Mají příjmení muže v ruštině? Docházejí cizí příjmení?

Ze školy se mnoho lidí naučilo pravidlo, že při vyslovování a psaní příjmení žen podle případu nemají tendenci a mužské - naopak, jako analogická přídavná jména nebo podstatná jména. Je to všechno jednoduché a zda cizí jména mužů jsou nakloněna v ruštině - je to předmět tohoto článku, založený na monografii L.P. Kalakutsk, vydaný v roce 1984.

Význam problému

Existuje mnoho situací, kdy je v různých případech kompetentní hláskování a správná výslovnost příjmení velmi důležitá:

• Dítě začalo studovat ve škole a potřebuje správně podepsat zápisník nebo deník.
• Mladý muž nebo dospělý člověk obdrží děkovný dopis nebo děkovný dopis.
• Při vážné události oznámí vzhled nebo vzhled muže se složitým příjmením. Je nepříjemné, je-li zkreslená.
• Při vypracovávání důležitých dokumentů (osvědčení, diplom) nebo při přípravě případových materiálů pro založení rodinných vazeb (u soudu, u notáře).
• Vědět, jestli jsou názvy mužů nakloněné, je nutné pro lidi mnoha profesí zabývajících se tvorbou osobních souborů nebo jiných obchodních dokladů.

Ruské příjmení

Nejběžnější příjmení v Rusku - s příponami -ck (-kk), ov (-ev), v (-yn): Razumovský, Slutský, Ivanov, Turgenev, Mukhin, Sinitsyn. Všichni snadno klesají jako obvyklé adjektiva, a to jak u žen, tak u mužů. Výjimka - příjmení zapnutá -s, -in, jehož konec se v předkládaném případě poněkud liší od tradičního.

Cizí příjmení s příponou -v (-yn) také mají nesoulad s Rusy v instrumentální případ. Zvažte příklad:

Mají příjmení -th bez přípony -sk, které se také nacházejí v Rusku (Tolstoj, Berezhnaya, Sukhoi)? Několik (ve vědeckých pracích o filologii je jejich úplný seznam), snadno se mění podle případu jako adjektivy s podobným koncem.

Ukrajinské příjmení

Nejslavnější ukrajinské příjmení jsou -enko a -na: Bondarenko, Luchko, Molodyko. Podíváte-li se na ruské literatury, umělecká díla (Anton Čechov, například), spisovatelé raději svobody s jejich psaní v pánské verzi, a v množném čísle: „Pojďme na návštěvě Bondarenko.“

To není pravda, protože oficiální psaní se liší od uměleckých prací a hovorové řeči. Odpověď na otázku je, zda ukrajinské jména mužů mají tendenci -enko a -na, jednoznačné - ne. Příklad:

• Píšu dopis Olegu Bondarenkovi.
• Má vztah s Ivanem Luchkom.

A to platí pro všechna příjmení ukrajinského původu, a to i tak vzácné jako Alekhno, Rushailo, Mýdlo, Tolokno. Nikdy nenechte příjmení nakl -ahgo, -oh, -jago: Voda, Durnovo, Dubyago. A co ty, které končí v souhláštích?

Příjmení podle souhlásky-k

Historicky, přípony -uk (-yuk) oni poukazovali buď na příbuzného nebo na sémantickou příslušnost: Ivanův syn - Ivančuk, Cooperův asistent - Bondarchuk. Ve větší míře jsou v západní části Ukrajiny vlastní, ale jsou rozšířeny mezi všemi slovanskými národy. Mají příjmení samci tendenci -uk?

Podle zákonů ruského jazyka se příjmení žen nemění podle případu, ale mužské s konsonantem (výjimkou je konec -je, -yh), bezprostředně sklon:

• Napsala jsem dopis Olgy Dimitryukovi.
• Byl jsem pozván na návštěvu Igor Ševčuk.
• Nedávno jsem viděl Sergeje Ignatyuk.

S výhradou změny případu a všech příjmení vyjádřených podstatnými jmény: Mole, Wolf, Wind, Pillar. Existuje zde jedna jemnost: jestliže je název slovanský, pak není dostupná samohláska v kořenu vždy zachována. Ve své jurisdikci je důležité předepisovat to, ačkoli mnoho zdrojů nepovažuje výslovnost za nesprávnou bez něj. Například můžete zvážit jméno Zayats. Častěji se vyslovuje: "Volala Ivana Zajíka". To je přípustné, ale správnější: "Volala Ivan Hare."

Distribuováno na Ukrajině a jméno zapnuté -ok, -and: Upevnění, Gorelik. Pokud známe pravidlo, že všechna příjmení mužů s konsonovaným dopisem na konci se liší podle případu, je snadné odpovědět na otázku: jsou názvy mužů nakloněni -na:

• Přišla do domu Ilya Pochinka (zde zmizela samohláska).
• Znal Larissu Petrika dobře.

Výjimka z pravidla

Slované často mají rodinné zakončení -jejich (s): Černý, Ilinsky. V první polovině 20. století se příjmení mužů s podobnými koncovkami často mění podle případů. Dnes, podle norem ruského jazyka, je to špatné.

Původ těchto příjmení z adjektivního množného čísla vyžaduje zachování jejich individuality:

• Pozdravil Petra Belyhox.

Ačkoli nakonec existuje souhláskový zvuk, jedná se o výjimku z pravidla, které musíte znát při zodpovězení otázky, zda jsou jména mužů nakloněná.

Poměrně velké rozšíření končí -h: Stojkovič, Rabinovič, Gorbach. Zde je obecné pravidlo:

• Čeká na návštěvu Semyona Rabinoviče.
• Výstavu Anny Porhacové se mu velmi líbila.

Arménská příjmení

Arménie je malá země, jejíž populace sotva překročí 3 miliony lidí. Ale asi 8,5 milionu zástupců diaspory žije v jiných zemích, takže Arménská příjmení jsou velmi časté. Mohou být často identifikovány tradičním koncovým -en (-yann): Avzhan, Dzhigarkhanyan. V dávných dobách byla více archaická rodinná forma: -anz (-yans), -unz, který je stále rozšířen v jižní Arménii: Kurants, Sarkisyants, Tonunts. Znamená to, že jméno arménského muže se ohýbá?

Aplikuje pravidla ruského jazyka, která již byla uvedena v článku. Male příjmení s konsonantem na konci, s výhradou deklinace podle případu:

• společně s Armenem Avdjanomem (v tomto případě "společně s Anushem Avjanem") -
• sledoval film s Georgem Tonuntsem (v tomto případě "film představovat Lily Tonunts").

Ukončení na samohláskách

Nezměněná jsou jména mužů, jestliže oni, bez ohledu na jejich původ a příslušnost k určité zemi, končí v následujících samohláskách: a, u, y, w, e, e. Příklad: Gandhi, Jusoyty, Shoigu, Camus, Megre, Manet. V tomto případě vůbec nezáleží na tom, zdůrazňuje napětí na první nebo poslední slabiku. To zahrnuje moldavské, indické, francouzské, gruzínské, italské a turecké jména. Příklad: "Nedávno četl básně Shoty Rustaveliové". Ale názvy mužů jsou nakloněny -a (i)?

Zde jsou obě možnosti, takže je lepší je prezentovat v tabulce:

Chcete-li konsolidovat znalosti, udělejte si příjmení - a, nabízí algoritmus, který může být vždy po ruce.

Německé příjmení

Původ německých příjmení je podobný jejich historii v jiných státech: většina pochází z osobních jmen, zeměpisných jmen, přezdívek nebo obsazení nositelů.

Usazování Volhy regionu Němci v 18. století vedlo k tomu, že jejich psaní v Rusku bylo často prováděno s chybami, tolik podobných názvů s nesrovnalostí v jednom nebo dvou písmenách. Ale ve skutečnosti se všichni, s výjimkou výjimek, končí v souhlásku, takže při zodpovězení otázky, zda jsou německé příjmení mužů nakloněny, je možné s jistotou konstatovat: ano. Výjimkou jsou: Goethe, Heine, Otto a další, s koncovým číslem samohláskový dopis.

Vzhledem k tomu, že německé příjmení se liší v případě, měly by být rozlišeny od slovanských. Kromě populárních, jako jsou Müller, Hoffman, Wittgenstein, Wolf, končí -jejich: Dietrich, Freindlich, Ulrich. V ruských příjmeních předtím -jejich Zřídka jsou měkké souhlásky s pevnými páry. To je způsobeno skutečností, že v jazyce neexistují téměř žádné adjektiva s podobnými základy. Slovanské příjmení, na rozdíl od německých, se neskládají (Pátý, Borovský).

Pokud na konci -b nebo -y

Pravidlo, podle něhož jsou příjmení mužů nakloněná, mají jako bázi souhlásky bez konce, se vztahuje také na ty případy, kdy je konec vložen -ü nebo -th. Změňují se s případy jako podstatná jména související s druhým deklinem. Nicméně, v instrumentální případě mají zvláštní konec -ohmy. Jsou vnímány jako cizí. Chcete-li odpovědět na otázku, udělejte příjmení -ü a -th, je třeba vzít v úvahu:

• Nominativní (kdo?): Vrubel, Gaidai-
• Genitiv (od koho?): Vrubel, Gaidai-
• Datelny (komu?): Vrubel, Gaida-
• Akustický (z čeho?): Vrubel, Gaidai-
• Instrumentální (kým?): Vrubel, Gaidai-
• Návrh (o koho?): o Vrubelovi, o Gaidaiovi.

Existují výjimky z pravidla. Nesourodé příjmení (Pelmen) tedy nejsou nakloněné a také se shodují se zeměpisným názvem (Uruguay, Tchaj-wan). Dokonce i když měkké znaménko stane se po syčení (Noc, Mouse), příjmení je nakloněno podle mužského variantu.

Dvojité a složené příjmení

Čína, Vietnam a Korea se vyznačují skutečností, že jejich obyvatelé mají složená jména, která se skládají z několika slov. Pokud skončí v souhlásku, mají tendenci podle obecných pravidel, ale pouze v poslední části. Příklad:

• Poslouchali jsme projev Kim Jong-il.

Rusky dvojité příjmení na obou stranách se opírají podle obecných pravidel:

• obraz Petrov-Vodkin-
• divadlo Nemirovich-Danchenko.

Pokud první část není příjmení, ale slouží jako nedílná součást, nemění se v případech:

• skok Ter-Ovanesyan-
• dílo Demutha-Malinovského.

Ještě muži mají tendenci jména dalších cizích států, to je zcela závislá na ruských gramatických pravidel, jak je uvedeno v článku. Zůstalo nezodpovězenou otázkou o použití množného čísla nebo singulární ve výčtu dvě osoby.

Jedno a množné číslo

V jakých případech je použito množné číslo a ve kterém singulární je nejlépe vidět z tabulky:

Mužská jména, na rozdíl od žen, hubený, ale existuje mnoho případů popsaných v tomto článku, jsou rovněž nepodléhá změnám. Hlavní kritéria - je konec jmen a země původu.