Mnichovské spiknutí

V roce 1938 začal Hitler projevovat své aktivity a vyjadřoval své plány pro Československo. To způsobilo poměrně vážný protest nejen mezi různými sociálními skupinami, ale také mezi armádou. Beck (náčelník generálního štábu) se odvážil varovat Führera před invazí do Československa, což naznačuje komplikaci vztahů s Francií, Velkou Británií a Ruskem. Tento incident vyvolal sjednocení nesourodých skupin odporu s cílem vyvinout převratný pokus o svržení nacistického režimu.

Mnichovské spiknutí z roku 1938 bylo uspokojování Hitlerových požadavků. Führer se nechtěl vyrovnat s existencí Československa a všechny tři miliony Němců, kteří tam žili, museli vstoupit do Říše. Při jednání byl pozván Chamberlain (britský předseda vlády).

18. září 1938 Hitler vydal rozkaz pro pět armád na bojovou připravenost. Fuhrer schvaluje seznam důstojníků za pozice velitelů v deseti armádách. Všechny tyto akce byly zaměřeny na přípravu útoku na Československo.

Mnichovské spiknutí by mohly tento problém řešit klidně. Podle dohody Hitler obdržel všechno, co Godesberg požadoval. Finální dohoda v Mnichově byla podepsána 20. listopadu.

Dohoda uložila Československu odmítnout ve prospěch Německa od 11 tisíc kilometrů svého území. Obývali je osm set tisíc Čechů a dva miliony a osm set tisíc sudetských Němců. Kromě toho se na těchto pozemcích nacházely větve systému českého opevnění, které byly v Evropě považovány za nejnepříznivější.

Mnichovské spiknutí rozdělili zemi. V důsledku podpisu dohody v Československu byl porušen stávající systém dálnic a železnic, telefonní a telegrafní komunikace. Mnichovská dohoda zbavila zemi 66% zásob uhlí, 86% surovin pro chemický průmysl, 40% lesů, 80% textilního průmyslu, cement, hnědé uhlí a 70% elektřiny.

Mnichovské spiknutí přes noc tak proměnily prosperující průmyslovou moc na zničené a roztrhané. Češi po dohodě museli opustit území.

Nicméně podle názoru všech generálů blízkých Hitlerovi a pozůstalým z války by Führer napadl Československo 1. října, kdyby smlouva nebyla podepsána. Současně se někteří domnívají, že Rusko, Francie a Anglie, navzdory pochybnostem hlav států, by byly do války zapojeny.

Při posuzování situace je třeba poznamenat, že 1. října Německo vydalo válku proti Francii, Anglii, Československu a navíc proti Rusku nebylo připraveno. V případě nepřátelství Hitler rychle ztratil. To by vedlo k ukončení Třetí říše. Generálové Vitzleben, Halder a jejich příznivci plánovali svrhnout Führera v době, kdy dal příkaz k útoku na Československo. Podpis dohody frustrovaní jejich plánů. Generálové doufali v pevnost Británie a západních spojenců v československé otázce.

Navzdory skutečnosti, že Sovětský svaz byl ve vojenské alianci s Československem a Francií, Německo, Británie a Francie byly ze seznamu vyjednavačů jednohlasně vyloučeny.

Podpis dohody se pro Francii stal vážnou katastrofou. Chamberlain, prodávající Československo, nejenže zachránil Hitlera před možnými vojenskými neúspěchy, ale také významně posílil jeho vojenskou moc. To bylo doprovázeno fanatickou touhou, přítomnou v Chamberlainovi, dát Führeroovi vše, co chtěl.

Po podpisu dohody byla francouzská vojenská síla snížena na nulu. Francouzská armáda teď byla napůl německá. Francouzská výroba zbraní byla mnohem horší než německá. Východní spojenci navíc nedůvěřovali Francii.

Po udělení Československa Chamberlain udělal historickou chybu, která nevyhnutelně vedla k válce.