Korejské hieroglyfy a jejich význam

Hancha je korejské jméno pro čínské znaky a slova, jejichž výslovnost byla koreizirovano. Mnoho z nich je založeno na čínských a japonských slovech, které byly kdysi zaznamenány s jejich pomocí. Na rozdíl od japonštiny a čínské pevniny, které používají zjednodušené znaky, korejské hieroglyfy zůstávají velmi podobné tradičním znakům používaným na Tchaj-wanu, Hongkongu a zámořských komunitách. Od svého založení hancha hrála roli při formování systémů časného psaní, ale následné jazykové reformy snižovaly jejich význam.

Historie výskytu

Čínské hieroglyfy v korejštině se objevily prostřednictvím kontaktu s Čínou v roce 108 př.nl. e. a 313 nl. e., když dynastie Han organizovala několik území na území dnešní Severní Koreje. Navíc další velký vliv na distribuci hanchu byl text "A Thousand Classical Symbols," napsaný v mnoha jedinečných hieroglyfech. Tento úzký kontakt s Čínou, v kombinaci s šířením kultury sousední země měla silný vliv na korejském jazyce, protože se jednalo o první cizí kultury, půjčil čínských slov a znaků v jejich vlastním systému psaní. Kromě toho Koryo říše dále přispělo k využití postav, když ve 958, úředníci byly zavedeny kontroly, které vyžadují znalosti čínského psaní a literárních klasiků Konfucius. Ačkoliv korejská abeceda vznikla díky zavedení a šíření Hanche čínské literatury, nemají dostatečně odrážet syntaxi a nemůže být použit pro psaní slova.

Fonetický přepis jít

Systémy raného psaní, které byly navrženy tak, aby psaly korejské slova pomocí hunch, jsem jel, kugel a zjednodušená hancha. Byl jsem přepisový systém založený na významu nebo zvuku čínských logogramů. Kromě toho mohou být na cestách případy, kdy jeden symbol představoval několik zvuků a několik znaků mělo stejný zvuk. Tento systém byl použit pro psaní úřední dokumenty, právní dohody, jakož i osobní dopisy během Goryeo dynastie a Joseon a byl používán až do roku 1894, a to navzdory skutečnosti, že nebyl schopen reflektovat korejské gramatiky pravdu.

Nevýhody hunchu

I když systém jde a umožňuje přepisování korejských slov na základě jejich významu a zvuku, byl vyvinut systém Kugel. Pomohla lépe pochopit čínské texty a přidala ke větám vlastní gramatické slova. Stejně jako oni používali význam a zvuk logogramů. Později byly nejčastěji používané hanchy pro gramatické výrazy zjednodušeny a někdy sloučeny, aby se vytvořily nové zjednodušené korejské znaky. Hlavním problémem, který mám za sebou, je, že Kugel používal buď pouze zvuk bez vazby na sémantický význam postavy, nebo pouze hodnoty s úplným vyřazením zvuku. Tyto časné psací systém nahradila korejskou abecedu a reformy 1894 Cabo, v důsledku čehož bylo použití směsi Hanche a Hangul pro přenos slov morfologie. Po skončení druhé světové války v roce 1945, použití korejského jazyka byl obnoven, a vlády Severní a Jižní Korea zahájila provádění svých reformních programech.

Severní variant

Politika jazyka reforma v KLDR byla založena na komunistické ideologii. Severní Korea nazvaný jeho standardem "Munhwah" nebo "kulturním jazykem", ve kterém bylo mnoho japonských a čínských půjček nahrazeno novými smyšlenými slovy. Navíc vláda KLDR dokázala vyřešit "problém homofonů", který existoval v čínsko-korejských slovech, tím, že jednoduše odstranil z lexikonu několik slov s podobným zvukem. V roce 1949 vláda formálně zrušila používání Hanche ve prospěch Hangeul, ale později v roce 1960 dovolil jim učit, protože Kim Il Sung chtěl zachovat kulturní vazby s zámoří Korejců a protože to bylo nutné zvládnout „kulturní jazyk“, v němž stále obsahuje spoustu půjček. Výsledkem je, že Severní Korea se dozvědět Hanche 3000: 1500 po dobu 6 let na střední škole, 500 za poslední 2 roky technické, a konečně v roce 1000 na čtyři roky na univerzitě. Přesto hieroglyfy v Severní Koreji nejsou mnohými vlastními, protože je čelí pouze při studiu.

Jižní možnost

Podobně jako vedení Severu se vláda Jižní Koreje snažila reformovat jazyk, zachránit lexikon před japonskými půjčkami a povzbudit používání prvotních slov. Nicméně, na rozdíl od KLDR, politika republiky vůči hanchu byla nekonzistentní. Mezi lety 1948 a 1970 se vláda snažila zrušit korejské hieroglyfy, ale selhala kvůli vlivu půjček a tlaku akademických institucí. Kvůli těmto neúspěšným pokusům povolilo Ministerstvo školství v roce 1972 dobrovolné studium 1800 hanchů, z nichž 900 je vyučováno na základní škole a 900 znaků na střední škole. Navíc nejvyšší soud v roce 1991 povolil použití pouze 2 854 znaků pro osobní jména. Různá politika týkající se hanchu ukazuje, jak jazykové reformy mohou být škodlivé, pokud jsou politicky a nacionalisticky motivovány.

Přesto se i nadále používají korejské hieroglyfy. Vzhledem k tomu, že mnoho půjček je často souhlášeno, hancha vysvětluje pojmy, které pomáhají ustavit význam slov. Obvykle jsou umístěny vedle Hangeul v závorkách, kde uvádějí osobní jména, názvy míst a termíny. Navíc díky logogramu rozlišují podobně znějící osobní jména, zejména v oficiálních dokumentech, kde jsou zaznamenány oběma skripty. Hancha se používá nejen k vysvětlení významu a rozlišování homonym, ale také v názvech železnic a dálnic. V tomto případě je první hieroglyf převzat z jména jednoho města a druhý je připojen k tomu, aby ukázal, které města jsou spojeny.

Korejské hieroglyfy a jejich význam

Ačkoli jsou hanchové stále používány, vládní politika směrem k jejich roli v jazyce vedla k dlouhodobým problémům. Zaprvé to vytvořilo věkové omezení pro gramotnost obyvatelstva, když starší generace sotva čte texty v Hangulu a mladší je obtížné dát smíšené. Nazývá se to "generace Hangeul". Za druhé, politika státu vedla k prudkému snížení používání hanchy v tištěných médiích a mladí lidé se snaží zbavit Sinicismu. Tento trend se také odehrává v KLDR, kde se hieroglyfy již nepoužívají a jejich místo bylo obsazeno ideologickými slovy původního původu. Tyto reformy se však stávají vážným problémem, protože státy nahradily slova čínského původu různými způsoby (například vertikální dopis v Jižní Koreji se nazývá Sesossigi ve srovnání se Severní Koreou v Severní Koreji). Konečně v posledním čase došlo k rozšíření angličtinské půjčky v důsledku globalizace a velkého počtu uživatelů z jihokorejského internetu, což vedlo k nahrazení slov čínského původu.

Budoucnost Hangulu

Čínské hieroglyfy, které přišly do Kórey ve formě hanchy na začátku vlády Han dynastie, postupně ovlivňoval korejský jazyk. Ačkoli to dalo písemný jazyk, nebylo možné správně přenést několik slov a gramatiky, dokud nebyla vytvořena korejská abeceda Hangul. Po druhé světové válce začala Severní a Jižní Korea reformovat jazyk ve snaze vyčistit ji japonskými slovy a historickými čínskými výpůjčky. V důsledku toho KLDR již nepoužívá hancha a Jih několikrát změnil svou politiku vůči nim, což vedlo k nedostatečnému vlastnictví tohoto písemného systému. Nicméně obě země byly schopny nahradit mnoho slov psaných používat charaktery Číňana, korejský, a tendenci k zvýšenému využívání Hangeul a slov korejského původu, vzhledem k růstu národního vědomí.