Původní ruská slova: příklady. Zastaralé ruské slovo

V tomto článku budeme tyto vrstvy slovní zásoby považovat za zastaralé a primordiálně ruské. Podle původu je primární ruská slovní zásoba heterogenní. Skládá se z několika vrstev, které se liší v době jejich vzhledu.

Indoeurismus

Nejstarší z původních ruštínů jsou indoeuropeismy, tedy slova, která byla přeložena do našeho jazyka od doby indoevropské jednoty. Podle předpokladů vědců se v letech 5-4 př. Nl stala Indoevropská civilizace, v níž se spojily různé kmeny žijící na poměrně velkém území. Podle výzkumu některých vědců se tato oblast táhla od Yenisei k Volze. Jiní naznačují, že se jednalo o jiho-ruskou nebo balkánsko-dunajskou lokalizaci. Tato jazyková komunita, stejně jako Indoevropská, začala používat evropské jazyky, stejně jako některé asijské jazyky (například Sanskrit, Bengálština).

Slova, jdou zpět do proto-jazyk, založený na této komunity představují zvířata, rostliny, minerály a kovy, formy řízení, nástroje, druhy příbuzenství a další - jsou rodilí ruských slov. Příklady: losos, dub, vlk, husa, měď, ovce, med, bronz, syn, matka, noc, dcera, sníh, lupa, nový, voda, šit a další.

Společné slovanské slovo

Další vrstva prvoradě ruských slov obsahuje obscheslavianskie, které byly zděděny od slovanského (tedy proto-slovanského) Rusa. Sloužily jako zdroj nejen pro náš jazyk, ale i pro všechny ostatní slovanské jazyky. Tato jazyková báze existovala v prehistorickém období na území Vistuly, Bugu a Dnepra. Tato místa byla obývána starými kmeny Slovanů. Společný slovanský jazyk v 6-7 stoletích naší doby se rozpadl. Tím se otevřela cesta k vývoji řady slovanských jazyků, ke kterým patří i starý Rus. Je snadné rozlišit společné slovanské slova v nich, společný původ jejich zjevných i dnes. Společné slovanské jazyky také pocházejí z ruského jazyka. Domorodé ruské slova zahrnují společné slovanské jako nedílnou součást.

Mnohé z nich jsou podstatná jména. Nejdříve se jedná o specifická jména, která jsou původně ruskými slovy. Příklady: krku, hlavy, srdce, vousy, terénu, dlaň, les, hora, javor, bříza, kráva, vůl, kladivo, nůž, vidle, je soused, seine, sluha, host, kamarád, přadlena, pastýř, hrnčíř.

Tam jsou také abstraktní, ale jsou mnohem menší. Jedná se o: vůle, víru, hřích, vinu, slávu, štěstí, myšlenku, zuřivost.

Mezi další části řeči jsou zastoupeny společné slovanské sloveso a slovesa: slyšet, vidět, ležet, růst. Přídavná jména: starý, mladý, mazaný, moudrý. Čísla: tři, dva, jeden. Zájmena: ty, ty, ty. Pronominální příslovce: kde, tam, jak. Některá oficiální slova: ano, a, ah, výše a jiné rodné ruské slova. Příklady může pokračovat.

Společná slovanská slovní zásoba je dnes asi dva tisíce slov, ale tato spíše malá lexikální skladba je jádrem ruského slovníku. Zahrnuje nejběžnější slova neutrální ve stylu, která se používají v písemné i ústní řeči.

Měl jeho zdrojový Proto-slovanský slovanský jazyk svých druhů, které mají různé lexikální, gramatické a zvukové vlastnosti a odděleny do následujících tří skupin: východní, západní a jižní.

Východní slovanská slovní zásoba

Třetí vrstva, která je k dispozici v ruštině, je slova starého ruštiny (Východoslovanská) slovní zásoba. Toto je již pozdější doba, na kterou se vztahuje také původ primárně ruských slov. Tento lexikon se vyvíjel na základě Východní slovanský jazyk, jedna ze tří skupin, do kterých jsou sjednocené staroslovenské skupiny. Čas jeho vzhledu je 7-9. Století. Ukrajinské, ruské a běloruské národy vystoupí na kmenové svazky, které obývají východní Evropu. Z tohoto důvodu jsou slova, která z tohoto období zůstávají v našem jazyce, známa také dvěma slovy: Běloruské a Ukrajinské, ale nejsou k dispozici v jazycích jižní a Západní Slované.

Jeden může vyjmenovat následující patří k východoslovanské slovní zásobu. Vzhledem k tomu, že tato slova byla v jazyce použita od samého počátku, nebyli vypůjčeni, jsou původně ruskými slovy. Příklady:

- jména ptáků, zvířat: bílkovina, pes, draka, jackdaw, bullfinch;

- názvy nástrojů: čepel;

- názvy položek pro domácnost: vědro, boot, rubl, rakev,

- jména pro povolání lidí: kuchař, tesař, mlynář, obuvník-

- názvy různých osad: vesnice, vesnice, stejně jako jiné lexikálně-sémantické skupiny.

Vlastně ruská slovní zásoba

Další, čtvrtá, vrstva, kterou lze vymezit, je samotná ruská slovní zásoba, která vznikla po 14. století, tedy během samostatného vývoje běloruského, ukrajinského a ruského jazyka. Už mají své vlastní ekvivalenty pro vyjádření určitých objektů nebo jevů.

Vlastně ruské výrazy lze identifikovat na základě derivátů: leták, zedník, komunita, šatna, zásah a další.

Je třeba poznamenat, že ve složení takové slovní zásoby mohou být také slova s ​​různými cizími kořeny, které prošly slovní formací a přidaly k sobě ruské předpony, přípony (nepartisan, partyzán, vládce, agresivita, čajová konvice, sklo), a má také komplexní základ (lokomotiva, rádio). Obsahují také mnoho různých komplexní slova, která v 20. století přidala do našeho jazyka: nástěnné noviny, dřevěný podnik, Moskevské divadlo umění a další.

Nyní je ruská slovní zásoba doplněna novými inkluzemi, které jsou vytvořeny pomocí slovotvorných zdrojů našeho jazyka v důsledku různých procesů vytváření slov.

Zastaralé ruské slovo

Ti, kteří přestanou aktivně používat slova, z toho okamžitě nezmizí. Oni jsou pořád ještě pochopitelní, když o tom mluví, jsou nám znáni z fikcí. Ačkoli je reálná praxe každodenního života, jejich potřeba již netrpí. Tato slova představují pasivní slovní zásobu slovní zásoby a jsou uvedeny v různých vysvětlujících slovnících se speciální poznámkou "zastaralá".

Proces archaizace slov

Obvykle probíhá proces archaizace postupně. Mezi zastaralými slovy tedy existují ti, kteří mají významnou "zkušenost" (například tato, tedy šarlat, řeč, čarodějnice, dítě). Jiní z aktivní slovní zásoby jsou staženi, protože patří do staro ruského období svého vývoje. Někdy se slova v poměrně krátké době stávají zastaralými, vzniká a mizí v nejnovější době. Například "shkrab" znamenal "učitel" až do dvacátých let minulého století. Byly takové slova jako "rabkrin", "encyklopedista", velmi rychle použitelné. Ne vždy mají podobné nominace odpovídající vrhy v slovnících, protože proces archaizace může být realizován jako ne úplný.

Příčiny archaizace

Existují různé důvody pro archaizaci slovní zásoby. Mohou získat extra-lingvistický (extralingvistický) charakter, pokud je spojeno odmítnutí použití určitých slov se sociálními přeměnami. Ale mohou být také podmíněny jazykovými zákony. Příslovce „pravý“, „oshuyu“ (vpravo, vlevo), například z aktivního slovník zmizel vzhledem k tomu, že generující podstatných jmen ( „levá ruka“ - „Shuitsev“ a „pravá ruka“ - „pravá ruka“) arhaizovalis. V takových případech hrají rozhodující roli systémové vztahy různých lexikálních jednotek. Například, použití slova odešel „Shuitsev“, a v důsledku toho rozpadla na stejné sémantické propojení různých slov, které byly sloučeny údaje historické kořeny. "Shulga", například v jazyce, nebyl držen ve smyslu "levou rukou" a zůstal jako jméno, které se vrací k přezdívce. Takže nyní se používá toto slovo. O ruském jazyce mohou být procesy uvnitř řečeny dlouhou dobu. To vše je velmi zajímavé. Stručně jsme v jednom příkladu popsali typický proces.

Následující anatomické páry byly zničeny: vpravo, vpravo, po pravé straně, synonyma (vlevo,). Ale slovo "pravá ruka" na chvíli, navzdory archaizaci souvisejících systémových vztahů, se konalo v našem jazyce. Například v Pushkinově éře bylo toto slovo použito v poetickém projevu, "vysoká slabika". Rusky lze mluvit jako na neustále se vyvíjející, takže skutečnost, že lexikon se stává zastaralým, je přirozený proces. Slovo "oshy" zůstalo jen jako ozvěna archaické, její použití pouze v satirickém kontextu v té době bylo možné.

Složení zastaralé slovní zásoby

Zastaralá slovní zásoba podle původu je heterogenní. Jeho složení zahrnuje primordiálně ruská slova (příklady: semo, ten, takže,), stejně jako starší Slované (kosti, polibek, hladký), půjčování z různých jazyků (zdvořilost - zdvořilost, plavba - plavba, abshid - rezignace).

Obnova zastaralých slov

Existují také případy, kdy dochází k oživení zastaralých ruských slov a návrat k aktivní slovní zásobě slovní zásoby. Například v dnešním Rusku se často používají tato jména: ministr, důstojník, důstojník, voják, kdo archaizoval po říjnu. Ustupovali ostatním: Lidský komisař, který začal, muž Červené armády. Z pasivní slovní zásoby v 20. letech to bylo obnoveno, například slovo „vůdce“, a to i v době Puškina vnímán jako archaické a ve slovnících času vede k odpovídajícímu vrhu. Dnes je opět archaický. Tón archaismu poměrně nedávno ztratil slova jako Duma, tělocvična, oddělení, lyceum. Byly hodnoceny po roce 1917 jako historizmus.

Historicisms

Návrat k aktivnímu souboru určitých slov je možný pouze za zvláštních okolností. To je vždy kvůli různým extralngistické faktory. V případě, že archaizace je diktována jazykovými zákony a odráží se v lexikálních systémových vazbách, výsledná slova se nazývají historismy.

Mezi nimi jsou názvy konceptů, jevů a předmětů, které zmizely: chainmail oprichnik, policista, policista, učitele, husar bolševický školačka, rekvizici, NEP středního rolníka pěst WCP (b) a další. Historismy se zpravidla objevují jako výsledek extraligistických důvodů: vývoj výroby, sociální transformace, renovace předmětů pro domácnost, zbraně atd.

Dnes školní program obsahuje téma "Zastaralé a primordiálně ruské výrazy" (stupeň 6). Každý člověk by měl alespoň trochu vědět o svém rodném jazyce, historii jeho vývoje. Náš článek je napsán s cílem rozšířit znalosti čtenářů o různých vrstvách slovní zásoby, z nichž je složeno velké ruské slovo.