Opičí jazyk: karikatura M. Zoshchenka na antropoidních opicích

M. Zoshchenko vstoupil do literatury poté, co sloužil na frontě první světové války a vážně podkopal své zdraví. To bylo na počátku 20. let, kdy NEP pochodovala po celé zemi. Ze všech stran se objevili měšťané, kteří se pevně drželi nového řádu a snažili se být na časové úrovni. Příběh "Opičí jazyk" ukazuje tyto "nové Rusy". To je ještě relevantní i dnes, kdy se po změně v „temperamentní“ 90. století vulgární zpevněných pěna a nespoutané chamtivosti, ale v jazyce ulicích bylo slyšet, a dosud slyšel, dokonce i od ústí rouhavosti dívek. Slyšíme moderní opičený jazyk. Ale oni se považují za kulturní lidi, protože snadno řídí počítače a studium na vysokých školách a institutech. Nicméně nemluví rusky. Jejich osud je opičím jazykem.

Tři hrdinové příběhu

Na schůzi strany byli tři členové strany. Jeden z nich neudržuje čas a zarmucuje, jak těžké je ruský jazyk. Pro něj je obtíž spočívá v tom, že v řeči se objevují nová cizí slova, jako je "plénum", "kvora". Jejich hodnoty nerozumí a není nikdo, kdo by vysvětlil. A dva lidé sedí vedle něho a nalévají je a další cizí slova. Konverzace, podle vypravěče, velmi inteligentní a chytrý, ale protože neexistuje žádná vyšší vzdělání, to prostě sedí a tleská uši. Od tohoto chudého člověka, jako vždy s takovými "inteligentními" rozhovory, s dýcháním a nervy, dochází k poruchám. Nedostal se definice "opičeného jazyka", pro něj je to vysoký styl výkladu vysokých myšlenek.

Jazyk dvou konverzačních

Od prvních slov je plný absurdity. Interlocutéři s inteligentním vzhledu narušují, jakmile mohou ruský projev, a přeměňují je do imitativního jazyka opic. Jejich řeč je plná lidových výrazů a také dokazuje naprostý nedostatek pochopení toho, co jejich ústa vyslovují. Slovo "plenum" a adjektiva tvořené z něj mají různé odstíny. Schůzka může být jednoduše "plná" a "silně plná." A slovo "kvora" ožívá a není známo, proč je vybrán. Mluvčí této fráze to nemůže vysvětlit partnerovi a posluchač, který je dychtivě naslouchá, jen zavrhuje nové složité a nezbytné slova. A jak výrazně více vzdělaný řečník řekne, že "trvale odkazuje na schůzky". Tento skutečně opičký jazyk, který ctnostně využívá M. Zoshchenka. Ukazuje tři své postavy a mizerné, nevýznamné a arogantní. Zosčenkovy jazyky plně charakterizují jeho postavy: malé a nadbytečné lidi, kteří vylezou do velkého života z obrubníku starého světa. Mají mnoho společného s hrdinami N. Gogola a A. Čechova.

Panenky-loutky

Loutky z loutkového divadla se nám zdají tři hrdinové Zoshchenko. Simian jazyk - hlavní věc, která jim změní od lidí na poslušné loutky, připraven udělat cokoliv, aby přežil a žít s veškerým zařízením, které potřebují. Musíme - a oni sedí celé hodiny na nudném setkání, které jde "průmysl z prázdných na prázdné." Lepší než Zoshchenko, opičí jazyk je používán pouze jeho postavami.

Jak je příběh postaven

Neexistuje žádný intrik nebo akce v něm. Spisovatel analyzuje pouze tři lidi střední třídy, přičemž zároveň používají speciální komické fráze. Nezmysly, které mluví inteligentním vzhledem, jsou připraveni poslouchat z tribuny, když k ní přijede řečník. A jejich slovní zásoba je plná vulgarismu (například slovo "vlevo"). Předsednictvo vypadá, že je venku a to je muž. Je charakterizován vedoucím, kompetentním partnerem, jako akutním a špičkovým reproduktorem. A pak další vulgarismus "vždy přichází". Sousedé poslušně poslouchali muže na pódiu a pokývali hlavou jako poslušné panenky. Jejich úzké horizonty a slabý intelekt nemohou dělat nic víc. Vypravěč ačkoli je zřejmé, že všechna slova jsou tmavé a mlhavo a dvojice musí předstírat, že lidé inteligentní a pochopit, že dále zdůrazňuje jejich trápení. Nejsou to jen loutky, ale také opice s napodobujícím chováním. Nebo snad tito lidé pocházeli z prasat?

Hlavní věc v práci M. Zoshchenka je muž-filistina. Jeho původní talent měl schopnost se chlubit, jako průhled, malá buržoazie v jakékoliv podobě. Oni jsou hojně chováni, jako štěnice a vystupují ze všech trhlin. Toto utlačovalo spisovatele a jeho pohled byl ironický a hořký. Postavy v příběhu "Monkey Language" jsou neuvěřitelně daleko od toho, co se ve společnosti děje. Nerozumí příčinám nebo důsledkům toho, co se děje, ale pouze se snaží alespoň v podobě odpovídat novým trendům. Každý by měl číst krátký a prostorný příběh "Monkey Language". Analýzu, kterou jsme udělali, bude čtenář pokračovat s radostí.