Historie a shrnutí: cesta Nils s divokými husami

Tento příběh si pamatuje mnoho lidí od raného dětství. "Zázračná cesta s Nilsem divoké husy "

Geografická pohádka

Ve skutečnosti plná verze pohádky, která je napsána Selma Lagerlöf, „Cesta Nils s divokých hus“ je učebnice geografie Švédska. Na konci devatenáctého století, jeden z vůdců švédského školského systému, Alfred Dahlin, Selma navrhuje práce na projektu, kterého se zúčastnilo spisovateli a učiteli. Projekt předpokládal vytvoření řady knih, které fascinujícím způsobem představily znalosti a byly brzy realizovány. Selma kniha byla poprvé zveřejněna a byla určena pro studenty prvního ročníku, kteří v té době vstoupili do školy ve věku devíti let. Vydaný v roce 1906 se práce rychle stala nejčtenějším ve Skandinávii a jeho autor později získal Nobelovu cenu za svůj příspěvek k literatuře. Každé švédské dítě má důkladnou znalost svého krátkého obsahu. "Cesta Nielsů s divokými husami" - jedna z nejpopulárnějších dětských knih po celém světě. Ve Švédsku je dokonce i malá pomník Nils.

Perevod nebo přepis?

V Rusku je kniha známá především bezplatným překladem, napsaným v roce 1940 Zoyou Zadunaiskayou a Alexandrou Lyubarskou. Jedná se o jeden z mnoha případů charakteristických pro dětskou literaturu SSSR, kdy zahraniční díla, již psaná pro diváky, byla dále upravena překladateli. Podobná situace nastala u "Pinocchio", "Country of Oz" a dalších děl známých v zahraničí. 700 stran původních textových překladatelů se stočilo na sto a trochu, přičemž se přidalo několik epizod a znaků. Linka spiknutí byla znatelně zkrácena, bylo jen málo zajímavých epizod - nebyla žádná stopa údajů o geografické a místní historii. Samozřejmě, toto je příliš specifické znalosti, které vůbec nejsou zajímavé pro malé děti z úplně jiné země. Ale co mělo změnit koncovku pohádky - naprosto nepochopitelná - to se ukázalo být prakticky stručným obsahem. "Nilsova cesta s divokými husami" byla značně zjednodušena. V důsledku toho mají překladatelé vynikající fascinující příběh, který by se určitě měl dát dětem od pěti do šesti let.

Jiné překlady

Existují i ​​jiné překlady, mnohem méně známé - v minulosti Niels, překladatelé pracují od roku 1906. Alexander Blok, básník Stříbrného věku, četl jeden z těchto překladů a byl s knihou velmi potěšen. Ale první překlady byly z německého jazyka, který nerespektuje překladový proces začátků století. Plný překlad z švédštiny byl napsán teprve v roce 1975 Lyudmila Braudeová.

Více o knize

Ruské děti, a dokonce i dospělí, kniha o nádherném výletu do Laplaniida je téměř výhradně známa proběhnutí Lyubarské a Zadunaiskaya. Je to tato možnost, která je studována (pokud vůbec) ve školách a leží na pultech knihkupectví. Takže je nutné zde přinést stručný obsah. "Cesta Nielsů s divokými husami" - velmi fascinující čtení a krátký obsah tady nestojí za to.

Chlapec bully Nils Holgersson pochází z malé švédské vesnici žil sám, ne truchlil - dráždit husy, házeli kameny na zvířata, zničil ptačích hnízd, a všechny jeho dovádění nepotrestáni. Ale jen v současné době - ​​jednou neúspěšně Nils zábava legrační malý muž, který se ukázal být mocný lesní skřítci a rozhodl se naučit chlapce lekci. Trpaslík otočil Nilsa do stejného kluka jako on sám, dokonce o něco méně. A kluk začal černé dny. Nemohl se objeví v přední části domu, strach z každé myši šelest, slepice mu ťukal, a hrozná šelma kočka a přijít s to těžké.

Ve stejný den stádo divokých hus, vedené starou Akkou Kebnekaise, prošlo kolem domu, kde byl nešťastný v pasti. Jeden z líných mazlíčků, husa Martin, neschopná odolat posměchu volných ptáků, se rozhodla jim to dokázat domácí husí na něco, co je schopné. S obtížemi létal, sledoval balíček - s Nielsem na zádech, protože chlapec nemohl pustit z jeho nejlepší husí.

Stádo nechtělo ve své řadě masitá drůbež, ale byla ještě méně spokojená s malým mužem. Husy byly podezřelé z Niels, ale na první noc opět předvedl jeden z nich z lišky Smirre, získaly respekt a nenávist balení lišky.

Niels začal svou úžasnou cestu do Laponska, během kterého dosáhl mnoha úspěchů a pomáhal novým přátelům - zvířatům a ptákům. Chlapec zachránil obyvatele starého hradu před invazí krys (mimochodem, epizoda s trubkou, odkaz na legendu Krysař, je překlad insert), pomohla rodina medvědi uniknout z lovec vrátil do veverčí hnízda. A celou tu dobu odrážel souvislé útoky Smirra. Potkala jsem kluka, a lidé - pomáhá obnovit rukopis spisovatelem na poraženého, ​​mluvil s sochy ožívají, zápasil s kuchařkou pro život Martin. A poté, když přelétl do Laponska, stal se pěstounským bratrem mnoha divokým goslings.

A pak se vrátil domů. Cestou se Nils naučil, jak od sebe oddělit kouzlo gnomu, ale pro to se musel spřátelit s přírodou a se sebou. Od chuligáta se Nils změnil na milého chlapce, vždy ochotný pomáhat slabým, a kromě nejlepšího studenta - koneckonců na cestě se naučil spoustu geografických znalostí.

Verze obrazovky

"Zázračná cesta Niels s divokými husami" více než jednou potěšila publikum se svým vzhledem na obrazovkách. Nejstarší a nejslavnější adaptací pohádky v Rusku byla sovětská karikatura "The Enchanted Boy" z roku 1955. Málokdo ho v dětství neviděl a každý si pamatuje svůj krátký obsah. Cesta Niels s divokými husami přitahovala pozornost tvůrců několikrát. Na jeho motivy byly zastřeleny alespoň dvě karikatury - švédské a japonské a německý televizní film.