Lexikální význam slova "svět" dnes a v minulosti. Původ tohoto podstatného jména

Podstatou "mír" je jeden z nejpoužívanějších v moderním projevu. To usnadňuje skutečnost, že nemá jeden, ale několik významů. Učme je a také zvážíme etymologii tohoto pojmu.

Původ podstatného jména

Než se uvažuje o významu slova "mír", stojí za to dozvědět se o původu tohoto pojmu. Kořeny tohoto jména se datují do doby existence proto-slovanského jazyka. V něm bylo podstatné jméno "mira", ze kterého se stalo staroslovenské slovo "mír".

Následně se tento termín zachoval ve většině slovanských jazyků a podstoupil minimální změny.

Takže v ukrajinském dnes aktivně používá podstatné jméno „mír“ v běloruštině - „vyrobený Mir“ v polštině - mir in Bulgarian - „mír“ v České republice a ve Slovinsku - Mír v lotyšském - mieras atd.

Lexikální význam slova "mír"

Navzdory skutečnosti, že se dotyčný termín nachází ve většině slovanských jazyků, má pouze v ruštině tak velký počet interpretací.

Základní význam slova (charakteristické nejen ruské, ale i pro ukrajinské, běloruské, bulharské, polštině, češtině, slovenštině a slovinštině) - stav klidu, bez nepřátelství nebo války.

Pravděpodobně to byla tato interpretace, která měla termín v prvooslovanském jazyce.

Jiné významy slova "svět"

Toto podstatné jméno v ruštině je častěji používáno v jiném smyslu. Používá se při mluvení o vesmíru, planetě Zemi, o lidskosti, o společnosti ao podobných pojmech.

Také slovo "mír" je zastaralým názvem venkovské obce.

Kromě všech výše uvedených je tento pojem používán v psychologii k označení subjektivního obsahu lidské psychie. V tomto smyslu jsou vnější a vnitřní světy odlišné.

V náboženství je tento pojem také široce používán, a také v jednom smyslu. Nazývá se příbytkem duší mrtvých věřících. Jedná se o takzvaný posmrtný život, nebo to nejlepší, svět. Podobný jev existuje v převažující většině světových náboženství.

Kromě tohoto výkladu, předmětem slovo se používá k označení jednotu křesťana s Bohem - je duchovní svět nebo svět Bohu.

S vývojem výpočetní techniky vzniklo další pojetí související se zkoumaným podstatným jménem. Jedná se o takzvaný virtuální svět - syntetický naprogramovaný vesmír se svými vlastními zákony a pravidly. Každý uživatel PC, který má internet, se může připojit k libovolnému interaktivnímu virtuálnímu prostředí. A tento jev se používá nejen pro zábavu, ale i pro podnikání.

Ve většině ostatních slovanských jazyků se ve všech výše uvedených interpretacích tento termín nepoužívá. Takže v ukrajinštině se místo toho používá název "svit", v polštině - świat, v běloruském jazyce - "světlo" av bulharštině - "svaté".

Jedinou výjimkou je pojem "mír s Bohem". Ukrajinsky (mír boha), běloruské (zakázková výroba Mir bohů), bulharský (mír s Bohem), české (MIR s Bohem), slovenské (Mier s Bohom) a ve Slovinsku (mir z Bogom) vypadá podobně. Ale v polštině (pokój z Bogiem) - ne.

"Válka a mír" nebo "válka a svět"?

Po zvážení každý význam slova „mír“, je třeba vědět, zajímavý paradox předrevoluční psaní tohoto podstatného jména.

Takže v ruské gramati za starých časů existovaly dva pojmy "mír" a "svět". Znělo to stejně, ale měly různé interpretace. První z nich ilustroval význam slova "mír", popsaný ve druhém odstavci. Zároveň druhá znamenala několik konceptů popsaných ve třetím odstavci.

Po Revoluci roku 1917 (kdy se změnil pravopis), obě podstatná jména obdržely stejný pravopisný "mír". Tímto způsobem tento pojem kombinuje několik významů.

V souvislosti s touto situací ve století XX. filologů začali hádat o významu slova „Vojna a mír“ od Lva Tolstého se používají v názvu své většině objemu románu. Někteří argumentovali, že název knihy není "válka a její absence", ale "válka a společnost / lidé".

K řešení této záležitosti byly v archivu nalezeny předrevoluční vydání Tolstojova románu. Většina z nich byla pojmenována "válka a mír". Pouze v jedné z knih na první stránce byla vytištěna "Válka a svět", ačkoli na obálce bylo tradiční hláskování.

Z toho můžeme vyvodit, že název románu „Vojna a mír“ nemůže být vykládáno jako „války a lidí“, protože použití podstatného jména „mіr“ - je nešťastné překlep tisku pracovníků.

Toponymy nazývaly "mír"

Toto slovo je současně nejen jmenné podstatné jméno, ale také jeho vlastní.

V sovětských dobách bylo jedním z nejběžnějších sloganů "Mír. Práce. Květen. " V souvislosti s těmito třemi termíny se často používají ve jménech osad, stejně jako v různých předmětech.

Z tohoto důvodu je význam slova "mír" také řada toponymů. Toto bylo jméno několika sovětských vesnic a městských osad. Dnes jen jedna z nich zůstala v Ruské federaci - v regionu Kemerovo, regionu Novokuznetsk. Ostatní dva jsou území moderního Běloruska a další je v Kazachstánu.

Moskva stanice metra "Alekseevskaya" v 50-60 je. byl nazván "Mír".

Za zmínku stojí také sovětská tradice, která nazývá tento termín divadla. Některé z nich stále nesou toto jméno, přestože jsou v různých zemích - Bělorusko, Rusko a Ukrajina.

Jaké objekty a objekty nazývají takové slovo

Kromě všech výše uvedených je podstatným jménem značka Sovětská lednička, fotoaparátu a objektivu. A také loď, koupele a dokonce i vesmírnou stanici.

Přes použití dotyčného výrazu jako svého vlastního jména, význam slova v moderním světě neztratil svůj význam a jako dříve znamená mnoho pozitivních konceptů.