Že Rus je dobrý, Němec umírá: odkud pochází výraz?

V ruském jazyce je mnoho zajímavých výrazů, přísloví a frazeologických jednotek. Jedním z nich je dobře známá fráze "Co je dobré pro ruského, pak pro německou smrt". Odkud pochází výraz, co to znamená a jak to lze interpretovat?

Rozdíl mezi Evropou a Ruskem

Je známo, že fyzická konstituce člověka do značné míry závisí na přírodních a klimatických podmínkách, v nichž je společnost nucena žít. Evropské klima, stejně jako ruská, vytváří odpovídající charakter.

Podnebí v Evropě je charakteristické měkkostí, umírněností. Totéž byl vždy život národů obývajících tyto země. Doba, kdy bylo nutné pracovat, bylo rovnoměrně rozloženo po celý rok. Zatímco Rusové byli nuceni buď odpočívat, nebo pracovat mimo svou sílu.

Přírodní podmínky Ruska nelze nazvat měkkou. Krátké léto a dlouhá chladná zima přispěly k tomu, co se říká ruská duše. Nucen neustále bojovat s chladnými zimami, má ruský muž speciální obchod, který nelze nazvat trochu agresivním. Kromě toho má klima významný vliv na formování fyziologie národa. To je třeba vzít v úvahu při vysvětlování významu výroku "Co je dobré pro ruského, pak pro německou smrt." A samozřejmě, každý národ má svou vlastní historii, která ovlivňuje mentalitu lidí, jejich způsob života. Rozdíl mezi západoevropskými zeměmi a Ruskem v tomto případě je velmi orientační.

První verze příslovného původu "Co je dobré pro ruského, pak pro německou smrt"

Tento výraz je používán v každodenní řeči neustále. Když říká přísloví, lidé si nepřemýšlejí o svém původu. "Co je dobré pro Rusa, Němce pro smrt" - kdo to poprvé řekl a odkud tato fráze pochází, nikdo si nikdy nebude pamatovat. Zatímco podle jedné verze by její původ měl být v historii antické Rusky šifrován. V jedné ze svátků v Rusku byl položen stůl bohatý na různé lahodné pokrmy. Navíc přinesli tradiční omáčky, křen a také hořčici. Ruský hrdina to zkoušel a s potěšením pokračoval ve svátku. A když německý rytíř zkoušel hořčici, padl pod stůl mrtvý.

Další variant příslovečného původu

"To, co je dobré pro Rusa, Němce za smrt" - jehož výraz byl předtím, je těžké říci. Je zajímavý příběh vysvětlující původ okřídlené fráze. Lékař byl zavolán nemocnému klukovi. Když provedl inspekci, dospěl k závěru, že dlouho netrvá. Matka chtěla splnit jakékoliv poslední přání dítěte, kterému mladý lékař dovolil, aby si užíval jídlo. Poté, co dítě přežilo zelí s vepřovým masem, které připravila hosteska, pokračoval v opravách.

Pak se na večeři pozvalo německé dítě, které trpělo stejnou nemocí. Když mu doktor řekl, aby jedl zelí s vepřovým masem, došlo k neočekávanému: chlapec zemřel druhý den. Lékař si ve svém zápisníku všiml: "Co je dobré pro ruského, pak pro Němce je smrt."

Rusko zachrání svět

Co jiného se liší Ruská mentalita, a tolik, aby umožnilo mnoha velkým mysli nazývat Matku Rusi spasitele světa, zejména Evropy? Některé rozdíly jsou patrné i v soukromém životě. Dobrým příkladem je banální zvyk mytí. Mnoho západních historiků může najít poznámky dokazující, že Slované mají stabilní zvyk neustále nalít vodu na sebe. Jinými slovy, Rusové jsou zvyklí na mytí v tekoucí vodě.

Že Rus je dobrý, pak Němec - smrt, nebo domácí návyky různých národů

Aby bylo možné porovnat historicky založené evropské a ruské mravy, je třeba se do minulosti zkrátit. V době římské Říše byla čistota vždy závazkem nejen pro zdraví, ale i pro plný život. Ale když se Římská říše rozpadla, všechno se změnilo. Slavné římské lázně byly ponechány pouze v Itálii, zatímco zbytek Evropy byl ohromen svou bezohledností. Některé zdroje říkají, že až do 12. století se Evropané vůbec neumyřili!

Případ princezny Anny

"Že Rus je dobrý, Němec je smrt" - toto vyjádření vyjadřuje podstatu rozdílů mezi zástupci různých kultur a národů. Zajímavá událost nastala u Anny - kyjevské princezny, která se měla oženit s francouzským králem Henrym I. Po příjezdu do Francie měla první objednávka ji vzít na koupání. I přes překvapení dvořané samozřejmě provedli rozkaz. Nicméně, toto se nestalo zárukou, jak se zbavit hněvu princezny. Informovala svého otce v dopise, že ji poslal do zcela nelistované země. Dívka poznamenala, že její obyvatelé mají hrozné postavy a také nechutné domácí návyky.

Cena nečistot

Překvapení podobné tomu, které zažil princezna Anna, bylo také vyjádřeno Araby a Byzanty během křížových výprav. Oni nebyli ohromeni silou křesťanského ducha, kterou Evropané měli, ale v naprosto odlišné skutečnosti: vůně, která je vzdálena od křižáků. Co se stalo později, každý školák ví. V Evropě vypukla strašná epidemie, která si vyžádala polovinu populace. Můžeme tedy bezpečně říci, že hlavním důvodem, který pomohl Slovanům stát se jednou z největších etnických skupin, odolat válkám, genocidě a hladomoru, byla čistota.

Zajímavostí je, že poté, co se Galichina dostala pod polskou vládu, ruské lázně úplně zmizely. Dokonce i umění parfumerie vzniklo v Evropě s cílem bojovat proti nepříjemným zápachům. A to se odráží v románu spisovatele Patrick Zuskind "Parfém: Příběh vraha." V knize autorka jasně popisuje, co se stalo na ulicích Evropy. Všechny biologické odpady byly vypouštěny z oken přímo na hlavu kolemjdoucích.

Legenda lékárny

Když 4. listopadu 1794 zajali ruští vojáci do Prahy, vojáci začali pít alkohol v jedné z lékáren. Poté, co tento alkohol sdíleli s německým veterinářem, náhodou ho zbavili života. Po pití sklenice vydal ducha. Po tomto incidentu Suvorov vyjádřil okřídlený výraz: "Co je dobré pro ruského, pak pro Němce je šerm", což v překladu znamená "bolest, utrpení".

Mělo by se také poznamenat zajímavý fakt. Přísloví "Co je dobré pro ruského, pak pro Němce - smrt" neexistuje v němčině. Je to urážlivé, takže je lepší nechat se o něm vypravovat za přítomnosti zástupců tohoto lidu. Pro nás to znamená následující: že jedna osoba může být užitečná, druhá přinese škodu. V tomto smyslu jeho analog může sloužit jako známé přísloví "Duše druhé - temnota" nebo "Každému - své vlastní".

Je také třeba připomenout, že dříve v Rusku byli Němci povoláni nejen němečtí přistěhovalci. Tento název nosili všichni cizinci. Ti, kteří nepoznali místní tradice, ruské zvyky a nevěděli, jak mluvit rusky, byli voláni hlupáci nebo Němci. Z tohoto důvodu by mohli spadat do různých komických a někdy i nepříjemných situací. Možná se toto přísloví narodilo jako výsledek takových případů.

Tato fráze má hluboký praktický význam. Velmi často lidé nemají empatii. Vědomě etický pocit mezi dětmi je považován za nadaný. Ale pro dospělé je pro úspěšnou interakci ve společnosti velmi důležitá schopnost vstoupit do pozice jiné osoby a "zkusit na kůži". Podobný význam nese také Čínské přísloví, který říká, že člověk by neměl učinit urychlené závěry o nějakém člověku a určitě ho soudit, dokud osoba, která chce udělat rozsudek, strávila jeden den v obuvi.

Skutečnost, že člověk bude mít prospěch, za druhou je velmi nežádoucí. A možná i smrtící. Vezměte například společné prohlášení, že nestojí za to doporučit rodině, přátelům a známým léky, které vám pomohly - nemohou se vyléčit, ale zhoršit nemoc. A to také pomůže plně realizovat skutečný význam slavného přísloví, ve kterém ve skutečnosti neexistuje kapka nacionalistických názorů.