Pravopis samohlásek v kořenovém slova slova. Pravopis střídavých samohlásek v kořenovém slova slova

Že to, co dopis by měl být napsán na místě s unaccented samohlásky, se učíme tím, že zkoumá i jiné formy a slova, ve kterých stejná velká část (prefix, konec kořen, přípona) v zájmu nás je kontrolována samohlásku v nezatíženém poloze. Například: typ (zkontrolujte slovo „typ“), hora - horu, horu, do domu (v tabulce), základy (ovesné vločky).

O čem je tento článek?

Obecné pravidlo upravující hláskování samohlásek v kořen slova, byl uveden výše. Existuje však řada výjimek a zvláštních případů. Po přečtení tohoto článku se seznámíte s tématem "pravopis samohlásek v kořeni slova". To vám pomůže vyhnout se pravopisným chybám. Pravopis ověřitelných, neověřitelných a střídavé samohlásky bude podrobně diskutováno.

Vagilantní samohlásky, které jsou kontrolovány zvýrazněním

Psaní dopisů v kořenech na místě jakýchkoli nepokojných samohlásek podle obecného pravidla se stanoví tak, že se kontrolují formuláře a slova se stejným kořenem, ověřenou samohláskou, ve které je stres.

Mohou být uvedeny následující příklady: Garden (zahrada, zahradní), voda (voda, voda), prasata (prasata), mluvit (mluvit, mluvit), vejce (vejce), mladý (mladá, mladé, velmi mladý), neřád (žert), teplo (teplo, horko ).

Jak by měly být ověřeny některé nepotlačené samohlásky?

V některých případech nelze použít obecné pravidlo upravující hláskování samohlásek v kořene slova, protože rozdíly v pravopisu kořenová slova existují, protože patří do různých jazyků. Takové jsou neúplné nečinné kombinace la, ra (řezat, vrata, hlava, otěže, táhnout, oblačnosti a další), které jsou vždy psány s "a", protože podle původu to je Staré slovanské slova - Takové kombinace v ruských kořenech odpovídají olo, oro (krátké, brána, hlavové, brázdy, táhnout). Tato slova nesplňují obecný zákon upravující hláskování nepokojných samohlásek. Pravidla ruského pravopisu mají tedy své vlastní výjimky.

Nepodařená samohláska "o" nemůže být kontrolována žádnými formami imperfektivní formy, když se zabýváme kořeny dokonalých sloves. Například slovy být pozdní, povodňové, rozkrojené, polykat, pošlapat Samohláska "o" je kontrolována následujícími jednoduchými kořenovými slovy: pozdní, pošlapání, dva, sip, i když existují slovesa: být pozdě, povodně, rozkrojené, polykat.

Obecným pravidlem řídí pravopisu samohlásek v kořenu slova, nemůže být aplikován na cizojazyčných pojmů jako screening a kontroluje samohláska v nich může souviset s morfémy různého původu. Například ve slově „doprovod“ -ement - je přípona francouzského původu a slovo „doprovázet“ -irova- německá přípona. Porovnávat: „Zapojení - zapojit,“ „novinek - objednat“ a slovo „inteligenci“ a „intelektuály“, vytvořený z latinského kořene různých základen.

Výběr toho, co by mělo být písemné samohlásku ( „A“ nebo „o“) v nezatíženém poloze, by neměly být používány pro ověření slovesa s příponou -yva- (-iva-) imperfective.

Například v kořenu slova „efektovým pedálem“, „hodit“, „tichý“, „look“ zkontrolovat odpovídající unaccented samohlásky by měly být zapojeny do takových formách a slova jako „převod“, „quit“, „vzhled“, „trample“, " ticho „“ vidět „“ ticho „ale ne slovesa“ šlapat „“ hodit „“ zvážit „“ tichý „ve kterém dochází k střídání“ a ‚-‘ on „(se učit - absorbovat, vydělat - získávat a využívat atd.).

Musíte být obzvláště opatrní při psaní slova, která jsou přítomna shodují kořeny, nepřízvučné samohlásky, které jsou vyslovovány stejně, ale určené písemně různé dopisy.

Porovnejte: čistota (čistý) a frekvence (časté), oplachování (oplachování) a polaskat (lasičky), do té doby (stále ještě) a pár (y), Fox (Fox) a dřeva (dřevo) a další.

Po pár měkkých a sykavý souhlásek písmeno „e“ je napsáno v souladu s „k“ (na písmeno „e“) a s „e“. Porovnejte: vedlo (led) a vybělit (bílá), šustění (šustění), obec (venkovské a obcí) a hedvábí (hedvábí), žaludy (žalud), perly (perly).

Nehavarované samohlásky odolné proti nárazu

Existuje mnoho slov v našem jazyce, ve kterých nelze kořenové samohlásky ověřit zdůrazněním. V tomto případě si zapamatujte pravopis nepřesných samohlásek v kořenovém slova slova. Pravopis je určen slovníkem. Zahrnuty do tohoto seznamu jsou půjčeny a primárně ruské slová. Některé z nich: antagonismus, rodák, steak, badminton, lobby, Grease, dudy, salát, pochoutka, výběh, demagog, je balón, iniciativa závisí kanonáda, bondage, kriminologie, varná deska, krkovice, pouzdro, sběrový papír, opice, šarm, půvab, optimismus, Nutnost, velebení, panorama, zahrada, privilegium, zmatenost, plastelíny, utilitární tunel Esperanto.

Těžký případ psaní samohlásek u kořene

Slovo „samet“ v nezatíženém pozici za „x“ je napsáno písmeno „A“ (stejně jako „sametově“, „sametu“), i když slovo „sametovou stuhou, dále jen“ zdůraznil - samohláska „o“ (volba „sametová "). Slovo „labuť“ v druhé slabice nepřízvučných samohlásek, zprostředkovat písmeno „e“ odpovídají „i“ a „e“ jsou zdůraznil: labuť, labuť, naviják. Ve slově "rook" "a" je psáno bez stresu a ve slově "loď" pod stresem - "o".

. Slova „detenok“, „dítě“, „porod“, „děti“, atd. Bez přízvuku by měl být použit na písmeno „e“ v souladu s „e“ v stresované slabiky: „děti“ nebo například „dětství“, " bezdětný "," dětský "atd. Slovo „dítě“, nicméně, a v některých provedeních, lidový, například „mateřských“ a „ENTER“, napsal „a“ (v „malé dítě“ - šok „a“).

Ohromené propojovací samohlásky

Když jeden komplexní pojetí připojit dva nebo více bází, jakož i ve vytvoření slov, které jsou nedílnou součástí mezinárodní charakter morféma se používá spojovací samohlásku, který je přenášen písmeny „e“ a „o“.

Po pevném stavu spárované souhlásky "o" je napsáno a po sibilantním "q" a měkkých párech a "j" se používá písmeno "e", například: Výhled, zvuk, seno, hlasový záznamník, zaměstnavatel, jednorázový, Moskvoretsky, set-rubl, devadesát, staré ruské, navigátor, veřejnost, vysavač, mokrý-paint, millennial, ovce, myši past, tea party, maslosyrovarenny, terapeutické bahno.

Takže, jak jste viděli, má několik nuancí obecného pravidla, kterým se řídí hláskování nepotlačených samohlásek v kořeni slova. Konkrétním případem je například napsání spojovacích samohlásek.

Pravopis střídavých samohlásek v kořenovém slova slova

V ruském jazyce existují kořeny, ve kterých nelze řídit obecným pravidlem při psaní jistých nepokojných samohlásek namísto odpovídajících písmen, protože se řídí tradicí. Zvažme tedy zvlášť hláskování střídavé samohlásky v kořeně slova. Mohou být rozlišovány následující kořeny, ve kterých jsou střídavé samohlásky.

1. Pomocí písmen "o" a "a"

hora-gar. V místě, kde není stresováno, je napsáno "o", i když pod stresem máme "a", například: hořet, hořet, hořet, hořet, hořet, spálen, hořlavý, ale: opálení, spálen, spálen, spálen. Výjimky jsou (ve kterých "gar" bez důrazu): kal, popel, škvára (spolu s možností skvrna), nadir.

zor-zar. Pravidlo, které řídí pravopis nepřesné samohlásky u kořene slova, je následující. "A" je zapsána v pozici nesplněné samohlásky: blesky, svítání, svítání, záře, osvětlení, světlo, zarya (pták)- pod stresem může být "asi" a "a": Radiant, záře, svítání, zářící, zorenka, svítání, svítání, kaše.

Kos-kas. V těchto kořenech je napsáno "a", za nímž následuje "a", v ostatních případech - "o": dotykem, dotykem, dotykem, dotykem, dotykem, dotykem, dotykem (samohláska se nevyskytuje při stresu).

clonový klan. Pravopis těchto kořenů je následující: "o" je napsáno v pozici nesvícené samohlásky, například: luk, luk, ohyb, luk, luk, odklonit, pokles, uctívání- "o" a "a" - pod stresem: sklon, luk, neomalený, nakloněný a luk, luk, vyjmout.

krop-krap. "O" - bez stresu ve slovech s jistým významem, jmenovitě "kryt s rozstřikem, kapky": rozstřikování, kropení, kropení, kropení, kropení- ve slovech s významem "pokrytí skvrnami, malými tečkami" - písmeno "a": dokování. Při stresu je napsáno pouze "a": skvrnitost, skvrnitost, impregnovat, skvrnité, skvrnité, rozptýlené.

log-log-log. Pravopisu nepřízvučná samohláska v kořenu slova je následující: na místě některých nepřízvučných samohlásek nacházejících se před „g“, by měl být použit „a“ a „o“ - před „g“, například: ukládat, vyjádřit, aby se, převzít okamžitou zkorumpované, vagina, zpoždění, termín, adjektivum, ale: do stavu, položit, dát, dát, aby se, nabídku, se ustanovení, verš, věta, Eton, rozšířený. Při stresu je písmeno "o" vždy napsáno: slib, daň, kované, dát, dát. Slovo „padák“, kde je kořen „-log-“ neměl již přidělené v moderním jazyce, básník píše: „on“ bez přízvuku s „g“.

mac-urine-wet. Pravopis těchto kořenů je následující: před "do" namísto nezkresleného je napsáno písmeno "a" slovem s následujícím významem: "ponořte se do kapaliny, ponořte se": dip, dunk, dunk- písmeno "o" - v těch, které mají smysl "být mokré": namočte, namočte, namočte, namočte, v odvozeno od slova „mokrý“ (sputum, mokrovaty, ptačinec žabinec), a má hodnotu „vypouštěcí něco absorbující vlhkost“: blot, mokrý, blotter, blotování. Písmeno "o" je vždy napsáno před "h": mokré, mokré, namočené, namočím. Takový je hláskování samohlásek v kořenu.

2. Písmena "e" a "i" v kořenech

blas (t, k) -blist. Písmena "a" a "e" jsou zapsána v pozici nepřesné samohlásky: před "st" - "a" s dalšími perkusemi "a" lesk, lesk, lesk, lesk, lesk, brilantní, v ostatních případech - "e": svítí, svítí, lesklý, lesklý, cetky, lesk a pod. Pod tlakem - "e" a "e": lesk, lesk, třpyt, lesk, rozlití, lesk, třpytky. Pravopis nepřesných samohlásek kořenového slova "bles (t, k) / lesk / lesk" se tedy řídí velmi určitým pravidlem.

váha-vis. V slově "zavěsit" (visí, visí) na místě nepokryté samohlásky je napsáno "a", v derivátech z něj (zavěsit , atd.), stejně jako v prefixálních slovesích, ve kterých je společná část "-to-vidět": zavěšení a další (pod stresem: zavěsit, zavěsit) - písmeno "e" - takovými slovy vývěsní štít, viset, zavěšený, zavěšený, na váhu (při stresu: visí, visí, visí). Takový je hláskování samohlásek v kořenu.

Pozice po syčení

Po "h", "g", "w", "w" není zapsán písmenem "S", "T", "I", a proto "a", "y", "a", například: rozloučení, čajka, smig, zázrak, šit, tuk.

Výjimky: porota, brožura, psyut, padák, fischu a další slova cizího původu.

Toto pravidlo se nevztahuje ani na vlastní zahraniční jména (Julie, Jules a další), stejně jako abecední zkratky a složitá slova, ve kterých je možná libovolná kombinace písmen (Mezhyurbyro a podobně).

Pod přízvukem v kořeně po syčení je napsáno "e (e)" ve výslovnosti odpovídající zvuku "o", jestliže v jiné podobě tohoto slova nebo v příbuzné slova je napsáno "e" (žlutá - žlutá, černá - černáb) - "o" je psáno bez těchto vztahů. Porovnejte:

a) večer, řetízek, křivý,

b) artyčok, buničina, john, zhor.

Písmo "o" je možné u slov, které jsou vypůjčeny, po sibilantech, které jsou v nestabilních slabikách, například: žonglér, žokej, šovinismus, čokoláda, šofér, škola, dálnice.

Samohlásky po "c"

Písmena "yu" a "I" po "ts" mohou být napsána pouze v jejich vlastních ne-ruských jménech (příjmení, zeměpisná jména atd.). Například: Qianshan, Curych, Tsiavlovský, Tsyurupa.

Po "c" v nápadné slabice se píše "o", pokud je vyslovován zvuk "o": sokl, klink, plášť.

V kořenovém adresáři se po "c" píše ne "s", ale "a": cibium, kyanid, civilizace, cikáda, čekanka, cyklus, cirkus, citace, postava a další.

Výjimky: kuřátko, cikán, kuřátko, na špičkách a háčkované.