Jak psát správně: mozaika nebo mozaika? Původ a význam slova

Gramatika ruského jazyka obsahuje stovky pravidel a ještě více výjimek. Z tohoto důvodu se jen málo lidí může naučit a cvičit. Většina z nás se pravopisu lekcí bytí vědom toho, že definovat, jak psát ten či onen kontroverzní samohlásku jedním slovem, je to možné, v případě, že pokles jeho (nebo zvolit stejný kořen) stresu padá na něj. Co se stalo s obzvláště problematickými termíny? Například s takovým jménem cizího původu "mozaika" (nebo "mozaika")? Koneckonců, v tomto případě je spor o tom, který dopis psát v kořeni slova. Najdeme odpověď na tuto otázku a také se dozvíme o interpretaci a původu tohoto podstatného jména.

Co se děje?

Než pochopíte pravopis jakéhokoli termínu, vždycky stojí za to zjistit, zda patří do původní ruské slovní zásoby nebo je půjčeno. Druhou možností je velmi pravděpodobné, že psaní slova v pochybnost - je to tradice, nelze vysvětlit pravidla ruského jazyka, a tento případ stačí uložit do paměti.

Některé výpůjčky jsou však již několik stovek let a jsou tak známé všem, že všichni nemohou v nich uznat cizí jména.

Chcete-li to ulehčit, stojí za to se naučit jednu funkci Východní slovanské jazyky. Během jejich formování postrádala představu o zjevení (najednou se nacházela několik samohlásek), protože všechny slabiky byly otevřené (začíná souhláskou a končí samohláskou).

na skutečnost, že v těchto problematických podmínkách „mozaika“ a „mozaika“ je pravděpodobné, že přestávka „ai“ (pokud jej napsat prostřednictvím „a“), můžeme předpokládat, že se nevztahuje na nativní-slovanské slovní zásobě. Takže byste měli zkontrolovat jeho pravopis ve slovníku.

Jak to udělat: mozaika nebo mozaika?

Po otevření jakéhokoli jazykového svazku lze nalézt, že toto podstatné jméno je skutečně cizího původu a je napsáno písmenem "a".

A ta druhá možnost, „mozaika“ v ruském jazyce se nepoužívá v žádném případě, a jako psaní, podle moderních pravidel gramatiky, a to vždy chyba.

Význam slova "mozaika"

Porozumět příčinám sporu o psaní považováno za podstatné jméno, je nutné znát historii jejího výkladu a vzhledu ve slovanských jazycích.

Význam slova „mozaika“ se stal známý v zemích Rus` s přijetím křesťanství v X. století. Koneckonců, společně s novým náboženstvím v zemi je třeba stavět chrámy svými přívrženci. Nejvíce zruční řemeslníci v té době byli považováni za Řeky, které s sebou přinesli tradici návrhových vzorů z multi-barevné kousky kamenných glazur a keramických obkladů a dlažeb, známý dnes jako mozaika.

Brzy se tento vzlet učil a slovanských mistrů a tradice používání takových dekoračních technik pro výzdobu církví, pevně zakotvených po staletí mezi Slovany.

Stojí za zmínku, že na rozdíl od starověkých Řeků a Římanů (kteří zdobili tímto způsobem nejen kultovní budovy, ale i jejich domy), v Rusku se tato metoda praktikovala hlavně pouze pro výzdobu kostelů.

Teprve po pádu Imperial Ruska (tvorba SSSR) a na počátku anti-náboženské mozaice kampaně se stal konstrukční prvek pro veřejné budovy ve všech přilehlých oblastech.

Ve stejném období se kreativita dětí začala vyrábět sady plastů, nazývané také "mozaika". Mimochodem, jsou dnes velmi populární.

Proč existovala varianta psaní "mozaiky"

Jak je otázka psaní tohoto podstatného jména (mozaiky nebo mozaiky) souvisí s obdobím, ve kterém se objevuje v slovanských jazycích?

Faktem je, že tento pojem, stejně jako samotné umění, byl vypůjčen prostřednictvím zprostředkování řeckého jazyka, ve kterém to vypadalo mu-omega-sigma-alfa-kappa-o a vyslovuje se "i". A pokud se vezmete v úvahu, že fenomén zjevení ve staroslovanském nebyl, nový termín by mohl být použit k psaní "mozaiky". Mimochodem, toto je doloženo skutečností, že v bulharském jazyce - taková varianta "mozaiky" je stále používána. A v ukrajinštině je také slovo vyslovováno se zvukem [d] - "mozaika" (difhtong "С" po samohlásku znamená dva zvuky [i]]).

Během reforem Petra Velikého se Ruská říše začala orientovat na Evropu. Během tohoto období se do ruského jazyka nalévá obrovské množství nových podmínek zahraničního původu. S největší pravděpodobností je v tomto okamžiku míra psaní dotyčného výrazu "upravena" na evropskou (založenou na latinském a italském psaní a zvuku) - tedy "a". Dnes existuje nejen v ruštině, ale také v běloruském, polském, českém a většině ostatních slovanských a neslavských jazycích.

Navzdory tomu se zdá, že lidé zachovávají vzpomínky na existenci "mozaikové" normy, takže někteří stále dělají chyby v tomto podstatném jménu.

Jaké pravidlo vysvětluje toto pravopis

Když se jedná o to, jak je správné: mozaika nebo mozaika, je nutné specifikovat, které pravidlo upravuje její psaní. Toto podstatné jméno se odkazuje na konkrétní druh slovní zásoby, jejichž správnost je ověřována pomocí slovního slovníku.

Ale v tomto konkrétním případě může být "nestabilní" a "projevené" tím, že vyzdvihne jedno-kořenové adjektiva "mozaika". V něm se stres přenáší na "problémové" písmeno "a". Obvykle se však tato metoda nepoužívá k hláskování kořenů slov cizího původu.

Otázka se stresem

Uvažujme, jak a proč napsal podstatné jméno „mozaika“, by měl zjistit, jaký styl je klást důraz. Faktem je, že různé jazyky se používají v různých jazycích. Nicméně, v ruském šoku je písmeno "a" v druhé slabice.