Znalost - je to sranda a posedlost nebo snadná komunikace a péče o druhé?

Latina "familiaris" znamená "rodinu", "domov". Z toho důvodu "známost". Význam slova se v průběhu času mění. Na počátku XVIII. Století v ruském jazyce má slovo negativní barvu. Latinský kořen ztratí svůj původní význam. Znalost nyní znamená nepřiměřenou, rušivou lehkost, lehkomyslnost.

Život každého člověka je rozdělen do jednoho, který je otevřen všem a ten, který zůstává za zavřenými dveřmi, s rodinou nebo blízkými přáteli. Osoba, která vstupuje do vnitřního blízkého kruhu, má právo na určité svobody komunikace. Blízká osoba má právo poskytnout vám nepozvanou radu, poukázat na některé nedostatky, například v oblečení nebo vzhledu. Řekněme, že matka dává své rostoucí dceři rady o tom, jaké oblečení jsou v této nebo té situaci výhodné. Je to známost? Ve většině případů ne. Koneckonců, dcera může také pomoci matce s výběrem oblečení, se zaměřením na vlastní chuť.

To je jedna věc, když se blízký přítel nebo člen rodiny poradit něco přizpůsobit se stylu oblékání, a něco zcela jiného - když vás neznámých lidí tleskat na rameno a řekl něco jako: „Ty vole, ty se nevejdou tento tie / sako / svetr ". Je to známost? Nepochybně.

Pojem, co je obeznámenost a co samozřejmě není časem, samozřejmě mění, jako pravidla slušnosti, rodinný způsob života. Například nyní ve většině rodin děti neříkají své rodiče "vy", což bylo před 100 lety zcela přirozené. Pokud se ustoupíte dále, najdete zábavné definice toho, co je známé. To například popisuje Saltykov-Shchedrin v "Poshekhonsky antiquity". Mladý muž, který byl zdravý, dal ženě, kterou se staral, jeho ruku - to bylo popsáno jako "nepřijatelné znalosti".

Ale zpět k dnešnímu dni. Existují věci, které mohou být projednané neznámými lidmi či kolegy - počasí, politiky a tak dále. A je jasné, že existují problémy, které normální člověk je nepravděpodobné, že chtějí diskutovat na veřejnosti a je pravděpodobné, že trpí rušení v oblasti nikomu strany. A v Rusku je přijat s cizími lidmi a neznámé lidi se obrátil na sebe „vy“, jde o méně formální „vy“ lépe poznat a získávat rozlišení společník.

Osoba beletrie nechce rozpoznat existenci těchto pravidel. Je svobodný a snadno komunikuje. Zároveň se mu někdy zdá, že jeho známost je diktována láskou a péčí. To není pravda. Celkově je partner a jeho reakce lhostejní. Opravdu chce vyjádřit svůj vlastní, jediný správný pohled, představit pro všechny své vlastní pravidla, jediné přijatelné. Vůbec není v rozpacích tím, že uvedl účastníka do nepohodlného postavení, požádal o příliš osobní otázky a poskytoval nepozvané rady. Snadný přechod na „vy“, i když co do činění s mužem starším, než byl sám, nemluvě o stejném věku, ale nevymaže hranice a vytváří nové problémy v komunikaci. Koneckonců, musí odpovědět a snadnost "poking" není pro všechny přijatelná.

Osoba v rodině je prostě nemocná. Někdy není beznadějný a docela schopný vzdělání. Pokud pochopí hranice toho, co je přijatelné a přípustné, pak může být docela příjemným partnerem.