Jean-Francois Champollion: biografie, knihy

Největší muzea světa

Tvorba vědy

Egyptologie jako vědecká disciplína se objevila v XIX století na křižovatce dvou disciplín - archeologie a filologii. Zatímco studuje archeologii vyrábí a artefakty materiální kultury, filologie zaměřený na non-materiálních předmětů kultura, jazyk a hieroglyfy v Egyptě, které byly přepsaných v první čtvrtině devatenáctého století francouzský vědec.

Po dlouhou dobu zůstala dopisem egyptské civilizace záhadou pro Evropany. Nicméně s publikací knihy Jean-Françoise Champollionové, věnovanou překladu tzv. Rosettského kamene, se otevřela závoj tajemství. Tento okamžik je považován za klíč k vytvoření egyptologie jako samostatného směru v humanitárním diskurzu.

Egyptský dopis. Dešifrování

Navzdory skutečnosti, že v egyptologii neexistuje taková věc, jako je egyptská abeceda, psaní starověké země nicméně po dlouhou dobu nemohlo být dešifrováno.

Přestože od prvního čtení egyptského textu uplynulo téměř dvě století, nebyly dosud katalogizovány všechny piktogramy. Hieroglyfy Egypta jsou piktogramy, z nichž každý může znamenat několik různých slov. Například hieroglyf "slunce" může znamenat jak skutečný záblesk, tak čas dne, ve kterém je slunce viditelné na obloze, tedy den.

Nicméně existují náznaky, které umožňují oddělit starobylé egyptské písmo od piktografie - přítomnost speciálních ikon naznačujících, jak by měl být tento hieroglyf vysloven.

Tak, egyptské dopisy kombinují znaky hieroglyfické, slabiky a ideografické psaní. Taková složitá schéma způsobila určité obtíže při rozluštění nápisů.

Jean-Francois Champollion. Životopis

Budoucí genius filologie se narodil na jihu Francie, ve městě Figeac, rok po zahájení Velké francouzské revoluce. Byl sedmým synem svých bohatých a aristokratických rodičů, jejichž předkové měli hrad na alpských svazích.

Již v raném věku Jean-Francois projevil sklon k učení jazyků, který si jeho starší bratr všiml (také ho podporoval v tomto úsilí). Ve věku devíti let mladý génius již plynulý v latině a starověkém Řecku, přednášel staré básníky a přeložil své básně do francouzštiny.

Ve věku osmi let byl chlapec dán městské škole Fijak, kde měl potíže s učiteli, způsobené neochotou mladých Jean-Francoise Champolliona dodržovat obecně uznávané předpisy. Kromě toho se také projevila jeho neschopnost matematiky, kterou po zbytek svého života litoval.

Dospívání génius

Ve věku čtrnácti let vstoupil budoucí vědec do privilegovaného lycea, který byl otevřen v rámci vzdělávací reformy. Zde Jean-Francois čelil ještě zjevnějším obtížím - vojenské disciplíně a úplné kontrole, stejně jako neschopnost soustředit se na studium starověkých jazyků.

Poprvé v lýce Champollion dokonce přemýšlel o útěku a ohlásil ho svému bratrovi v osobních dopisech, protože namísto studia svých oblíbených předmětů musel trávit čas na matematiku a chemii. Brzy se však školní úřady setkaly s mladými talenty a umožnily jim studovat jazyky. To znamenalo, že žák by teď mohl studovat filologii ne v noci, tajně od učitelů, ale věnovat denní hodiny.

Ponořte se do životního prostředí

Po příjezdu do Paříže zažil mladý Jean-François Champollion smutné zklamání při pohledu na hlučné úzké uličky plné davů chudých lidí. Nicméně intelektuální prostředí hlavního města jednoho z předních evropských států padlo na mladého muže.

Bylo to v hlavním městě, zatímco ještě žák, měl možnost studovat arabské a koptské jazyky, které byly v té době běžné v Egyptě. Po pouhém ročním pobytu v Paříži připravoval budoucí zakladatel Egyptologie publikaci o díle věnovaném Egyptu.

Osobní život a kámen Rosetta

Mezi evropskými vědci byla legenda, že v evropských knihovnách nebyl žádný takový rukopis v koptských jazycích, což by Champollion chybělo. I přes obrovskou intelektuální zátěž se mladý vědec podařilo nalézt čas pro romantické koníčky. Z dopisů adresovaných svému bratrovi známe alespoň dva romány, které se staly během jeho pobytu v Paříži.

Nicméně, ze stejných dopisů je známo, že od roku 1809 se vědci zajímali o psaní rosettské. A docela brzy se mu podaří uspokojit tento zájem, když se objevil v domě legendárního francouzského sběratele de Tersana, který měl úplný seznam z kamene Rosetta.

Zájem o egyptskou abecedu Champollion okamžitě učinil několik poznámek o teoriích o čtení starověkého egyptského jazyka v té době, ale nejprve nebyl vážně bráněn v kritice.

Vraťte se do Grenoble

Do konce Univerzita Paříže Champollion byl již mladý vědec, který měl jistou zásluhu a pověst. A není nic překvapivého, že jakmile se v Grenoblu otevřela nová univerzita, byl mladý muž vyzván, aby na něm učil jako profesor.

Champollion okamžitě přijal pozvání. Nicméně, život v Grenoblu byla plná s některými problémy, mezi nimiž byli i mimořádně nízké platy, o polovinu ve srovnání s jeho pařížské stipendium a nedůvěra mladého „upstart“ novými kolegy.

Brzy se však jeho bratr podařilo najít ochranu před ředitelem městské knihovny - Gaspar Dubois-Fontanel, který získal jmenování mladého specialisty, jehož nominální plat přesáhne dva tisíce franků.

Hobby pro hieroglyfy

V roce 1821 se vědec, který se již konal, přestěhoval do Paříže, aby věnoval celý svůj čas a energii, aby rozluštil egyptskou abecedu. Tehdy skandální filolog už publikoval knihu v Anglii Thomas Young, věnované egyptským lexemům a jejich překladům do evropských jazyků. Převážná většina hodnot, jak se ukázala později, se však ukázala jako špatná.

Jeden měsíc po příjezdu do Paříže vystoupil Champollion na Akademii nápisů, která krátce předávala logiku dekódování starých textů napsaných na Rosetta Stone.

Předpokládalo se, že provedla analýzu frekvence použití různých Egyptian psaní značení a porovnat je s textem, psané v jiných jazycích na stejném kameni. Tak, zapojit se do luštění a srovnávání různých nápisů, Champollion byl schopen nejen identifikovat různé znaky, z nichž první byla známka Thoth, ale také dokázat, že abecední hieroglyfické písmo existovaly ve starověkém Egyptě, dlouho předtím, než řecké dobytí pyramid v zemi v roce 332 před naším letopočtem.