Situace řeči a jeho komponenty

Setkáváme se s ním denně a vícekrát. V něm můžeme přijmout jak aktivní účast, tak zachovat neutralitu. Ona číhá u nás doma, venku, v práci, v obchodech, v transportehellip- jste dosud přišel na to, co nebo koho to je? Ne? Potom mi dovolte, abych vám představil: její řečnickou situaci v majestátu! A samozřejmě začneme poznávat živé příklady.

Řečová situace: příklady

Vzpomeňte si na sovětskou lyrickou komedii Eldar Ryazanov "Office Romance"? V jedné z úvodních scén nešťastné, nedůvěřivý senior statistik Novosel kamarád během večírku u přátel se snaží „hit na“ svého šéfa, „bezcitný“ a „bezohledné“ Kalugin-mymra, ale všechny jeho pokusy selžou. Proč? Příčin je mnoho, ale jeden z nich je banální jednoduchý: účastníci dialogu byl prostě jiný pohled na otázku „Jaká je situace řeč.“ A teď o všechno v pořádku.

Účastníci řečové situace v praxi

Takže všechny situace řečové komunikace zahrnují především účastníky. Jsou hlavní a sekundární. V našem případě, Anatoliy Kalugin a Novosel Efremovich - to jsou hlavní účastníky, která se nazývá mluvčího a posluchače, nebo adresáta a odesílatele. Během komunikace se jejich role neustále mění. To je typické pro dialog, podmíněně - pro spor a to je nemožné - pro nebo. Sekundárními účastníky této řečové situace jsou Samokhvalov a Ryzhová - blízki přátelé a kolegové Novoseltseva, kteří hrají hlavně roli pozorovatelů a poradců. Předpokládá se, že pozorovatel je pasivní pozice. To však není zcela pravdivé. Dokonce i bez přímého zapojení do dialogu může ovlivnit jeho průběh, který vidíme v popsaném příkladu.

Vztahy

Nyní o vztahu mezi účastníky. Toto je další důležitá položka na téma "Situace řeči a jeho komponenty". Mluvit o nich nejprve neznamenají vztahy v doslovném slova smyslu, ale sociální role mluvčího a adresáta. V popsaném případě je vztah mezi Kaluginou a Novoseltsevem definován jako "podřízený šéf". Stabilita zde však není pozorována. Vše závisí na okolnostech a okolnostech. Ve formálním prostředí, v práci, v kanceláři, během obchodních jednání, podtržený obchodní styl komunikaci. Ale v případě, že „scéna“ se přenáší z pokladny úřadu v běžném domácím prostředí - v Samohvalova bytu, tam je změna prostředí: hudba, slavnostní stůl, hosté ... Stručně řečeno, situace se stává neformální, v uvedeném pořadí, sociální role a stylu komunikace se mění.

Nesprávná vize situace

Ale „staré“ těžké si toho nevšiml toho, že ignoruje trapné pokusy námluvy kolegou Novoseltseva a uprostřed všeobecné radosti i nadále udržet tón úřední záležitosti. Pro ni je také nepochopitelné účel své nucené komunikace. Naléhavost a perspektiva, jelikož jsou hlavními definujícími cíli obchodní komunikace, chybí, takže už o tom nemluvíme. Nicméně, nesmělý, plachý, „senior statistik“ - ať už ze zkušenosti strach, ať už z přijatého koktejl - také prochází pokraji toho, co je povoleno. Po několika pokusech okouzlit společník způsobuje jejich zpěv, čtení básní a tanců, a neobdržel patřičná pozornost, on otevřeně, před hosty zvané Lyudmila Prokofievna „bezcitný“ a „necitlivý.“ Komedie situace je zřejmá. Ale to je, tak řeč, řečová situace, příklady. A co říká teorie?

Pojem "řečová situace"

Jednou z částí lingvistiky je lingopragmatika. Je to věda, která studuje praktické použití jazyka, to znamená, jak osoba používá "slovo" k ovlivnění adresáta a co určuje vlastnosti řeči a chování člověka v procesu komunikace. A řečová situace v tomto případě je právě základním pojmem lingvistické pragmatiky, na jejímž základě se provádí základní výzkum. Skládá se z několika složek: účastníků komunikace, jejich vztahů, předmětu komunikace, vnějších a vnitřních podmínek komunikace. Rečová situace a její složky byly podrobně popsány příkladem scény z filmu, tak v praxi. Pro lepší porozumění teoreticky lze použít schéma navržené NI Formanovskou a doplněné TA Ladyzhenskaya. Jaká je řečová situace a její složky jsou jasně viditelné na obrázku níže.

Adresát

Pokud jde o účastníky komunikovat, přemýšlet, mohl věci nevznikají: odesílatele a adresáta - ten, kdo mluví, a ten, kdo naslouchá. Jinými slovy, adresát je iniciátorem řečové situace, je jeho aktivním účastníkem. Může to být i mluvení a psaní, v závislosti na tom, jak av jaké formě se mluví - písemná nebo ústní (na šestém místě v „řeči situace“ tabulka). Schéma, jak vidíte, je poměrně jednoduché. Předpokládá se, že role adresáta je často takticky výhodná, protože nastavuje téma, tón a rychlost komunikace. On „ředitel“ akce, a proto zvláštní práva: on řídí rozhovor zpátky na trať, a proto mohou upravit své časové osy.

Adresát

Nicméně, jak se říká, všechno v tomto světě je naprosto a relativně souběžné. Úloha adresáta v dialogu tedy není vždy pasivní. Během rozhovoru posluchač provádí řadu takových nezbytných operací zpracování řeči jako:

• řídit objem toho, co mu bylo hlášeno,
• kontrola porozumění,
• generalizace,
• definice pojmů,
• korekce pozic.

Všechny výše uvedené body jsou prováděny s požadovanými reaktivními poznámky: „Díky za informaci,“ „Samozřejmě,“ „Jinými slovy, myslíte chtohellip-“, „Mám-li správně ponimayuhellip-“. Mimochodem, všechny řeči situaci, ať už se jedná o známý, pozdrav, blahopřání, existuje určitá množina udržitelného fráze a výrazy - „formula situace řeči“ takzvaný Pomocí těchto klišé může adresát tuto iniciativu využít a nadále působit jako mluvčí.

Sociální povaha vztahů

Je nemožné popřít nebo minimalizovat význam sociálních rolí komunikátorů. Představte si, že matka, která se s dcerou teprve rozloučila se snídaní o hodinu později, mluví ve škole jako učitelka svého dítěte. Vztahy se mění. V jednom případě působí jako "rodič-dítě", v jiném - "učitel-student". Proto budou obě řečové situace a jejich řečová úloha zcela odlišné. Každý, kdo nerozumí nebo nevidí rozdíl, nevlastní situaci, je odsouzen k nevyhnutelným problémům.

Sociální role mohou být trvalé a variabilní. První zahrnují ty, které jsou určeny podle pohlaví účastníka komunikace, jeho věku, související odkazy a tak dále. Na druhou, střídající se role patří ty, které definují sociální situace a sociální status komunikant při komunikaci s ohledem na druhé, „učitel - žák“, „Head-otrok“, „rodič-dítě“, atd ukazateli sociální .. status jsou oficiální a společenské postavení, zásluhy, prosperita.

Vnější podmínky komunikace

Vnější komunikační podmínky zahrnují místo a čas komunikace. Na otázku, zda jsou důležité a které hrají roli v komunikačním procesu, můžete použít jako příklad poznámky ve hře dramatiků. Místo konání, čas, osvětlení, interiér popis přírodního prostředí - to vše je „mimo“ nutně vliv „uvnitř“ - v každém slově, povzdechem frázi.

V závislosti na účasti časoprostorového faktoru se rozlišují kanonické a nonkanonické řečové situace (podle ruského jazyka děti píší i abstrakty na toto téma). Kanonické - když se adresát a adresát nacházejí na stejném místě, nebo alespoň se navzájem vidí, mají společný zorné pole, a čas projevu výpovědi jednoho se shoduje s časem vnímání toho posluchačem. Jinými slovy, všichni účastníci řečové situace jsou v přímém styku. Pokud jde o druhou možnost, zde vidíme absolutní nesplnění všech výše uvedených podmínek: chybí souřadnice "já-ty-tady-teď".

Vnitřní okolnosti

Motivy a cíle jsou také důležitými prvky koncepce "řečové situace". Proč mluvíme? Proč říkáte tuto nebo tu frázi nahlas? Jaké jsou záměry všech účastníků komunikace? Cílem je neviditelná spojnice mezi reproduktorem a posluchačem. Neexistuje - spojení se přeruší a řečová situace přestane existovat. Jaké jsou cíle, aby tenký závit nezmizel co nejdéle? První je touha informovat, vyprávět, popsat, dát něco na něco. Druhým je deklinace, přesvědčení posluchače v něčem s pomocí důkazů a argumentů. Třetí je návrh, změna emocionální stav partner. Zde je odvolání nejen pro mysl, ale i pro pocity partnera. Používají se emocionální prostředky vlivu. Čtvrtá je motivace k akci. V tomto případě je žádoucí odpověď okamžitě. A poslední - zachování vzájemné pozitivní emoce, touhu potěšit sebe a vašeho partnera procesem komunikace.

Vezměte například frázi: "Mám důležitou obchodní schůzku." Může být použita pro účely selhání. Už jste plánoval velkou událost, a nelze přijmout pozvání přátel jít do kina, „Mám důležitou obchodní schůzku“ (takže nemohu jít s tebou). Jiný projev situace - je pozdě na výročí blízkého přítele, jiný účel - omluvu: „Mám důležitou obchodní schůzku“ (což nemohu minout). Podle prohlášení, a může inspirovat kolegy, aby jim pomohla dostat věci ze země, a proto je nový cíl - vzbudit důvěru: „Mám důležitou obchodní schůzku“ (partneři slibují nám nové projekty, nové pohledy). Jak lze vidět z příkladů, stejná věta může znít a být vnímána různými způsoby. Vše závisí na řečové situaci a záměrech mluvčího, ať již vědomé nebo nevědomé.