Prohlášení o ruském jazyce ruských spisovatelů. Krátké výroky o ruském jazyce

Ruský jazyk je jedním z mezinárodních jazyků a je zařazen do prvních pět zemí podle počtu lidí, kteří ho mluví. To je státní jazyk v Rusku, mezietnický v zemích bývalého SSSR, úředníkem Organizace spojených národů. Jedinečnost, informovanost, bohatství stylistických, jazykových, expresivních prostředků a možností jsou jen některé z výhod, které ruský jazyk zdědil po staletí své existence. Výpovědi velkých spisovatelů, slovanské kultury a zvláštního místa našeho jazyka (odkazuje se na východní větev) zdůrazňují, že jeho role v světové komunity

Nestačí však zvládnout pouze jeho hovorovou formu. Skutně gramotný člověk je člověk, který zvládl zákony a rysy literárního jazyka, který byl vždy vytvořen nejlepšími spisovateli a básníci Ruska.

Co máme - nepoužívejte úložiště -

Ale, bohužel, v současné fázi ruského státu (jak konverzační a literární) jazyk způsobuje větší kontroverze a dostane smíšené posouzení. Někteří věří, že každý den bychom měli plně odrážet realitu života, a proto umožňuje použití velkého množství dluhu (oni byli vždy tam, ale tam byla míra), slang mládeže a žargon, urážlivé, a dokonce i sprostá slova. Jiní, obvykle lidé s filologické vzdělání, se týkaly skutečnosti, že letitá hrdost lidí (pamatovat četné výroky vynikajících spisovatelů ruského jazyka) může přestat být tak v budoucnu. A to je celkem pochopitelné. Velmi často se na obrazovce TV nebo vysokou politickou platformou (za předpokladu, že jsou vzdělaní lidé) slyšíme projev se spoustou gramatických chyb a ortoepické, viditelné i pro běžného studenta. Ale v poslední době profese reproduktor nebo reproduktor vyžaduje speciální výcvik a výkon sám byl standardní gramotná řeč pro každého obyvatele obrovské země.

Jaké jsou důvody pro vznik a tak rychlý vývoj ruského jazyka negativních jevů ovlivňujících jeho stát?

Hovořit správně není módní

Je smutné zvuky, ale je to pravda. Posluchači často jsou více přitahovány k možnosti rozmluvy se předvést krásné STK, zejména ty zahraniční. Nezáleží na tom, že je vhodné v případě, že se použije (stojí za to citovat V. Belinsky, který napsal, že používání cizích slov, namísto stávajícího ruského může být vnímán jako urážka „zdravý rozum a chuť ...“) a zda je jeho význam zkreslený. Často oceňují v komunitě a schopnost vystoupit z davu, a to i v případě, že prokáže úplnou neznalost nebo lhostejnost přijatých norem slušného chování. V této souvislosti si vzpomínám není jedinou výpověď o ruský jazyk ruských spisovatelů. Například, že někteří, jak se vypořádat s jazykem - znamená myslet a také něco podobného (Tolstoj). Čechov, odráží na kvalitách inteligentního člověka, řekl, že mluvit špatně „by mělo být považováno za neslušné, aby nebyl schopen číst a psát“ pro něj. Co je dobré znát a pamatovat si, že naši politici, kulturní osobnosti, televizní a rozhlasové pracovníci připravují na jiný druh řečnictví.

Ukládání slov je znamením rychlého tečení

Dalším negativním jevem, který vede k zbídačení ruského jazyka, je aktivní využití mobilních telefonů a internetu v každodenním životě. Se všemi svými zásluhami si nedokážeme dovolit, že moderní lidé prakticky přestali psát a číst. V podmínkách neustálého spěchu se krátké zprávy SMS staly hlavním prostředkem komunikace nejen pro dospívající a mladé lidi, ale i pro ty starší. A protože tradiční dopisy, které existovaly po celá staletí, jsou úplně pryč, byly nahrazeny elektronickými zprávami, které se obvykle skládají z několika krátkých frází, které byly včas spletené. Na jedné straně je samozřejmě dobré, že se moderní generace učí vyjadřovat své myšlenky stručným způsobem a reagovat na situaci mobilním způsobem. Koneckonců, N. Nekrasov naléhal, aby to řekl, "takže slova byla blízko a myšlenky - prostorné." Jen takové krátké výroky o ruském jazyce a výhodách lakonické řeči jsou často vnímány doslovně. V důsledku toho se stručnost stává projevem omezeného myšlení, nedostatku slovní zásoby a ne akutní mysli.

Velká síla uměleckého projevu

Tato současná generace potíží, jak je uvedeno výše, je to, že prakticky přestala číst. Klasická díla, která před pár desítkami let, znovu četl zaníceně a několikrát dnes pro mnoho studentů - a to nejen! - se obrátil k přepracování. Co je to tam opravdu užít velkolepé poezii Puškin, Lermontov, Blok, Jesenina, Tsvetayeva ... nebo skutečné empatie k hrdinům Gogol, Turgeněv, Tolstoj, Bunina, Čechova, Bulgakovahellip- dnes porazil jejich souhrn - již nyní úspěch. Mezitím, citáty a výroky o ruské literatuře potvrzuje dlouho známá všech myšlenek, čtení dobré umělecká díla pomáhá naučit se mluvit krásně a správně, stručně a přesně vyjádřit své myšlenky. Například M. Lomonosov včas kniha je považována za zdroj „krásy, vznešenosti, moci a bohatství ruského jazyka.“ Descartes také volal čtení dobrých knih „konverzace s nejlepší lidé minulé časy ... ". A pouze těm, kteří jsou plně schopni užívat si tohoto jazyka umělecké dílo, pravý význam fráze Paustovského se otevře: "Mnoho ruských slov vyzařuje poezii Heillip ;".

Power pop a žlutý tisk

Co se dostane na oplátku klasické literatury mladíka, který zítra bude reprezentovat naši zemi a řídit ho? Většinou krátký, ale památné „Musi-Pusi“ a „tleskat řasy“ v nesmyslných popových písní s rytmickou hudbou. Nekonečné nebo peremyvaniya kosti a primitivní subjekty v nízkých obočí publikacích: tabloid, tabloid detektivních příběhů a románů o lásce. A kteří jsou již zde připomenout výroky velkých spisovatelů ruského jazyka, který se nazývá „flexibilní, svěží, nevyčerpatelně bohatý, inteligentní, poetické nástroj“ (Tolstoj), pomáhá při životě, nebo „vzácnou věc sama“, ve kterém „všichni zrnitý , velké, perly sebe „(Nikolaj Gogol).

Láska k zemi začíná láskou k jazyku

Podobné úvahy vedou k další důležité myšlence. Každý člověk by měl vždycky pamatovat na jednu věc: bez dobré znalosti rodného jazyka je nemožné stát se vlastencem, což potvrzují krátké výroky o ruském jazyce. Národní jazyk je "historie lidí, cesta civilizace a kultury" (A. Kuprin), "vyznání lidu, jeho duše a život ;" (P. Viazemsky). To je důvod, proč často spolu s dokumentárními zdrojů pro plné pochopení procesů probíhajících v průběhu vývoje země, seznámit se s pracemi folklóru (zejména přísloví, písně, eposů), mistrovská díla klasické literatury, akademického slovníku.

Shrnutí, chci upozornit na známé slova N. Karamzina, že člověk se nemůže stát vlasteneckým bez lásky k jeho rodnému jazyku.

Místo na světě

Lhostejnost mnoha lidí k jejich vlastnímu projevu je obzvláště urážející na pozadí uznání zásluh naší gramatiky cizinci. Například nejlepší výroky o ruském jazyce zahraničních osobností zdůrazňují jeho nadřazenost vůči jiným známým jazykům. Nejbohatší ze všech "evropských dialektů", "jazyk poezie", ho nazval Francouzský spisovatel P. Merimee, "krásný", "nejmocnější a nejbohatší živý jazyk" - F. Engels. Bylo by vhodné hovořit o ruském jazyce ruských spisovatelů. Světové uznání a nadřazenost ruské gramatiky zaznamenaly básníci M. Lomonosov a M. Derzhavin. Podle názoru F. Dostojevského, až poté, co se plně učí mateřský jazyk, se člověk může naučit cizí jazyk. Pozoruhodný a pohled na L. Tolstého, který plynně hovořil francouzsky. Přiznal, že ten druhý je jen vhodný pro "blesk", ale srdce k srdci můžete mluvit pouze v ruštině.

"Ruský jazyk je jeden z nejbohatších jazyků ve světě Heillipu"

Napsal více než století před Belinsky. Pečlivě přečíst prohlášení o velkých spisovatelů ruského jazyka, můžete postupně pochopit zákony dokonalé řeči, které se staly, jak již bylo uvedeno, je raritou v těchto dnech. „Neexistují žádné zvuky, barvy, obrazy a myšlenky, které nebyly nalezeny přesný výraz“ - řekl K. Paustovsky. A Čechov, se snaží zachránit své současníky a potomky před nadměrným propracovanosti slovy, varoval: „Jazyk musí být jednoduché a elegantní.“ Pak, v schopných rukou to, pomyslel A.Kuprin, bude „krásný, melodický, expresivní, flexibilní, poslušný, inteligentní a prostorné,“ a podle K.Paustovsky, s ní můžete „divy“.

Láska a úcta jsou plné všech výroků ruských básníků o ruském jazyce.

"Skvělá, mocná, pravdivá a volná šelma ..."

Takové epithely vyznamenaly rodný jazyk IS Turgeneva, autora básně v próze, známého možná všem obyvatelům země. Vidí spisovatele "podporu a podporu", kterou potřebuje daleko od své vlasti. Práce je zaplněna nevyčerpatelnou láskou k hlavnímu pokladu lidu a pomáhá objektivně posoudit, co se děje v zemi. Podobné pocity prožívá Ivan Sergejevič a ve vztahu k ruskému lidu - nositeli velkého jazyka. Tyto dvě koncepty jsou v mysli spisovatele neoddělitelné, o čemž svědčí krátké prohlášení o ruském jazyce: "nemůžete uvěřit, že takový jazyk nebyl dán velkým lidem."

"Mateřský jazyk"

Úplně rozporuplná je vznešená a poněkud tragická báseň symbolisty V. Bryusova. Básník je upřímný v přiznání, že jazyk je pro něj ztělesněním nejlepších úspěchů ruského lidu. On dává iniciované křídla, uloží v "hodinách bezmocnosti" a ponoří se do tajemství zvláštních zvuků. Zároveň je pro básníka ruský jazyk nejen "věrným přítelem", ale také "zákeřným nepřítelem", "králem", který zabalil dluhy a neopustí. Protože Bryusov oprávněně požaduje pro své vlastní bohatství dědičnost. Takové prohlášení o ruském jazyce ruských spisovatelů a básníků svědčí o jejich zvláštním poslání na zemi: uchovat velké slovo dané lidem a dát je potomkům. "Tvůj svět - navždy můj příbytek", - kreslí linku pod jeho myšlenkami V. Bryusov, určující místo ruského jazyka v jeho životě.

Práce K. Balmonta

Říční a stepní expanse naplněn křikem orla a vlka řev, zvony pouť a vrkání holubice, reptání klíč a pružinový svazek, vidí ruský jazyk ve stejné básni. Slovo mistra pomáhá básníkovi popsat jedinečnou krásu své rodné země, vyjádřit svou lásku k otcovskému domu a Rusku, které musel navždy opustit.

Citace citované v tomto článku, výroky velkých o ruském jazyce odrážejí slova z další práce K. Balmonta - "Ruský jazyk: Will jako základ kreativity". V něm básník volá svůj rodný projev "pravý, prvotní, čistý, nejvyšší", což je "jeden z hlavních talismánů" velkého Ruska. Stačí jen dotknout ruského jazyka a dá nádherný obraz, známý všem od dětství. A už pro Balmont, známé tradice Turgeněva, také toužící v cizí zemi, zní pro nás.

"Courage"

Další skvělá báseň patří A. Akhmatově, napsána v roce 1941 v obleženém Leningradu. Achmatovové mluví v nejtěžší době pro země celých plochách generace, kteří bránili zemi a hlavní národní bohatství: «hellip- vás budeme chránit, rusky rechhellip-“. Je to její první prioritní úkol jako básník a občan, schopný "inspirovat a podporovat krajany" s "velkým ruským slovem". A jako přísaha, poslední řádky básně zní: "Volné a čisté budete nosit hellip a z zajetí budou zachránit navždy. "

Taková tvrzení ruských spisovatelů o ruském jazyce, krásné básně o jeho síle a síle opakovaně podporovaly lidi v nejtěžším čase pro něj i zemi.

Shrnutí

Nepochybně je ruský literární jazyk zlatým fondem naší země. A umělecká díla na něm jsou zapsána do pokladnice světové literatury. A do každého výroku ruského jazyka ruských spisovatelů, básníků a dalších umělců po celá desetiletí a staletí byli naplněni stejnou hrdost v tom, že jsou rodilí mluvčí, víra v jeho moci, musíme tvrdit, že nám dal jako dědictví.