"Házení slov větrem": význam frazeologie, původ a interpretace

Vzpomínám si na Daniila Kharmsa, který chtěl psát takové básně, aby mohli prolomit okno. O tomhle ve své přednášce o ruské klasice vypráví Dmitrij Bykov. Dnes však nebudeme mluvit o těžkých, ale o jednoduchých slovech, které mohou odlétnout. Analyzujeme význam frazeologie "házet slova do větru".

Slabost slov jako znamení světlosti

Pravděpodobně existuje obrovský počet lidí, nebo spíše obrovský počet jejich klasifikací. Ale dnes budeme potřebovat pouze dva parametry - "vážnost" a "frivolitu". Pokud je člověk vážný, pak nehazuje slova, to znamená, že mluví záměrně a opatrně. Nechci mít vážné břemeno s lidmi, kteří nejsou vážní, protože si nemyslím, že mluví, ačkoli jejich jazyk je pravděpodobné.

Jediným problémem je, že najednou nemůžete odlišit jeden od druhého. Zde kritérium pravdy může být pouze praxe. A ne vždy lehkost slov mluví o morální mizernosti člověka, někdy prostě nemůže splnit slib dané dříve skoro dříve. Příčiny? Důvody jsou velmi odlišné, ale častěji se lidé jednoduše stali nepohodlnými, aby se řídili svými vlastními slovy, a ten druhý znatelně ztratil váhu.

Význam frazeologie "házení slov do větru" se tedy omezuje na ty sliby, které jsou řečeny pouze pro vnější efekt.

Historie

Jakmile jsme se dozvěděli o významu udržitelného výrazu, opravdu chci pochopit, proč se to stalo? Neexistuje žádná konkrétní a jednoznačná verze, ale je známo, že starodávné národy přikládaly velkou důležitost elementům, včetně větru, a jak je známo, vítr chodí všude a všude. Historie zachovala případy, kdy čarodějové a šamani mluvili s někým ve větrném počasí, aby kouzla přesně dosáhli adresáta. Pravděpodobně to všechno zhoršuje skutečnost, že slova, která se stala kořistí větru, se z určitého místa odpařili, to znamená, že se s psy nyní nemohou nalézt. Proto říkají "házet slova do větru". Význam frazeologie je pochopitelný i intuitivně.

Dobré a zlé sekvence

Než hází kameny na lidi frivolní a frivolní, řekni to držet slovo (Také, mimochodem, idiom) je velmi obtížné, a existuje jen málo lidí na světě, který se může pochlubit, že se nikdy plýtvat slovy. Proč je to tak? Život je proměnlivý, je spíše obtížné udržovat řadu chování, překonávat odpor bytí. Můžeme se domnívat, že existuje jen málo opravdu frivolní a podvodní lidé, ale mnozí, kteří nemají vůli. A většina slibů a ujištění je dána na vlně pozitivních či negativních emocí. Když je člověk v zármutku podporován, zdá se mu, že je nyní s přáteli navždy. A přesto je tu dokonalý příklad - láska. Vzácně, když člověk miluje časy a život, jsou obvykle romantické příběhy minimálně dva nebo tři. Ale zajímavé je, že každý z těchto dobrodružství se zdá upřímné strany a potenciálně nekonečný, a proto se muž a žena, samozřejmě dát slib navzájem milovat až do hrobu, ale pak se něco pokazí, a rozešli. A tady bychom je museli obviňovat za nekonzistenci, že milovníci vrhají slova do větru. Význam frazeologie musí být jim dobře znám. Ale jazyk se tak neříká, protože je to život.

Co z toho plyne? Někdy trochu levity není tak špatné. Kromě toho plné lidí, kteří trpí kvůli své víře, a ne politické či ideologické smysl, ale v každodenním životě: vlečen na sebe Příbuzní, manželky, protože jakmile dali své slovo. Jak řekl Leo Tolstoj: "Nežijte tak doslova." Koneckonců, někdy i principy se stávají předmětem manipulace jinými lidmi.

Otázka, jak chápat frazeologii "házet slova do větru", už to nestojí za to. Hlavním úkolem je pochopit jeho relativitu a rozumně se přiblížit pravdě obsažené v ní.