Kostelní slovanský jazyk: historie, význam a místo v moderním světě

Církevní slovanská je tradiční jazyk uctívání používaný v pravoslavných církvích v Rusku, Bulharsku, Bělorusku, Srbsku, Černé Hoře, na Ukrajině av Polsku. Většina chrámů se používá společně s národním jazykem.

Historie

Církevní slovanský jazyk pochází z jihočeského dialektu, který je rodilý Cyril a Metoděje - tvůrci cyrilské abecedy, staroslověnského psaného jazyka.

To bylo nejprve vytvořen v jednom ze států slovanských - Velké Moravy. Tam tvůrci abecedy se svými učedníky zapojených do překladu církevních knih z řečtiny do staroslověnštiny, slovanské učil číst, psát a vést bohoslužby do staroslověnštiny.

Po smrti Cyrila a Metoděje odpůrci slovanské charty obdrželi zákaz používání tohoto jazyka v kostele a žáci jazykových tvůrců byli vyloučeni. Ale šli do Bulharska, které se na konci devátého století stalo centrem šíření staroslověnského jazyka.

V desátém století přijal starý ruský stát křesťanství, po němž byl církevní slovanský jazyk používán jako literární jazyk.

Psaní a topografie

Křesťanská církev, jejíž abeceda je založena na cyrilské abecedě a sestává z 40 dopisů, má své vlastní charakteristiky a charakteristické rysy.

Existuje několik možností pro psaní některých písmen abecedy. Existuje také řada horních značek: aspirace, požáry, krátké, tři typy přízvuků, kendem, titlo. Interpunkční značky se trochu liší od ruštiny. Otázka je nahrazena středníkem a středníkem dvojtečkou.

Jsou kapitál a malá písmena, jehož použití se může shodovat s moderním jazykem a může být založeno na starobylém principu, který spočívá v použití velkého písmena pouze na začátku odstavce.

Abychom porozuměli smyslu církevních slovanských slov a vět, je třeba je přeformulovat, přeskupit a dokonce rozdělit na samostatné fráze. Kostelní slovanský jazyk pro děti navštěvující církevní a nedělní školu je studován speciálními příspěvky.

Staroslověnština text vytištěn v písmu jeden obrázek vytisknout dvě barvy použité: červená třeba psát dopisy, tituly a cenné podněty pro toho, kdo chitaet- černou tištěnou všechno ostatní.

Vliv na jiné jazyky

Základem některých jazyků je Staré slovanské abecedy.

Staroslověnština abeceda, která se podobá ruštině, ovlivnil mnoho jazyků světa, a to zejména v slovanský. Ruský jazyk má mnoho vypůjčených slovanských slov, které vedly k stylistické rozdíly v dvojic slov s jedním kořenem (polnoglasie-nepolnoglasie), například: Město - hrad, Bury - obchod, atd ...

V tomto případě půjčené církevní slovanské slova patří k nejvyšším stylem. V některých případech se ruské a slovanské varianty pravopisných slov liší a nejsou synonymem. Například "horké" a "hořící", "dokonalé" a "dokonalé".

Křesťanská církev, stejně jako latina používaná v medicíně a biologii, je považována za "mrtvý" jazyk, který se používá pouze v církvi. První kniha, vytištěná v tomto jazyce, byla vydána koncem patnáctého století v Chorvatsku.

Rozdíly s ruským jazykem

Kostelní slovanská a ruská mají řadu podobných rysů a řadu charakteristických rysů.

Stejně jako v ruštině jsou zvuky "ж", "ш", "" "vyslovovány pevně a zvuky" ч "," щ "- měkce. Gramatické znaky jsou také vyjádřeny změnou slov.

Pokud na konci předpony existuje solidní souhláskový zvuk a kořen slova začíná samohláskou "a", pak se přečte jako "s". Písmeno "d" na konci slova je ohrožené na zvuk "x".

Ve větě je předmět, který stojí v nominativním případě, a predikát.

Sloveso staroslovenského jazyka má tvář, sklon, číslo, čas a hlas.

Na rozdíl od ruského jazyka, v církevní slovanské neexistují žádné redukované samohlásky a písmeno "e" nelze přečíst jako "e". Písmeno "e" v něm zcela chybí.

Konec přídavných jmen se čte stejným způsobem jako jejich zápis.

V ruském jazyce je pouze šest případů a v kosovské slovanské - sedm (ještě přidáno k vokálem).

Křesťanská církev má velký význam při vývoji mnoha moderních jazyků, včetně ruštiny. Ačkoli se v našem projevu nepoužívá, je jeho vliv na jazyk znatelný, pokud hlouběji studujeme jazykovědy.