Litevská příjmení: vzdělání, původ, původ

Na světě je mnoho národností a každá z nich má své vlastní vlastnosti: vzhled, mentalitu a způsob života. To platí pro všechny aspekty, včetně dědičné generické jméno. Když jste slyšeli určité příjmení, můžete už říct, na jakou státní příslušnost patří tato osoba či osoba a jaká kultura je. V tomto článku budeme hovořit podrobněji o litevských příjmostech a zvážit jejich původ.

Jak to všechno začalo?

Moderní litevská příjmení jsou rozdělena do dvou skupin: těch, které vznikly přímo na území Litvy, stejně jako jiné, které vznikly mimo zemi, ale s plynulým pronikáním času do litevského jazyka. Až do 15. století tito lidé neměli příjmení jako takový, všichni se navzájem volali pouze jménem. Situace se změnila, když v té době křesťanství přišlo na území pobaltské země.

Ve středověku se začala aktivně prosazovat politika církve, což se týkalo starověké Litvy. V tomto ohledu byl počátek ukládání křesťanských jmén, protože litovci byli ve skutečnosti pohanští. V důsledku toho, aby Lotyšané neztratili svou identitu, vynalezli jména pro sebe, do kterých se staly jejich starodávná rodová jména. Zpočátku se objevily pouze mezi zástupci bohatých rodin a na rodáku stejnou středu přišly mnohem později.

Jak vznikly názvy?

Od 16. století byl v Litvě založen církevní slovanský jazyk, ale používání latinského jazyka začalo klesat. V 18. století, po celkovém sčítání lidu a vesničané také měli jména, která začala dít dětem podle jména svého otce, a proto toto generické jméno pokračovalo v přechodu z generace na generaci. Přípona "-ovich", "-evych" byla přidána k jménu.

Například v Rusku byla přípona "- ich" dána pouze těm, kteří byli blízkí caru a královské rodině, ale v Litvě to přivlastnili všem. Litevská šlechta nelíbil zvuk jména jako: viděli v tomto vlivu Ruska, takže časem začali aktivně měnit tuto příponu k té, která byla použita a polyaki- „-ski“. Mimochodem, tato předpona příjmení byla používána východními Slovany, ale rozdíl byl v tom, že Poláci se zároveň spoléhali na místní jména. Předpokládejme, že Polák žil ve vesnici Volia a jeho příjmení se z tohoto důvodu stalo Volsky. Přesto je poznamenáno, že mnoho litevských příjmení má slovanské přípony a kořeny.

Význam

K tomuto dni litevský jazyk přišel prakticky beze změny, a tak pochopili, co to znamená, nebo že název nedělá velké úsilí. Nicméně, toto není vždy možné, a v některých případech existují určité obtíže. Jaké jsou názvy litevštiny? Například Leitis znamená, že prarodiče, který dal své staré jméno bylo kdysi u leytskoy službu, která se podává v velkovévody, Vilkas v překladu zní jako „vlk“, s názvem Piłsudski - kdysi žil v Pilsudy oblastech. Gintautas znamená - „chránit lidi“.

Staré litevské osobní jména měly dva nadace a zpravidla v překladu znamenaly jakékoliv vlastnosti člověka nebo slova, která mají hluboký význam. Nejpopulárnější z nich byli napjaté - lidé, miny - myšlenky, kant - pacientky, gile - soucit, vidlice - naděje.

Nejoblíbenější litevské příjmení (mužské)

Anglická Wikipedia je seznam nejpopulárnějších litevských jmen. Zde je původní verze a jeho překlad do ruštiny. Kazlauskas - Kozlowski, Petrauskas - Petrovskij, Jankauskas - Jankowski, Stankevičius - Stankiewicz, Vasiliauskas - Wasilewski, Žukauskas - Zhukovsky, Butkevičus - Butkevitch, Paulauskas - Pavlovský, Kavaliauskas - Kovalevsky.

Můžete také zaznamenat takové krásné litevské příjmení jako Astrauskas, Blyudzhus, Rudzitis, Simonaityte, Vaitonis, Mazeika, Kindzulis. Jak vidíte, názvy často končí v -s.

Domorodé litevské příjmení

A co příjmení s koncovkami znamenají "-itis", "-enas"? Například, jako Deimantas, Budris, Petkevicius. Objevily se podle následujícího schématu: v průběhu velkého sčítání lidu bylo jménu otce dáno jménu dětí. Například syn Vitase se stal Vitenas. Je však třeba poznamenat, že Litovci používali tato jména pouze v hovorové řeči. Oficiálně v dokumentech byly zaznamenány podle slovanské metrické hodnoty.

Čisté litevské koncovky jmen, jsou tedy následující: -aytis (Adomaitis) -je (Alis), -as (Eydintas), a mohou být také specifikovány a konec (Radvila).

V takových konců jako -auskas, -evichyus, -inskis, který přeložena do ruštiny bude znít jako -ovich, -evich, -ovski, -evski, -ski, byl ovlivněn slovanské kultury, a oni jsou už ne nativní Lithuanian.

Ženské příjmení: pravidla vzdělání

Pokud vezmeme v úvahu moderní litovské příjmení žen, dostali od mužského pohlaví výrazný rozdíl. Mají přípony -out-, -je- a -yout-, jméno otce je zobrazeno v kořenovém adresáři a také často končí e-mail. Například mužská verze Butkusova příjmení u ženy už bude znít jako Butkute, Orbakas se změní na Orbakayte.

Jména ženatých žen již mají několik odlišností od těch, které jsou pro manžela k dispozici. Manžel bude s příjmením Varnas a jeho manželkou Vernene. Vidíme tedy, že přípona -en je přidána, nebo v některých případech -juan, -yun, a také konec -e. Je třeba poznamenat, že pravidla týkající se vytvoření ženského znění příjmení platí pouze v Litvě. Pokud rodina žije v Rusku, bude to pro oba manželky to samé. Ale pokud je dívka svobodná, její jméno se ozve na území naší země, jako by žila v Litvě. Jak vidíte, je zde mnoho nuancí, které musíte pochopit.

Jména se ohýbají?

V litevském jazyce existuje rozvinutý systém skreslení případů. Často litevské příjmení absolvování mají písmeno -c, ale existují dvě možnosti: buď tento dopis je jeho nedílnou součástí, nebo poukazuje pouze na nominativní případ. To znamená, že v jiných případech s deklinací zmizí právě toto písmeno c. Například jméno Landsbergis v genitivním jazyce už zní jako Landsberg. Mnoho Lotyšů připojuje tento dopis k ruským příjmením, například "Lenin" ve svém jazyce zní jako Lenins, jak to vyžadují pravidla gramatiky. Příjmení žen, jako muži. v lotyšském jazyce všechny poklesly. Pokud se však použije v ruském překladu, pak existuje další pravidlo: pro ženy - neklame se a pro muže - naopak.

Nuance v rozdílu

Vezměme si příklad populárních jmen, protože se ozve ve dvou verzích: mužské a ženské, takže stejný generický název páru zní jinak.

Kazlauskas - Kazlauskene, Petrauskas - Petrauskene, Jankauskas - Yankauskene, Stankevichus - Stankeviciene, Vasiliauskas - Vasiliauskienė, Zhukauskas - Zhukauskene, Butkus - Butkiene, Paulauskas - Palauskene, Urbonas - Urboniene, Kavaliauskas - Kavalyauskene.

V průběhu tohoto článku jsme zjistili, co příjmení znamená, a také vyřešili historii jejich původu a jak se vyskytuje deklinace litevských příjmení. Uchovávají v sobě bohatství jednoho z baltických jazyků, který je známý tím, co přežilo až do dnešních dnů beze změn.