Jaká je polysémie slova? Význam

Každé slovo má lexikální význam. To je

Například takové pojmy jako "podzim, list padá".

Někteří slova lexikální význam jeden. Například rozpad listů je jednoznačný lexém. Ale "podzim" je dvouhodnotový koncept. Jedním z nich je samotná sezóna a druhá je období života člověka, když začíná starnout. Taková slova se nazývají vícehodnotová.

Nejednoznačnost slova

Toto lexikální Koncept, kterým se rozumí schopnost slova označit různé jevy, které existují ve světě. Zde jsou některé příklady:

• Azur - část pozemků je v kontaktu s vodou (břehu moře) - Pozemní pevnině (vinu na břeh) - ztráta nálady ( „pobřeží neviděli“ - přenosný hodnotu).
• Výška - délka sahá od zdola nahoru (z výšky svého růstu) - délka ve svislém směru od bodu k jinému (výška stropu) - místo nad okolí, vrch (vzít výšku) - úroveň dovedností (dosahující výšky) - kvalita zvuku tónu (pitch hlas) - splňovat nejpřísnější požadavky ( „se zvedl k příležitosti v této situaci“ - kapesní počítač).
• Hlavní hrdina - muž, který ukázal odhodlání zachránit ostatní (válečný hrdina) - ten, kdo způsobí obdiv a touha napodobit (Hrdina naší doby) - hlavní postavou uměleckých děl (hrdinové románu).

• Duše je podstatou, která přebývá v těle hmotné bytosti (přemístění duší)- vnitřní svět člověka ( „celá duše hledá“) - povaha člověka (jednoduché nebo dálkové sprcha) - duchovní věci (duše našeho boje) - Všemi oblíbený (duše) - lidé, jejichž počet je převeden (děti šest osob) - nevolník (věno - třicet sprchový kout) - výzva k druhé straně ( „řekni mi, mou duši“) - vzrušení ( „pro duši bere“) - byrokrata ( „papírové duše“) - podvědomí (hluboko) - inspiraci, vzrušení nebo nudu, touha (čímž bez duše, zpívání s duší).

Nejednoznačnost slova znamená rozvoj jazyka. Použití stejného jména v různých situacích a okolnostech vede ke vzniku dalších lexikálních významů.

Tato schopnost řeči, na jedné straně vede k úspoře lexikálních zdrojů, a na straně druhé důkazy takových lidských kvalit jako generalizované myšlení.

Polysemie slova (polysémie) je jednota několika významů v jednom zvuku.

Přenosná hodnota vícehodnotných slov

Některé významy slova jsou přenosné. Na rozdíl od přímého smyslu jsou sekundární a tvoří se na základě nějaké podobnosti s původním pojetím. Například slovo "kartáč" má přímý význam - část ramene, která se rozkládá na její prvky. Tato sémantika přechází na další předměty, které jsou něco úplného, ​​skládající se z oddělených fragmentů: štětcem, štětcem.

Nejednoznačnost slova je spojena s jinými lexikálními jazykovými pojmy. Například s synonymem:

• krvavý západ slunce (červený);
• ledová voda (studená);
• ohnivý temperament (horký);
• bylinná barva (zelená);
• perleťové mraky (bílá s odstínem šedé);
• křišťálová čestnost (bezvadná);
• lehké snídaně (bez kalorií);
• nepokojné opilství (nepřerušované).

Anthony (fenomén, kdy slova mají opačný význam) je také spojena s pojmem nazývaným "polysémie slova". Následující slova mohou sloužit jako příklady:

• bezkřídlé - duchovní osobnost;
• ztuhlý člověk;
• bezdomovost mše je živá individualita;
• omezené možnosti - šířka volby;
• chronická deprese je procházející dekadencí ducha.

Přenesení hodnoty podle formuláře

Překlad hodnoty, který má za následek mnohohodnotnost slova, tvoří jazyk na základě podobnosti, například ve formě:

• hřeben kohouta je hřeben hory;
• telegrafní sloup je pilíř prachu;
• nohy dítěte - nohy stolu;
• sena - mop vlasů;
• kosák pro sklizeň - měsíční půlměsíc;
• Hořící ohně - oheň z podzimních listů;
• temnota noci je temnota v myslích;
• prsten na prstech - zahradní kroužek;
• královská koruna je korunou pletenců na hlavě;
• světlo hvězd je světlo očí;
• vzdálené království je oblast nevědomosti.

Přenos hodnoty podle barvy

Při pozorování různých jevů si lidé všimnou podobnosti objektů v barvě. Tento proces vede také k zobrazení přenosných hodnot.

Metafora

Polysemie ruského slova obohacuje jazyk s možností využít prostředků umělecké expresivity. V závislosti na tom, jak dochází k přenosu významu, se metafory, metonymy a synecdoche liší.

Metafora je prostředek expresivity jazyka, který je charakterizován přenosem významu podobností formy, barvy nebo jiných charakteristických znaků:

• barva je zlatá podzim;
• v místě umístění - ocas letadla;
• podle funkce - stěrače automobilů;
• ve tvaru - vrcholy hory;
• povahou akce - bouře pláče.

Podívejme se na báseň napsanou na motivy V. Perovova obrazu "Nerovném manželství".

Dewdrops slzy z očí vaše smutné

Svítí na satén.

A světla svatebních svíček

Pohřeste štěstí do hrudníku.

Tento smutný obraz nám pomůže při studiu metafory jako prostředku expresivity.

V prvním řádku básně je metafora - "kapičky rosy". Toto slovo má význam "kapičky vody na trávě a listí". Neexistuje tráva, žádné listy na obrázku a kapičky jsou slzy nešťastné nevěsty. V tomto případě se jedná o skryté srovnání - metaforu.

Ve druhé větě je metafora slovo "petaly", které na tomto plátně, opět, ne. Tam je nevěsta-dívka jehož tváře (líce) jsou porovnány s jemnou květinou.

Kromě metafory v této větě je epithet "satén". Tato obrazová definice také obsahuje obrazový význam, to znamená, že nazývá to, co není. Slovo má přímý význam "vyrobený z hladké a jemné látky." A ve vztahu k "květu lístků" se používá v obrazovém smyslu.

Epitety, které se podobají metaforám ve své funkci, se liší od nich tím, že jsou adjektiva a odpovídají na otázky "co? které z nich? který z nich? Co? Co? co? "a tak dále.

Metafory jsou podstatná jména nebo slovesa. V poslední větě je to vyjádřeno slovem "pohřbít", který má přímý význam - "proces pohřbu zemřelého". Tento obrázek však představuje okamžik svatby. Slovo nazývá tedy to, co není, proto má obrazový význam. Autor se tak navždy rozloučí s nadějí, že bude šťastný, tedy se vezme za svou milovanou dívku. Možná je to metaforické vyjádření stavu mladého muže zobrazeného napravo od nevěsty.

Metonymy

Přenosná hodnota může být tvořena souvislostmi objektů, což znamená, že slovo má schopnost označovat nejen svůj "vlastní" objekt nebo jev, ale také nějakým způsobem s ním souvisí. Následují příklady výskytu metonymy při přenosu hodnoty:

• Z místností k lidem v něm: "Celé publikum zalapalo po dechu."
• Z nádobí do obsahu: "Jedl jsem celý talíř".

• Od materiálu k výrobku: "Moje stříbro se ztratilo".
• Z hlasu k jeho nosiči: "Tenor vykonal svou arii bezvadně."

Takže metonymie podporuje proces, v důsledku čehož se vytváří polysemy (synonymum pro slovo polysémie).

Synecdoche

Způsob přenosu hodnoty z jednoho slova na druhé tím, že pojmenujeme část namísto celé číslo nebo v opačném směru, se nazývá synecdoche. Například slovo "ústa" má přímý význam - "orgán, který je dutinou mezi horní a dolní čelistí živé bytosti". Přenosná hodnota v něm - počet jedlících v rodině ("Sedm ústí krve").

Synecdoche nastane v následujících případech přenosu hodnoty:

• S oděvy, kusy oděvu, od předmětu k osobě: "Hej, klobouk, pojď sem."
• Od singulárního po množné číslo: "Němce u Stalingradu se odlomil."
• Z množiny k singulární: "Nejsme pyšní lidé, já tu sedím u prahu."

Zúžení a rozšíření hodnoty

Nejednoznačnost ruského slova se rozvinula po staletí. V průběhu vývoje se ve světě objevují nové skutečnosti. Nemají nutně své vlastní jména. Například se stává, že se nazývají slova, která již existují v jazyce. V minulosti byly pouze velkými loděmi, plujícími v oceánu, nazývané linery. Tam byly letadla a toto slovo začalo označovat také jejich (vzduchová linka). Takový proces je rozšíření významu. Tam je také opačný jev - ztráta některých jeho významů slovem - zúžení.

Například, jakmile slovo „partyzánské“ nebyl jediný význam - „člen ozbrojeného jednotky v zadní části nepřítele,“ bylo to další význam - „a. Podporuje pohybu“ S plynutím času úplně ztratila, došlo k zúžení sémantiky.