Použití sloves v minulém čase v němčině

Slovesa v minulosti čas v němčině

Konverzační forma minulého času

Perfekt se používá k předávání minulých událostí. V ruštině se říká "minulý dokonalý čas". Perfektní je tvořena pomocí pomocného slovesa haben nebo sein + minulé účasti. Pro slabé slovesa Partizip II je neměnný, je tvořen přidáním georeference a přípony -t ke stonku slovesa. Například: machen - gemacht - malen - gemalt. Špatné slovesa v minulém čase v německém jazyce se nepovedou k logickému vysvětlení. Jejich forma musí být zapamatována. Například: gehen - gegangen, lessen - gelesen.

Co se týče použití konkrétního pomocného slovesa, platí zde pravidlo:

1. Pro pohybové a stavové změny se používá sein. Gehen, fahren, einschlafen, aufstehen, sterben - jít, jít, usnout, vstát, zemřít.
2. Modální slovesa se používají s habenem. Stejně jako neosobní člověk, který je často spojen do jedné skupiny s modálními. Příklad: Man hat geschneit. - Bylo to sněžení. Nebo člověka hat es mir geschmeckt. - Byl jsem výborný.
   
3. Slovesa s návratovými částicemi se používají s habenem. Například: jsem se umyl, vyholel jsem se. - Ich hab mich gewaschen, jejich hab mich rasiert.
4. Transitive verbs. Ich hab das Buch gelesen. - Četl jsem knihu. Er hat ferngesehen. Sledoval televizi.

Stojí za pozornost skutečnost, že pravidla pro používání pomocných sloves se liší v Německu a dalších zemích. Takže v Rakousku, Švýcarsku, Bavorsku, Jižním Tyrolsku (Itálie) sedí, leží, stojí se sein. Přestože zde nevidíme žádnou změnu stavu:

• Ich bin gesessen - Seděl jsem.
• Můj přítel ležel na posteli.
• Wir sind eine Stunde lang im Regen gestanden - Strávili jsme hodinu stojící v dešti.

V Německu však (v jeho severní a centrální části, nikoliv v Bavorsku) se v těchto případech používá pomocný haben.

Preterite

U sloves v minulém čase v německém jazyce používají příběh a texty hromadných sdělovacích prostředků Praeterit. Toto je takzvaná knihová verze minulosti.

Tvorba takové formy pro běžné slovesa je velmi jednoduchá. Potřebujete přidat příponu -t za stopku.

Porovnejte: studuji. - Ich studiert. Ale: studoval jsem. - Ich studierte.

Zakončení osobní Stejně jako v současnosti, s výjimkou jediné osoby třetího čísla. Formulář se shoduje s první osobou.

Porovnejte: studoval jsem a studoval. - Studium a studium.

Minulost, kterou používáme i když vypráví příběh našemu dítěti, vyprávíme biografii slavného člověka. Někdy můžete mluvit v předškolním a hovorovém projevu. Pokud například řeknete svým přátelům o tom, jak strávili dovolenou. Například: Ich válka v Thajsku. - Byla jsem v Thajsku. Ich ging oft zum Strand. - Často jsem šel na pláž.

Stojí za to věnovat pozornost tomu, že navzdory skutečnosti, že jazyk vyprávění je prostou minulostí, dokážeme najít dokonalou knihu a příběhy. Používá se, pokud v rozhovoru proběhne dialog dvou nebo více hrdinů.

Použití pluperfect

Složitá dočasná forma v němčině je tzv. Plusquamperfekt. Používá se k zdůraznění vztahu mezi dvěma akcemi, ke kterým došlo v minulosti. Používá se také, že jedna akce je odvozena od druhého.

Obvykle se používá s minulými časy. V německém jazyce zdůraznit vztah těchto činností použít slovo pak (Dann), po (nachdem) před (frueher), před měsícem (vor einem Monat), před rokem (vor einem Jahr) a další.

Příklady:

• Meine Freundin řeší mýtus a mýtus, který se bude konat v Monat nach Wien gefahren war. - Můj přítel mi zavolal a řekl mi, že před měsícem šla do Vídně.
• Nacházejí se v nich absolutní klobouk, který je s jejich umělcem. - Po skončení univerzity jsem začal pracovat.
• Mein Freund hatte die Fachschule beendet, dann trat er in Institut ein. - Nejprve můj přítel absolvoval technickou školu, pak šel na vysokou školu.

Modální slovesa německého jazyka v minulém čase

V podstatě Modal Verbe se používá v jednoduché preterite. To usnadňuje řeč, nemusíte hovořit se třemi slovesy, pokud používáte perfektní.

Srovnejte: neměl lhát. - Er sollte nicht luegen. Ich hat nicht lugen gesollt. Druhá fráze je mnohem obtížnější vnímat.

Dřívější časová forma pro modální slovesa je konstruována jednoduše. Musíte pouze odstranit všechny nápisy a základy, přidat příponu -t a osobní konec a budeme konjugovat slovesa v minulém čase. Němčina je v zásadě velmi logická.

Jedinou výjimkou je sloveso moegen. Pro něj je minulý čas mochte. Mám rád čtení novin. - Ich mag Zeitungen lesen. Ale: Miloval jsem čtení novin. - Jch mochte Zeitungen lesen.

Jak se naučit minulý čas v němčině

Nejčastější formou je perfektní, takže by to mělo být v první řadě naučit. Je-li správná slovesa nebudou žádné problémy a vše je snadno zapamatovatelné, to je špatné naučit lépe ve formě tabulky. Existují určité zákony, například „skupina ei - tj -i e»: bleiben - blieb - geblieben- schreiben - schrieb - geschrieben, Steigen - Stieg - gestiegen. Můžete rozbít všechny známé slovesa v těchto podskupin a zapamatovat.

Takový stůl může být nejprve pokaždé přijat, a přicházet k lekci německého jazyka. Slovesy v minulém čase jsou nejsnadněji zapamatovatelné tímto způsobem.

Co se týče pomocných sein a haben, nejjednodušší je naučit se první. Taková slovesa jsou mnohem menší. To je důvod, proč si je pamatujete, bude snazší. Konjugace sloves v minulém čase německého jazyka musí být zapamatována spolu s pomocným materiálem. Toto je také zobrazeno v slovnících. Pokud je vedle slovesa vedlejší slovesa, pak je pomocné sloveso sein, a pokud (h), pak haben.