To je to, co to je. "Zdvořilost", "Milo" a zdvořilost

Zde a tam můžete slyšet: "Byl tak milý ke mně, dokonce divný, slyšel jsem o něm hodně špatných věcí." Člověk, který neví a je laskavý, se ptá sám sebe: "Je ten druhý se ženou pěkný nebo hrubý?". Dnes pochopíme význam slov "milostivý" a "laskavý", protože člověk nemůže být zvažován bez druhého.

Význam

Okamžitě řekneme, že slovo je dobré. A význam příslovce a adjektivní echo. Proto nejprve zvážíte druhou, pak první a pak se přeorientujte na obecnější koncepci zdvořilosti. Takže význam přídavného slova "přívětivý":

• Tak to býval nazýván "milovaný". Nyní by to vypadalo ironicky a trochu směšně.
• Politální, galantní, zdvořilý. Chcete-li vyjasnit tuto hodnotu, bude to trvat o něco víc než jedna fráze, takže o ní budeme hovořit zvlášť, když uvážíme zdvořilost.
• Zlato, zlato. Navzdory tomu, že třetí hodnota odráží a připomíná první, není považována za zastaralou a poměrně žádanou.
• Známá výzva někomu. Například: "Víte, co, drahá, nemusíte praštit mozky! Viděl jsem sami oči, jak si do kapsy vložíte cigaretový kufr! ". Je snadné pochopit, že je to skoro prokletí.

Příslovce "laskavě" může mít stejný význam. A když mluvíme o hodnocení něčích činů, potom je význam "pěkný", "zdvořilý" je pozitivní hodnocení.

Například:

- Náš kluk dnes poprvé ukázal dospělost a ustoupil babičce ve veřejné dopravě.

- Oh! Velmi ho laskavý. Je v pořádku!

V této situaci se "zdvořilost" přibližuje k "roztomilému" vzhledem k situaci: babička, dítě, dvě ženy, všechny jsou dotčeny.

Emocionální rozsah příslovců je "roztomilý" a "laskavý"

V předchozí části bylo řečeno, že příslovce ulovená v názvu mohou být použity jako synonyma, a to je pravda, ale ne vždy. Hodně závisí na jazykové situaci. Porovnejte.

Jedna situace. Když snacha dělá krásný matky a ani jeho manželku, a ona řekne matce, pak může být slyšen jako odpověď: „Ó, jak se od něj hezké,“ V tomto případě, příslovce vyměnitelných a když dáte „roztomilý“, nic se nezmění.

Další situace. Žena informuje svého manžela, že jeho kolega jí dával místo v autě, který je vzal domů. Manžel odpoví: "Je to velmi milé." Zde by bylo "hezké" znít falešně a nevhodně, protože manžel nepozná svého kolegu a je mu to jedno, hlavní je, že se žena vrátila domů o něco dříve. Navíc, pokud je manželka podezřelá, pak se mu napadne myšlenka: "Chce kolegyně priudarit svou ženu?" Jakou milost.

Ukázalo se tedy, že "zdvořilost" je neutrální slovo, které vyjadřuje zdvořilost povinnosti, když není třeba nic zvláštního říct, ale je to nezbytné.

Jeden z čtenářů nesouhlasí s touto zprávou. Každý zde vytváří vlastní sadu preferencí. A to platí nejen pro psaní vědy a umění, ale i obyčejných rodilými mluvčími, samozřejmě, je-li poslední gramotný natolik, aby jeho vlastní definici, která začíná slovy „zdvořilosti - etohellip-“

Zdvořilost

Nechte čtenáře, nebojte se, nebude existovat pojednání o morálce, ale je divné mluvit o zdvořilosti a neříkat nic o obecnějším pojetí toho, kam jde. Osoba je vychovávána již od útlého věku, takže zná rozdíl mezi dobrým a špatným chováním. Když se chová dobře - je například povzbuzován slovy "láskavě". Jedná se o formu schválení, které se člověk chová podle očekávání a požadavků veřejnosti. Zdvořilost má pouze jeden problém - je to relativní.

Pokud například v Německu ruská turistka ustoupí do staré německé ženy v autobusu, bude se na něj dívat, jako by ji ponížil. Ale ve skutečnosti je to z pohledu zahraniční morálky. Jeho akt ukázal ruskou německou neúcta, cítil, že je slabá a slabá, a to je urážka.

Doufáme, že je to jasné, laskavé - je to jako? Vyzbrojeni těmito znalostmi může být čtenář zcela volně k poznání.