Vzpomínáme si na okřídlené výrazy z Krylovových bajtů

Ivan Andreevich Krylov byl laskavě zaujat veřejností a úřady během jeho života. V době jeho smrti v roce 1844 v Rusku už knihy fabulisty dosáhly 77 000 výtisků. Získal od cára cenu a velkolepý důchod, jeho jubileum se v roce 1838 stalo velkým národním svátkem pod záštitou císaře.

Spisovatel byl nazýván ruským Lafontainem. Pravda byla samozřejmě součástí tohoto: z 200 bájek, které vytvořil, hodně je napsáno na základě děl Aesop a Lafontaine. Ale základem mnoha děl je původní příběh. Pro čtenáře XIX století poetické podobenství se zajímali nejen v satiře a dobré ruského jazyka, ale také skutečnost, že vysmíval událostí a lidí (včetně VIP), které jsou čtenáři současníci. Bylo to něco jako parodie, které humoristi vytvářejí dnes.

Ale vytvoření ruského Lafontaine ovlivňují problémy, které jsou typické pro naši dobu: podplácení, byrokracie, lenost, arogance, chamtivost a další neřesti vzkvétají dodnes. Ale i když se zdá být pro čtenáře, že neví nebo nemá rád tento spisovatel - ten se mýlí, protože výroky Krylov bajky už dávno staly součástí aktivní slovní zásoby téměř jakéhokoliv anglicky mluvící osoby.

Vztek na dítě, který nechce splnit naše požadavky, budeme hořce zvolat: „A Vaska naslouchá, ale jíst!“ Poté, co našel jednoduché řešení tohoto problému zdát složitý, vtipkuje, berouce na vědomí, že pro některé to není mrtvý písmeno „A rakev právě otevřel!“ body, povzdech: „a co tam jsou.“ Říkat svým přátelům o zběsilé tempo moderního života, nářkem: „Obracím se jako veverka v kleci.“ Někdy se bavit nás jakýkoli pár úředníků luk a skřípání před sebe, a my sarkasticky komentovat: „kukačka chválí penis, protože chválí kukačka.“

někdy nepřesně citoval výroky Krylov bajky, a použít je částečně nebo mírně modifikován. Ti, kteří se nemohou dohodnout mezi sebou, ve srovnání s labutí, rakoviny a Pike bajce stejného jména. Ne do té míry, poskytnuté jakoukoliv pomoc bude nazývat „medvědí“. Všimněte si, úzkostlivost, nadměrné mnohomluvnost osobu při zmínce o citlivých tématech a mentálně „prozreem“: „A stigmatu něčeho ve své zbrani“ Všimne si po dlouhém hledání, velký předmět ležící na viditelném místě, rassmeemsya „Sloní něco, co jsem si nevšiml! „kotě, které se snaží marně chytit zlatou rybku plovoucí v akváriu, říkajíce: "Co, Ryžik, oko vidí a zub je nemet?"

Někdy nevíme, kdo vlastní slavné fráze a obrázky. Zdá se nám, že takové nominální hrdinové a výrazy vždy existovaly. Jejich původ však dluží tomuto úplnému, lenivému a nedbalému člověku, jenž si vážně a zamyšleně vzal svou kreativitu a nekonečně honil každé malé mistrovské dílo. Křupavé výrazy z bájí Krylova za posledních 200 let se staly nedílnou součástí ruského jazyka.

Mimochodem, literární kritici a ostatní čtenáři vždy zdálo, že Ivan A. - čistě vnitrostátní jevu, který není možné, aniž jsou dotčeny obsahu přenášených na cizí půdě. Mezitím v Británii je stále nejprestižnějším ruským básníkem 19. století. Jak Angličané překládají okrajové výrazy z Krylovových bájů, stávají se vlastně idiomy - to je téma pro samostatnou studii.

Takže v jednom z dlouhých zimních večerů bylo možné znovu přečíst množství ruských Lafontainových děl - bez předsudků, ale s vděčností.