V současné době je to jedna z nejvíce autoritních publikací tohoto druhu.

Mezitím, v "živé" řeči,

Lingvisti se zabývají stanovením, popisováním a zdůvodňováním literární normy. Od roku 1983 však uplynulo téměř 30 let a jazyk se poněkud změnil, protože se neustále a neúnavně rozvíjí. Se zlepšením životní úrovně lidí se perfumery zlepšují, objevují se nové druhy lihovin, otevírají se speciální obchody apod.

V důsledku toho nyní vidíme, že výraz "slyšení vůně" zcela nezmizel z používání, ale přestěhoval se do regionu odborná slovní zásoba. Parfuméři nemyslí na to, zda potřebujete slyšet vůni nebo pocit. Koneckonců, pro ně jsou duchové určitou hudbou těla, zvláštním jazykem nálad a přání.

Pokud tedy nevíte, neslyšíte ani vůně parfému, pak můžete bezpečně používat obě tyto fráze v hovorové řeči. V každodenní komunikaci to nebude chyba. Je pravda, že v oficiálních dokumentech, pokud je třeba je sestavit, by měla být stále používána normalizovaná kombinace. Pokud je to nepříjemný zápach, pak v každém případě musíte použít sloveso "pocit".

S jakými dalšími slovesy se slova "vůně"

Ale slovo „cítit“ žetony „aroma“, „vůně“ v sobě spojuje následující slovesa:

• absorbovat;
• milovat;
• mít;
• publikovat;
• ne tolerovat;
• nepřenášejte.

Vůně sama může někde / odkudkoli dosáhnout nebo proniknout, a také připomenout něco, líbit se nebo ne.

Jak přeložit výraz "pach" do jiných jazyků

Je zajímavé, že v evropských jazycích se slovem "vůně" také nejčastěji používá sloveso "pocit": fr. "Sentir", engl. "Pocit". Je pravda, že je třeba poznamenat, že pokud Angličané nepřemýšlejí o tom, jak slyšet vůni nebo pocit, jsou v jejich jazyce jiné jemnosti. Zapamatujte si i slavnou píseň Nirvany "Voní jako dospívající duch". Koneckonců, "vůně" znamená doslova "čichání" a vnímá ji za vůni. Jak byste to přeložil? Ruská je titul? Literární překlad je nemožné, že?

V ukrajinštině existují stejné varianty kombinací jako v ruštině. Na pozadí normalizovaného výrazu "vůně vidchuvati" v hovorové řeči a žurnalistice najdete výraz "cítit vůni" (doslova "slyšet vůni").

Snad tendence vnímat vůně parfému jako hudby je charakteristická pro mnoho slovanských národů.

Takže jednoznačná odpověď na otázku, jak správně: vůně je slyšena nebo cítila, neexistuje. Oficiální norma je druhá možnost, ale první je přijatelná v konverzačním a profesionálním projevu.