Národní jazyk: formy existence. Národní jazyk ruského národa

Stalo se tak, že v moderním světě jsou pojmy domácího a národního jazyka smíšené. Mezi nimi je prakticky známkou rovnosti, která je ve skutečnosti naprosto špatná.

Rozdíl mezi národním a mateřským jazykem

Zvažte například následující situaci: muž z Ruska emigroval do USA a nakonec se stal občanem. Od tohoto okamžiku je jeho národním jazykem angličtina. Znamená to, že je to domorodec? Samozřejmě že ne.

Kdekoli je člověk, jeho rodina bude pouze souborem lexemů, o kterých si myslí, což doslova vstřebává s mateřským mlékem.

Pojem národního jazyka

V tomto vydání existují další potíže. Například mnozí lingvisté ji srovnávají s oficiálním jazykem země, což není vždy legitimní. Celkově je národní jazyk určitým jazykem lidí, který se nemusí shodovat s jazykem dokumentace konkrétní země.

Typickým příkladem lze považovat jazyky indiánů žijících na americkém území za výhrady. Úředním jazykem pro ně bude angličtina, ale to nezneplatňuje skutečnost, že tyto skupiny mají svůj vlastní národní jazyk.

Dalším příkladem je východní část Ukrajiny, která se z větší části skládá z ruských přistěhovalců. Na legislativní úrovni je pro ně oficiální považován za ukrajinského. Prakticky celé obyvatelstvo tohoto území je svobodně vlastní, nicméně národní jazyk pro ně je ruský.

Komunikace s literaturou

Dalším základním kamenem v této věci se považuje identifikace národního jazyka s literárním. Samozřejmě, že by bylo zásadní chyba, protože tyto jevy jsou velmi originální a existují nejméně ve vzájemném kontaktu, ale spíše v situaci, interakce, spíše než náhoda.

Nezapomeňte, že jazyk je především systém znamení. To platí pro všechny jeho projevy, ať už jde o příslovce, dialekt nebo literární jazyk. Všechny z nich tvoří řadu systémů, jejichž prvky se mohou shodovat a mohou se lišit radikálně.

Slova související s literárním jazykem se tak mohou vztahovat také na národní jazyk, zatímco opačná situace je prostě nemožná.

Skvělý a mocný

Jak již bylo zmíněno dříve, národní ruský jazyk nemusí jednat pouze na území Ruska. V tomto případě rozhodujícím faktorem není legislativa, ale mentalita lidí, jejich sebeurčení a světový názor.

Celkově člověk pochopí životní prostředí přes hranol jazyka. Některé lexémy způsobují v našich vědomostech asociace s konkrétním obrazem, který je zase spojen s konkrétní skutečností. Národní jazyk v tomto případě hraje nesmírně důležitou roli, protože určuje společnou koncepci realizovanou zástupci stejného člověka. Národní ruský jazyk tedy dává každému nositeli určitý, odlišný od jakéhokoli jiného obrazu světa a jeho celku.

Ruský lid

Trochu dříve byl uveden příklad indiánů, kteří žijí ve Spojených státech, ale zachovávají si vlastní národní jazyk. Někdo může říci, že situace je stejná na území Ruska, kde žije velké množství etnických skupin, a poznámka bude ve skutečnosti legitimní.

V tomto případě je klíčem otázka sebeurčení těchto národů - všichni se vztahují k Rusům v různé míře. Tak lze tvrdit, že pro určitou část národního jazyk, úřední jazyk a rusky - totožné jevy.

Formy existence

Je zcela přirozené, že tak široký, téměř univerzální koncept, jako jazyk lidí, se prostě nemůže omezit na nějaký konkrétní rámec. Dříve se říkalo, že literární jazyk je související koncept, který přichází do styku, ale ne stejný. Všechno není tak jednoduché, jak se zdá na první pohled.

Národní jazyk, jehož formy existence mohou být velmi odlišné, je téměř neomezený, pokud jde o formování slovních forem a oblasti použití. Literární je výška jazyka lidí. To je nejvíce normalizovaná, filigránská část.

Nicméně existují další oblasti existence, od kterých nemůžete jednoduše odmítnout. Miliony filologů po celém světě neustále učí národní jazyk, formy existence a jeho vývoj.

Jedna z těchto formulářů může být například jednoduše volána územních dialektů, které nemají nic společného s literárním jazykem. Dialektizmy v tomto případě mohou být velmi odlišné: lexikální, syntaktické a dokonce fonetické, čímž bychom měli rozumět rozdílu ve výslovnosti slov.

Další plnohodnotná forma existence národního jazyka může být bezpečně nazývána městskými jazyky. Mohou být vyjádřeny jak v nesprávné tvorbě deklinovaných paradigmat, tak v banálním uspořádání napětí. Kromě toho je v tomto případě častým příkladem zneužití kategorie rodu. To je také případ "krabic" tak široce rozšířených dnes místo "zavazadel".

Konečně profesionální a sociální skupiny jargons snadno zapadají do pojmu národního jazyka.

Způsoby, jak se stát

Samozřejmě, takový komplexní, víceúrovňový systém prostě nemůže vzniknout od začátku. Anglický národní jazyk, který funguje nejen ve Velké Británii, ale také v USA, Kanadě, stejně jako v jiných, a dokonce i rusky, se stal tak postupně.

V našem případě začal proces formace v 17. století, kdy naše Ruský národ.

Proces vývoje jazyka je naprosto plynule, každý den se objevují další a další nová slova, která nakonec zahrnuty do lexikálním systému je konečné a není vést k záměně či překvapení. Například, někdo dnes nemůže překvapit slovy jako "škola", "publikum" nebo "právník" - význam každého je zcela zřejmý. Mimoto se tokeny zdají být primárně ruské, zatímco zpočátku byly majetkem latiny.

Proces utváření a rozvíjení národního jazyka je neodmyslitelně spojen s lidmi, kteří je vytvářejí, doplňují a obohacují ze dne na den. Některá slova se postupně stáhnou z provozu, jsou nahrazena jinými, nebo úplně zapomenutá pro nedostatek skutečností.

Časem se stres ve slově může změnit, a dokonce i jeho sémantika - od sousedního naopak. Nicméně národní jazyk ruského národa je vždy takový, spojuje v sobě stejnou duši - společnou pro všechny, jednu a nedělitelnou. Umožňuje nám nejen vidět svět svým způsobem, ale také to vytváří pro nás všechny.