Beletrie je živý folklorní a literární žánr

Pro všechny zdánlivé jednoduchosti žánr fikce vyvolává mnoho otázek. Proč jsou tak roztomilé fantazie pro děti? Proč je tento žánr univerzální pro mnoho kultur? Proč tohle je zvláštní? žánr orálního lidového umění

Definice žánru bajtů

Ve svém projevu stručně fikce - je to povídka o něčem, co samozřejmě nemůže být, a tato nemožnost přehnaných namáhání a proto vytváří komický efekt. „I přešel přes obec muzhikahellip-“ „Tam žil obří rostahellip- krátká,“ - tyto a mnohé další „Nesmysl“ obrázky jsou vytvořeny pro různé poměrně transparentní režimy, ale vždy způsobí smích a zájem.

Ruské a anglické kořeny bájů

V Rusku jsou známy jak ruské lidové příběhy, tak bájky jiných národů. Za prvé, fikce, nesmysl, absurdita je spojena s anglickou folklórní a anglickou literaturou. Ve dvacátém století Rusku se tento žánr výrazně zrychlil byl příchod anglického folklóru a překladů děl anglického „nesmyslů“ (doslovně: „Nesmysl“). Anglických dětské písně, většinou postavené na nesmysly v podstatě překládá jako beletrie pro děti Samuil Marshak a Chukovsky Korney. Ruští čtenáři mnoha generací oblíbené obrazy přeložených písní „Barabek“, „pokřivené píseň“ a jiné básně, kde na světě je záměrně „vzhůru nohama“, je absurdní. Literární příklady anglických bajtů jsou především limericks Edward Lear, které jsou převážně známy v překladech Grigorije Kruzhkova.

Snadné přijetí anglické verze tohoto žánru je vysvětleno, v první řadě, obeznámenost beletrie pro ruský vědomí, protože fikce - žánru, který existoval v Rusku dlouho před „očkování“ ruské kultury anglické nesmysl.

Literární bajky

Beletrie zůstává živým žánrem jak v folklóru, tak v literatuře. Ruské děti jsou známé jako lidové příběhy a autorské. Snad nejznámější literární vzorky tohoto žánru vytvořil Kornei Chukovský a Henry Sapgir. Především je to samozřejmě "zmatek" K. Chukovského.

Nicméně, jeho další příběhy a básně při bližším zkoumání jsou velmi blízké nesmyslům v žánrovém smyslu slova. "Zázračný strom", "Joy", "Šváb" - v básně těchto široce známých dětských básní spočívá fikce. Ve skutečnosti jde o autorovy verze vývoje tohoto žánru.

Pokud jde o kreativitu Henry Sapgir, pak velmi málo lidí v Rusku nezná své slavné "Báby ve tvářích". Překvapení kombinující různorodé obrazy, a tím usnadnit řádky, vytvářet iluzi přirozenosti, což dále zdůrazňuje, že je „bezprecedentní“ - to vše po dlouhou dobu vzpomínat jako velmi talentovaný a expresivní práci.

Triky jako přístupná estetická zkušenost

Kornei Chukovský ve své knize "Od dvou do pěti" navrhl, že bájky pro děti jsou příležitostí radovat se ze své vlastní schopnosti vidět odchylku od normy. Dítě podle Chukovského prostřednictvím fikce posiluje ve svém chápání normy, ve své orientaci ve světě kolem sebe.

Zdá se však, že všechno není tak jednoduché. Beletrie je také jedním z prvních dostupných estetických experimentů. Je to nesmysl, když se setká s vnímáním dítěte forem uměleckých konvencí, jako „nesmysl“ - to je nejprimitivnější a cenově dostupné dětské výtvarné offset něhož jakákoliv umělecké dílo. Báby proto položí základy vnímání umělecké metafory, uměleckého obrazu, připravují dítě na formu literární chuti.