Slova bez konce: příklady. Jaká jsou slova bez konce?

Studie Morphemica významné části slova,

Nezávislé slova s ​​koncem

Části řeči ruského jazyka jsou rozděleny na nezávislé a oficiální. Ty druhé zahrnují aliance, předpoklady, částice a interjekce. Nemají lexikální význam a jedná pouze jako doplněk významu samostatných slov nebo pro jejich spojení v kombinaci slov nebo vět. Proto jsou neměnné a nemají žádné konce.

Nezávislé části řeči se skládají z takových morfémů, které se mohou lišit, vyjadřující příslušnost k jedné nebo jiné gramatické kategorii. Nejčastěji to je konec.

Téměř všichni plnohodnotní lexémi to mají. Nejjednodušší struktura slova: root + končí. Kořen je téměř vždy nezměněn. Výjimkou jsou pouze složité jazykové procesy, jako jsou střídavé zvuky. Konec se vždy změní.

Role konce slova

Konec je minimálně významnou částí slova, vyjadřující gramatický význam a sloužící k propojení slov mezi sebou. Plnotextová slova s ​​koncovkou se mohou lišit podle případu, osoby, pohlaví, čísla a dalších gramatických kategorií. To poskytuje gramaticky správné kombinace slovních kombinací a vět.

Konecová pozice ve slově je absolutní konec. Je pravda, že v ruštině existuje verbální postfix-ya, která se nachází pouze na konci slova. Proto může být konec před ním. Ale to je výjimka z pravidel.

Chcete-li vybrat konec, je třeba sklonit slovo v libovolné gramatické kategorii. Změna čísla například označuje, který zvuk se změní: Pes - psi, zelená - zelená, ona. Jak vidíte, ve všech těchto slovech se změnilo poslední písmeno (zvuk, morfém). To bude konec.

Nesměnitelné plnohodnotné slova

V ruštině jsou plná slova bez konců. Příklady z nich jsou známy mnoha: vysoký, taxi, zpívat. Jedná se o plnohodnotné části řeči, ale kvůli historickým okolnostem a gramatickým rysům se nemění, což znamená, že nepotřebují konce. Předpisy jsou gramatický odkaz pro tato slova.

Výraz pohlaví, číslo, případ v takových slovech určují závislí. Například: zelené oči taxi - poslední střední slovo v singulárním. To je zřejmé z názvu přídavného jména, které je také v této podobě.

Bohužel ne každý ví, co slova v ruštině končí. Tato jména jsou podstatná jména zapůjčená z jiných jazyků: klokany, kabáty, Mississippi. Slovní infinitivy také nemají žádné konce: zpívat, tančit, pálit. Příslovce jsou plnohodnotné neměnné slova: vysoká, horká, rychlá. Poslední zvuk se často označuje jako konec, i když je typickou příponou pro příslovce.

Zvláštní forma slovesa - gerundive - nemá žádný konec, protože absorbovala některé gramatické rysy Příslovce: po čtení, když utekl.

Nulové konce

Také v ruštině jsou slova bez konců, příklady z nichž mají ve skutečnosti konec: kůň, stůl, dveře, noc. Objeví se při změně případu nebo čísla: koně - koně - koně, stoly - stoly - stoly, noci - noci, dveře - dveře.

Tento fenomén ve filologii se nazývá nulový konec. Ve své původní podobě nemá fyzický výraz. Ve staroslovenském jazyce byl tento konec vyjádřen pomocí dopisu ,, který nebyl čten, ale naznačil, že toto slovo se může změnit: tabulka. Časem byl tento dopis ztracen a konec takových slov přestal být fyzicky přítomen.

Proto stojí za to být pozorný, definovat tento morfém v plnohodnotných slovech.

Slova cizího původu

Jazykové interakce jsou nepostradatelnou součástí procesu lexikálního obohacování. V závislosti na čase půjčování slova a aktivitě jeho použití může být silně začleněn do gramatického systému nebo ne moc. Dlouhé půjčená slova mnohými rodilými mluvčími jsou již vnímána jako domorodí: stožár, účetní, telefon.

Existuje řada lexemů, které se nemohly stát plnohodnotnou součástí jazyka: taxi, metro, klokan, kabát, káva.

V těchto slovech nakonec existuje zvuk samohlásky, které vnímají mnozí jako variabilní část. Ve skutečnosti se jedná o slova bez konců, příklady kterých se každý den setkáváme.

Proto je gramaticky nesprávné říci: rozhovor za kávou, dívka s kabátkem, přišla na metr, na dva zásahy. Gramatické zdůvodnění takových změn v ruském jazyce zatím. Možná, že se časem stanou plnohodnotnými neměnnými slovy, ale v okamžiku vývoje jazyka zůstávají pouze v jedné formě.

Infinitivy

Pokud jde o otázku, zda v ruském jazyce existují slova bez konců, bude každý filolog odpovídat kladně. Vlastní tokeny existují také hodně, které se nemění, a proto nemají řadu gramatických kategorií.

Především jsou to infinitivy. Systém verbálních forem ruského jazyka je poměrně rozsáhlý a rozmanitý. Skutečnost spočívá v tom, že tyto formy mohou existovat jako nezávislé části řeči, zatímco mají hlavní rys - ukazují na akci.

Infinitivy jsou počáteční forma sloves. Jejich hlavním úkolem je nést lexikální význam: akce jako taková, bez ohledu na osobu, čas a způsob jejího provádění (číst, psát, běžet, zpívat).

V této podobě se mohou objevit ve větách jak v slovní úloze, tak v podstatném jménu. Pokud má infinitiv konec, je to buď osobní sloveso, nebo příčina.

Další nezměněná forma sloves - gerundive - označuje proces provádění akce a není tvořena koncem, ale příponou charakteristickou pro tuto část řeči.

The Adverb

Příslovka nikdy nepůsobila jako měnící se část řeči. Jedná se o slova bez konců, z nichž příklady ukazují, že spojení v kolokacech je možné bez změny gramatické kategorie.

Úloha příslovců v jazyce - označuje další okolnosti akce. I když mají lexikální význam, nemají skutečně plnou nezávislost.

Například,pomalu " nebo "rychlé " mluvit o tom, jak něco dělá. Ale bez slovesa není jasné, co je v sázce. Totéž platí pro všechny ostatní příslovce.

Proto bohatství gramatických kategorií, jako sloveso nebo podstatné jméno, neznamená a není požadováno. Koneckonců, hlavním významem je lexikální význam a přípona, která je charakteristická pro příslovce.

Vlastní cizí jména

K počtu neměnných slov, a tedy i bez konce, patří většina cizích vlastních jmen: Rio de Janeiro, Mississippi, "Peugeot". Tato slova nevypadají dobře pro předponu, kořen, koncovku, příponu.

Důvodem je to zvláštnost systému cizích jazyků. Některé okamžiky se zdají být člověku, který je nezaujatý, podobný ruskému jazyku, i když ve skutečnosti čelíme mezilidskému homonymii na úrovni konkrétních morfémů.

Existuje samozřejmě řada podobných slov, která již dlouho vstoupila do našeho jazyka a stala se součástí jeho gramatického systému: Sahara - Sahara, Andy - v Andách, Rýnu - na Rýně. Ale v takových lexémách jsou konce výlučně ruské a nemají nic společného s rodnými jazyky těchto slov.

Morfologické bohatství

Filologie ví mnoho slov bez konců, z nichž příklady jsou používány denně v řeči všemi rodilými mluvčími. Možnost existence těchto lexemů je zajištěna bohatostí morfémů a jejich gramatickými významy.

Nejen konec může změnit formu slova, ale také přípony. Navíc je častěji pozorován, když konec jednoho slova působí jako index gramatických kategorií ve druhém. To znamená, že hlavní slovo vyžaduje od závislé samotné formy, která je pro něj zvláštní: šedý kabát, v šedém kabátu, se šedou srstí, šedou kabát.

Také v angličtině většina slov bez koncovek a gramatických kategorií jsou vyjádřeny pomocí předložek, která způsobuje vážné potíže při studiu lidí nosných slovanských jazyků, které jsou zcela rozvinuté paradigma zakončení, což naznačuje určitou formu slova.