Úmluva OSN proti korupci: podstata, vyhlídky

Organizace spojených národů (OSN) hraje významnou roli v mezinárodním měřítku bojovat proti korupci v mnoha zemích Země. Řešení tohoto problému je stejně naléhavé jako mnoho dalších naléhavých problémů, které tato mezinárodní organizace řeší. Úmluva OSN proti korupci se stala dalším krokem v boji proti tomuto zločinu, který brání rozvoji spravedlivé hospodářské soutěže v rámci vztahů na volném trhu.

Prehistorie

V roce 2003 se uskutečnila politická konference OSN na vysoké úrovni v mexické Meridži, v níž první úmluvy podepsaly Úmluvu OSN proti korupci. Dnes se 9. prosince - datum začátku mexické konference - stalo oficiálním dnem boje proti korupci.

Úmluva OSN proti korupci byla přijata o něco dříve - 31. října 2003. Toto rozhodnutí bylo schváleno Na Valné shromáždění OSN. Převážná většina států souhlasila s tím, že je třeba formálně uznat tento problém. K řešení tohoto problému je zapotřebí hromadné akce a opatření.

Úmluvu OSN proti korupci vstoupila v platnost až v roce 2005 - po 90-ti dnů po podpisu dokumentu 30 členských států OSN. Bohužel, vzhledem k tomu, že OSN - obrovský mezinárodní organizace, rozhodovací mechanismy jsou poměrně pomalý a zdlouhavý, takže provádění řady ustanovení trvá měsíce nebo dokonce roky.

Základní ustanovení

V tomto dokumentu je nejpodrobněji popsána podstata mezinárodní korupce, její hlavní charakteristiky. Rovněž navrhuje konkrétní opatření k potlačení a potlačení korupce. Odborníci OSN vypracovali oficiální terminologii a dohodli se na seznamu opatření, která je každý stát, který přistoupil k úmluvě, povinen zajistit, aby bojoval proti korupci.

Úmluva podrobně specifikuje principy zaměstnávání veřejných činitelů jsou uvedeny doporučení týkající se zadávání veřejných zakázek, výkaznictví a mnoho dalších problémů, které přispívají k větší transparentnosti veřejného a soukromého sektoru vztahů.

Kdo podepsal a ratifikoval

Dosavadní většina členských států přistoupila k Úmluvě OSN proti korupci.

Zvláštním zájmem mnoha odborníků je článek 20 Úmluvy OSN proti korupci, který se týká nezákonného obohacování státních úředníků. Faktem je, že ne všechny země mají vnitřní právní normy a zákony, které umožňují uplatňovat normy tohoto článku.

V Rusku existuje mnoho mýtů o tom, proč článek 20 Úmluvy OSN proti korupci nefunguje. Podle některých kritiků se to stalo pro potěšení určitých skupin vlivů, které nechtěly ztrácet moc a kontrolu.

Tato skutečnost však má právní vysvětlení - obsah článku 20 je v rozporu s Ústavou Ruské federace, která odkazuje na předpoklad neviny. Navíc v Rusku neexistuje takový právní termín jako "ilegální obohacení". To vše ještě znemožňuje provedení ustanovení tohoto článku na území Ruské federace. Nicméně to neznamená, že to bude vždycky takhle. Navíc je v této úmluvě stanovena taková situace - všechna ustanovení úmluvy by měla být splněna pouze v případě právních a legislativních předpokladů.

Cíle a cíle

Hlavním cílem je odstranění takového zločineckého jevu, jako je korupce, neboť zcela odporuje zásadám demokracie a volných tržních vztahů jak mezi státy, tak mezi jednotlivými společnostmi. Korupce brání mnoha oblastem a dokonce i rozvojovým zemím.

Státy, které tento dokument podepsaly a ratifikovaly, se zavázaly identifikovat a bojovat proti korupci. Úmluva OSN usnadňuje mezinárodní spolupráci při zjišťování případů korupce na regionální i globální úrovni.

Za tímto účelem, každé 2 roky svolána konference smluvních stran Úmluvy OSN o boji proti korupci, ve kterém je aktualizované informace o přijatých opatřeních. Účastníci diskutují o účinnosti zavedených doporučení, rozhodují o budoucí spolupráci a partnerství v boji proti korupci. V roce 2015 se konference konala v Rusku v Petrohradě.