Bible je ... Překlady Bible

Jak je obyčejně věřil, podstatou Bibli je uvedeno ve verši: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“

Co je Bible?

Bible je soubor náboženských textů souvisejících s judaismem a křesťanstvím a v těchto náboženstvích je uznáván jako posvátný. Texty vyhlášené vírou se nazývají "kanonické". V křesťanství se Bible skládá ze dvou významných částí - starého a nového zákona. V judaismu Nového zákona není známo, jak je vše sporné s Kristem sporné. Její samotná existence je zpochybňována nebo přijímána s velkými výhradami.

Starý zákon

Starý zákon se týká části Bible, která byla vytvořena v předkřesťanské době. To platí i pro víry Židů. Smlouva se skládá z několika desítek knih, jejichž počet se liší v křesťanství a judaismu. Knihy jsou rozděleny do tří částí. První se nazývá "Zákon", druhý - "Proroci" a třetí - "Písma". První část se také nazývá "Pojetí Mojžíšova" nebo "Tóra". Židovská tradice ho povzbuzuje k zaznamenání božského zjevení Mojžíše na Sinaji. Knihy oddílu "Proroci" zahrnují písma vytvořená v období od exodu z Egypta do babylonského zajetí. Knihy třetí části jsou přičítány králi Šalomounovi a jsou někdy nazývány řeckým výrazem - žalmy.

Nový zákon

Knihy Nového zákona tvoří druhou část křesťanské Bible. Odkazují na období pozemské existence Ježíše Krista, jeho kázání a poselství jeho apoštolským učedníkům. Základ Nového zákona Evangelia jsou od Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Autoři knih, nazvaní "evangelisté", byli Kristovými učedníky a přímými svědky jeho života, ukřižováním a zázračným Vzkříšením. Každý z nich popisuje události spojené s Kristem svým vlastním způsobem, v závislosti na tom, co bylo označeno za hlavní. Evangelia sdělují slova Ježíše, jeho kázání a podobenství. Nejnovější v době stvoření je Janovo evangelium. Do jisté míry doplňuje první tři knihy. Důležitým místem v Novém zákoně jsou obsazeny knihy Skutků svatých apoštolů a listů, stejně jako Zjevení Jána Teologa. Listy odrážejí interpretaci křesťanského učení od apoštolů k církevním komunitám té doby. A Zjevení Jana teologa, nazývaný také Apokalypsa, dává prorockou předpověď Druhého příchodu Spasitele a konce světa. Kniha Skutků svatých apoštolů se týká období, které následovalo vzestup Krista. Ona, na rozdíl od jiných částech Nového zákona, má podobu historické chronologie a popisuje oblasti, ve kterých se události vyvíjely, a lidi zapojené do nich. Kromě kánonických knih Nového zákona existují také apokryfy, které Církev neuznává. Některé z nich se odkazují na heretickou literaturu, jiné jsou považovány za nedostatečně spolehlivé. Apokryfy mají především historický zájem a přispívají k pochopení formace křesťanské doktríny a jejích kánonů.

Místo bible ve světových náboženstvích

Knihy, které tvoří Bibli, jsou nejen židovské a křesťanské tradice. Nemají menší význam pro muslimy, v nichž je uznána část zjevení a osoby, jejichž skutky jsou popsány v nich. Muslimové uznávají proroky nejen jako starozákonní charaktery, například Abraham a Mojžíš, ale také jako prorok a Kristus. Biblické texty souvisí ve svém významu s veršami Koránu a slouží jako potvrzení pravdy učení. Bible je zdrojem náboženského zjevení společného třem světovým náboženstvím. Takže největší svědectví světa jsou úzce spjaty s Knihou knih a uznávají to, co bylo v něm uvedeno jako základ jejich náboženského světového názoru.

První překlady Bible

Různé části bible byly vytvořeny v různých časech. Nejstarší tradice Starého zákona byly psány v hebrejštině, a někteří později - v aramejštině, je hovorový dialekt „židovská ulice“. Nový zákon byl napsán v verze dialektu starověký řecký jazyk. Díky rozšíření křesťanství a učení o učení mezi různými národy vznikla potřeba přeložit Bibli do nejpřístupnějších jazyků své doby. První známý překlad byl latinský text Nového zákona. Tato verze se nazývá Vulgate. Mezi počáteční biblické překlady patří knihy v koptském, gotickém, arménském a některém jiném.

Bible v jazycích západní Evropy

Římsko-katolická církev měla negativní postoj k překladu Bible do jiných jazyků. To bylo věřil, že by to narušilo přenos významu Svaté Písmo, To je způsobeno rozdílem v terminologii, která je v rozporu s jazyky. Překlad Bible do němčiny a angličtiny se proto stal nejen událostí v oblasti lingvistiky, ale také odrazem významných změn v křesťanském světě. Německý překlad Bible provedl Martin Luther, zakladatel protestantismu. Jeho činnost vedla k hlubokému rozdělení katolické církve, k vytvoření řady protestantských proudů, které dnes představují významnou součást křesťanství. Anglické biblické překlady, vytvořené ze 14. století, také tvořily základ pro oddělení některých křesťanů kolem anglikánské církve a vytvoření jednotlivých protestantských učení.

Církevní slovanský překlad

Důležitým mezníkem v šíření křesťanství byl překlad Bible do staroslověnského jazyka, vyrobené mnichy Cyrila a Metoděje v devátém století našeho letopočtu. e. Převyprávění liturgických textů z řečtiny požadoval několik problémů. Za prvé, bylo nutno rozhodnout na grafickém systému, vytvořit přizpůsobenou verzi abecedy. I když Cyril a Metoděj jsou považovány za autory ruské abecedy, vypadá to docela přesvědčivé a tvrzení, že byly použity stávající orientačních systémů používaných v slovanské literatury, standardizaci jim v jejich úkolu. Druhý problém (snad ještě důležitější) je dostačující pro přenos významů uvedených v Bibli, řecký termín, ve slovech jazyka slovanského. Vzhledem k tomu, že to není vždy možné provádět v obratu přes Bibli to bylo představeno značnou řadu řeckých termínů, které obdržely jednoznačný výklad tím, že odhalí svůj význam ve slovanském interpretaci. To znamená, že starý slovanský jazyk Bible, spolu s řeckou terminologii, pojmového aparátu, tvořily základ tzv Kostelní slovanský jazyk.

Ruský překlad

Ačkoli je staroslověnský základ pozdějších jazyků, které mluví mnoho lidí, časem se shromažďují rozdíly mezi běžně dostupným moderním jazykem a původním základem. Stává se pro lidi obtížné porozumět významu, který vyjadřují slova, která vycházejí z každodenního užívání. Proto je přizpůsobení zdrojového textu moderním jazykům považováno za náročný úkol. Překlady Bible do moderní ruský jazyk prováděny více než jednou, protože XIX století. První z nich byla provedena v druhé polovině uvedeného století. Ruská Bible byl jmenován „synodal“, protože překlad byl schválen Svatým synodem ruské pravoslavné církve. To vyjadřuje nejen věcnou stranu, spojené s životem a kázáním Krista, ale také duchovní obsah slov jeho názory, soudobé pochopitelné. Bible v ruštině má usnadnit správnou interpretaci současného lidského smyslu událostí. Náboženství používá termín někdy se podstatně liší od terminologie běžným domovním a zpřístupnění vnitřního pocitu jevy duchovního světa nebo vztah vyžaduje hluboké znalosti nejen v staroslověnštiny a rusky, ale i zvláštní mystickou obsah, který je přenášen slova. Nová Bible přeložena do ruštiny, umožňuje, aby i nadále přenášet na křesťanskou tradici v komunitě, pomocí dostupných terminologii a zachování kontinuity s askety a teologů minulosti.

Satanická Bible

Vliv křesťanství na společnost způsobil reakci odpůrců náboženství. Na rozdíl od Bible, doktríny byly vytvořeny v textech podobné podoby, z nichž některé jsou nazývány satanské (jiný termín je Černá Bible). Autoři těchto pojednání, z nichž někteří byli vytvořeni ve starověku, kázali hodnotové priority, které radikálně odporují rasismu a kázání Ježíše. Jsou základem mnoha kacířských učení. Černá bible potvrzuje jedinečnost a nadřazenost reálného světa a umisťuje člověka do jeho středu své vášně a touhy. Spokojenost vlastních instinktů a potřeb je prohlášena za jediný smysl krátké pozemské existence a všechny formy a akce jsou pro to přijatelné. Navzdory materialismu satanismu uznává existenci druhého světa. Ale ve vztahu k němu je kázáno právo pozemského člověka manipulovat nebo řídit esence tohoto světa, aby sloužil svým vlastním vášním.

Bible v moderní společnosti

Křesťanství je jedním z nejrozšířenějších náboženských učení v moderním světě. Tato pozice je držena jím dlouhou dobu - alespoň více než tisíc let. Kristovo učení, které Bible dává, smlouvy a podobenství, tvoří morální a etický základ civilizace. Proto se Bible stala nejslavnější knihou ve světových dějinách. Překládá se do téměř všech moderních jazyků a mnoha zastaralých přísloví. Tak může 90 procent světové populace číst. Bible je navíc hlavním zdrojem poznání o křesťanství.