Španělská příjmení: původ a význam

Příjmení ukazuje původ lidí z jednoho předka, označuje příslušnost skupiny k určitému rodu. Tradice dědictví dědičných jména se objevila v X-XI století, nyní jsou používána všude, s výjimkou úzkého okruhu zemí. Například v Islandské příjmení

Historie vzhledu jmen ve Španělsku

Stejně jako ostatní lidé měli ve Španělsku nejprve jen jména. Byly dány dětem při křtu a poté oficiálně schváleny. Vzhledem k tomu, že počet obyvatel rostl, nebyla dostatečná jména, aby se předešlo opakování. Lidé se stejným jménem se často setkávali, což způsobilo zmatek. Pak se vytvořila tradice, která nově narozeným přiřadila druhé jméno, které se v procesu rozvoje španělského státu stalo příjmením.

Také pro pohodlí lze přidat slovo k názvu, který definuje určitou osobu. To významně zjednodušilo úkol identifikovat osobu mezi množstvím jmenovce. Způsoby utváření druhého jména, které se později stalo příjmením, byly obdobné jako v jiných národních skupinách.

Jménem rodičů

Nejjednodušší věc, kterou Španělé přišli, je přidat jméno jednoho z jeho rodičů na jméno osoby. Příklad: "Jorge, syn Josého" (Jorge, el hijo de Jose). Následně se tento formulář zmenšil na jednoduchý Jorge Jose (Jorge Jose), druhé slovo bylo považováno za příjmení. Předmluva zůstala historicky v některých verzích generických jmen. Ale to neznamená ušlechtilý původ majitele španělského rodinného jména, ani žádné zvláštní rysy jeho rodiny, což si mnozí mylně myslí.

Místo narození nebo místa bydliště

Podobně byly přidány slova týkající se územního označení. Například Maria z Valencie (Maria de Valencia). Časem záminka přestala být vyslovována a celé jméno se projevilo podobou Maria Valencie. Předmluva de, stejně jako v předchozím případě, se někdy odehrává, ale nemá žádné sémantické zatížení.

Podle zaměstnání

Druhé vymezující slovo, přidané k jménu, by mohlo určit profesi, titul, pozici. Při použití této metody, jsme vytvořili takové španělských rodin, například Herrero (Smith), Escudero (vytváření PDU) Shoemaker (Shoemaker) a mnoho dalších.

Podle přezdívky

Přezdívky označující jakýkoli jasný prvek ve vzhledu nebo charakteru osoby také sloužily jako způsob rozlišování mezi lidmi, kteří mají stejný název. Charakteristické rysy předchůdce přivedl současníků taková jména jako Barbudo (vousy), Rubio (blond), Bueno (Nice), Franco (fair), a tak dále. D.

Příjmení

Obvyklý typ španělských příjmení je formulář s příponou -es. Odkud existovaly takové variace, teď je jisté, že to není známo. Ale skutečnost zůstává - je to jedna z nejpopulárnějších druhů rodových jmen. Většina těchto jmen se objevila jménem otce. Takže od Gonzalo se stali Gonzalez, Rodrigo - Rodriguez, Ramon - Ramones, atd.

Ženské a mužské španělské jména

V některých jazycích existuje rozdíl v nominálních formách na základě pohlaví. Takže například v ruštině tradičně tento rozdíl je vyjádřen koncem. Mužské a ženské španělské jména se nelíbí ve výslovnosti a pravopisu. Další zajímavou vlastností je, že ženy v této zemi neberou příjmení manžela, ačkoli ji často mohou přidávat za ni.

Druhá jména se začaly převádět z otce na syna, zakotvená v celé rodině. Vzhledem k podobnosti znaků, kterými rodina dostala jméno od předka, se mnoho z nich ukázalo jako poměrně časté. Proto je často možné setkat se s Španělky, kteří nesou jedno jméno, ale nejsou příbuzní.

Společné španělské příjmení

Většina jmenovek v Hispánské země mají následující obecná jména:

• Fernandez.
• Rodriguez.
• Sanchez.
• Gomez.
• Garcia.
• Gonzalez.
• Lopez.

Vzácné španělské názvy zahrnují ty, které jsou vypůjčeny z jiných jazyků, označují jedinečnou vlastnost osoby nebo pocházejí z jména řídce osídlených oblastí. Například slavný dobyvatel Alvar XVI století Nuunes Cabeza de Vaca, jehož jméno se překládá jako „kráva hlava“ byl druhový název názvy lokalit ve španělské provincii. Dalším příkladem - jménem Picasso, známým po celém světě díky jeho talentovanému držiteli. Získala umělce od své matky a nízké rozšíření tohoto příjmení vyvolalo Pablo Ruiz Picassa, aby si ji vybral pro oficiální prezentaci.

Modernost

Španělé velmi rádi dávají svým dětem několik jmen. Předpokládá se, že dítě bude mít více strážných andělů. Jména jsou také zděděna, zejména pro aristokraty. Jak již bylo uvedeno, mužské španělské jména se neliší od ženských příjmení. Při narození získá osoba dvojité příjmení sestávající z prvních příjmení papeže a matky a číslo jedna je tradičně hodná otce. Například, pokud Mary Lopez González a Felipe García Sánchez, syn být jmenován Jose, pak jeho plné jméno je Jose Garcia Lopez. Takto je rodina převzata z generace na generaci podél linie mužského pohlaví.

Při prezentaci a obchodním dialogu Španělé obvykle používají pouze první příjmení, přičemž vynechávají druhé. Výjimky mohou být na uvážení samotného dopravce, ale tradičně je tomu tak.

Jak můžeme vidět, původ jména ve Španělsku je velmi rozmanitá, a jejich dědictví a použití velmi komplikované, ale v tomto a projevuje jedinečnou chuť vlastní v dané zemi.