"Mtsyri" je ... Lermontov, báseň "Mtsyri". `Mtsyri` - obsah

"Mtsyri" je Lermontovova lyrická báseň. Byl napsán v roce 1839 a publikován o rok později ve sbírce s názvem "Básně M. Lermontova". Jeden z moderátorů Michail Jurijevič - kritik V. Belinsky - napsal, že tato práce odráží "milovaný ideál našeho básníka". Asi jeden z krásných příkladů klasické romantické ruské poezie - básně "Mtsyri" - bude v tomto článku řečeno.

Dějiny psaní

"Mtsyri" je dílo napsané pod dojmem života na Kavkaze. Prototypem spiknutí básně byl příběh o životě horských lidí, slyšel Lermontov v roce 1837, během prvního exilu. Mikhail Jurijevič, cestující na vojensko-gruzínské silnici, se setkal v Mtskhetě s osamělým mnichem. Řekl mu příběh o jeho životě. Kněz byl jako dítě zachycen ruským generálem a odešel do místního kláštera, kde strávil celý život, i když toužil po vlasti.

Některé prvky gruzínského folklóru by mohly být použity v jeho díle M. Yu. Lermontov. "Mtsyri" báseň ve svém spiknutí obsahuje centrální epizodu, ve které hrdina bojuje s leopardem. V lidové gruzínské poezii se objevuje téma boje mladého muže a tygra, které se odráží v jiné slavné básni - "Rytíř v kůži pantera" od Sh. Rustaveliho.

Název a epigraf

V překladu z gruzínského jazyka "mtsyri" je "nepodporující mnich", "nováček". Toto slovo má druhý význam: "chuzhemets", "cizinec cizích zemí". Jak vidíme, Lermontov si pro svou báseň zvolil nejvhodnější jméno. Zajímavé je, že zpočátku Mikhail Jurijevič nazval svou báseň "Bari", která v gruzínštině znamená "mnicha". Epigraf k práci rovněž prošla změnou. První Lermontov na to zvyklí frázi: «On nrsquo-a qursquo-une Seule Patrie» ( „Každý má jen jednu vlast“), ale později básník vybral epigrafu výňatek z první knihy králů (14 hlav): „Ochutnávka chuť malý med, a já umírám. " Tato slova symbolizují narušení přirozeného průběhu věcí.

Obsah práce

Básně "Mtsyri", jejíž obsah je známý mnoha ruským čtenářům, vypráví o tragickém osudu kavkazského chlapce, zachyceného a odebraného ruským generálem Yermolovem z jeho rodných zemí. Na cestě se dítě onemocnělo a zůstalo v jednom z místních klášterů. Zde byl chlapec nucen strávit svůj život "pryč od slunečního světla". Dítě vždycky vynechalo kavkazské rozlohy a usadilo se zpátky do hor. Po chvíli se zřejmě zvykl na omezené životní podmínky v klášteře, naučil se cizímu jazyku a připravoval se na to, aby byl zatčen do mnichů. Ve věku sedmnácti let však mladý člověk náhle pocítil silný emocionální impulz, díky němuž se náhle opustil klášter a unikl neznámým zemím. Cítil se svobodně, vzpomínka na jeho dětství se k němu vrátila. Ten chlap si vzpomněl na svůj rodný jazyk, tváře lidu, kteří se k němu blížili. Na čerstvém vzduchu a dětských vzpomínkách si mladík strávil tři dny svobody. V tomto krátkém čase viděl všechno, co jeho zajetí zbavilo. Chlápek obdivoval obrazy gruzínské mohutné přírody, krásné dívky a laskavě plnil džbán s vodou. Porazil leoparda v leopardě a uvědomil si stupeň své síly a agility. Po tři dny mladý muž žil celý život plný jasných emocí a pocitů. Naneštěstí se v bezprostředním okolí kláštera objevil omyl, ten chlap odmítl jíst, protože si uvědomil, že starý život v zajetí, nemůže pokračovat. Cesta ke vzpurnému srdci Mtsyri byla nalezena pouze starým mnichem, který ho pokřtil. Vyznávání mládí, starší se dozvěděl o tom, co chlap viděl a cítil během tří dnů jeho neúspěšného útěku.

Žánr a složení básně

Lermontov napsal spoustu práce o životě na Kavkaze. Básně "Mtsyri" je jednou z nich. Kavkaz je spojován s územím bezhraniční svobody a svobody, kde má člověk příležitost ukázat se v bitvě s prvky, splynout s přírodou a podřídit ji vlastní vůli, vyhrát bitvu s sebou.

Děj romantické básně je zaměřen na pocity a zážitky lyrického hrdiny - Mtsyri. Forma práce - vyznání - umožňuje odhalit osudu tváře mladého muže nejpravděpodobněji a hluboce. Složení výrobku je typická pro tento druh básní - hrdina je kladen v neobvyklých okolností, monologem, zpovědí je ideálním místem, popisuje vnitřní stav člověka, spíše než vnější prostředí.

Existují však rozdíly od typické romantické práce. V básni není žádná nesoulad a podceňování. Zde je přesně uvedeno místo akce, básník informuje čtenáře o okolnostech, které vedly mládež k klášteru. Mtsyriho vzrušený projev obsahuje důsledný a logický popis událostí, které se mu staly.

Příroda a realita

Mtsyriová báseň je nejen psychologicky autentickou expozicí vnitřních zážitků protagonisty, ale také velkolepým popisem gruzínské přírody. Jedná se o malebné pozadí, na kterém se události odvíjejí v práci, a také slouží jako nástroj charakteristiky Mtsyri. Reakce mladých mužů v bouři, když „obejmout bouře ráda,“ popisuje ho jako muže nespoutané a odvážný, připravený k boji s přírodními živly. Stav mysli hrdiny v klidné ráno po bouři, jeho ochota pochopit „nebem a zemí“ tajemství charakterizuje chlapa jako osoba tenkou a citlivou, který je schopen vidět a pochopit krásu. Příroda pro Lermontova je zdrojem vnitřní harmonie. Klášter v básni je symbolem nepřátelské skutečnosti, která nutí silnou a mimořádnou osobu zahynout pod vlivem zbytečných konvencí.

Předchůdci v literatuře

Básně "Mtsyri", jejíž postavy jsou popsány v tomto článku, má několik literárních předchůdců. Podobný příběh, který vypráví o osudu mladého mnicha, je popsán v básni "Chernets" I. Kozlovem. Navzdory podobnému obsahu těchto prací je odlišná ideologická složka. V Lermontovově básni ovlivnil vliv Decembristovy literatury a poezie I.V. Goethe. "Mtsyri" nese v sobě motivy, které se již objevily v raných pracích básníka: Boyarin Orsha a Confession.

Lermontovoví současníci si všimli podobnosti "Mtsyri" s Byonovým "Chignonovým vězněm", přeloženým do ruštiny Zhukovskim. Nicméně, hrdina anglický básník nenávidí společnost a chce zůstat sami, zatímco Mtsyri hledá lidi.

Kritika

Nejvíce lichotivé recenze byly obdrženy od kritiků M. Lermontova. "Mtsyri" podnítil literární kritiky nejen s ideologickým obsahem, ale také formou prezentace. Belinsky to poznamenal tetrametr s mužskými rýmy, který napsal dílo „zvuky a prudce klesá úderem meče“, a tento verš je v souladu s „trvalé síle mohutné přírody a tragické situaci hrdiny básně.“

Lermontovoví současníci s nadšením zapomínají na čtení "Mtsyri" samotným autorem. A.N. Muravyov v "Známost s ruskými básníky" popsal silný dojem, který získal od Mikhaila Jurijevičova čtení této básně v Tsarskoe Selo.

Závěr

"Mtsyri" je nejlepší báseň M.Yu. Lermontov. V něm básník prokázal své poetické dovednosti a vyjádřil nápady, které byly blízké jeho vzpurné povaze. Vášeň a síla, kterou Mikhail popsal utrpení mladého muže, který je schopen velkých věcí, ale nucené vegetovat v tichu klášterních zdí, samozřejmě vyjádřit nejniternější pocity autora. Každá z nás nyní může přečíst "Mtsyri", napuštěnou silou a krásou této úžasné práce a zaslepenou krásu.