Moderní ruský jazyk a jeho stav

Moderní ruština jako jedna z forem národní kultuře - není to jen jazyk Ruský národ, ale také jazyková komunita, která se historicky vyvíjela: příslovce, dialekty, jargony a jiné formy kultura řeči.

Nejvyšší forma vývoje národním jazykem To byl ruský literární jazyk, který se liší od jiných forem projevu k tomu, že se normalizoval, zpracované, obecně závazné pro všechny a má širokou společenskou funkci a stylistickou různorodost. Literární jazyk je vždy v kontrastu s jargony, dialekty a dialekty. Moderní ruský jazyk je jedním z prostředků interetnické komunikace a interakce národů celé Ruské federace.

Moderní ruský literární jazyk není jen literaturou, ale také tisku, televizi, rozhlasu, škol a státních aktů. To znamená, že tento jazyk je normalizován, se zavedenými významy a používáním slov, přísným hláskováním, výslovností a gramatikou. Moderní Ruský jazyk je prezentován ve dvou formách - ústní i písemné, jsou mírně, ale liší se od sebe navzájem a od gramatiku a slovní zásobu ze strany. Písemná forma jazyka je určena pro vizuální vnímání a ústní forma pro sluchové vnímání. Písemná forma syntaktické a lexikální komplexu, to je ovládáno abstraktní pojmy a slovní zásoby, často mezinárodní. Moderní Ruský jazyk se skládá z několika částí: slovní zásobu, frazeologii, fonetiky, ortoepie, tvoření slov, pravopis, grafika, gramatiky, syntaxe a morfologie, interpunkce.

Aktuální stav ruského jazyka

Moderní ruský jazyk je silně ovlivňován médii: normy výslovnosti a používání slov jsou méně rigidní, často se jedná o hovorové nebo hovorové formy jazyková norma. A samotný pojem "norma" je nyní spíše právem volit jednu nebo druhou výslovnost nebo použití slov, spíše než rigidní jazykový rámec. Současný stav ruského jazyka postupně začíná vyvolávat obavy: jazyk médií není zdaleka příkladný, standardní literární.

Lingvisté a výzkumníci říkají, že všechny změny jsou přirozené a normální, že se jazyk vyvíjí se společností. Na jedné straně je to dobré: slovní tuhost, razítka, která byla přirozená v ústním literárním jazyce období SSSR, zmizela. Ale na druhou stranu, žargon, lidové a cizí zvuky z obrazovky slova. Půjčky od cizích jazyků se stává stále více a více, což negativně ovlivňuje čistotu prvotřídního ruského jazyka. Ano, čas pokračuje a jazyk se mění s rozvojem společnosti, ale jedna věc je ozdoba řeči cizími slovy a druhá ztráta tradic a ztráta vlastní rodné kultury.

Ruská literární jazyk - dědictví Puškina a Lermontov - velcí spisovatelé, kteří přispěli ohromně k jeho vzniku a vývoje, ruský literární jazyk - nosný velkého ruské kultury, což je světový unikát. Musíme ji zachovat a zabránit tomu, aby se zkolabovalo pod vlivem vnějších faktorů.