Slovo s příponou "chic": pravidla psaní a příklady

Jaká slova s ​​příponou -char-, -schik- víte? Téměř každý může odpovědět na tuto otázku. Ačkoli jsou lidé, kteří jsou zmateni v prohlášení o morfémách. V této souvislosti jsme se rozhodli věnovat tomuto článku tomuto tématu.

Obecné informace

Podstatná jména s příponou -char- jsou často používány v písmenu s takovým morfem jako -square. Je třeba poznamenat, že se jedná o hrubou chybu. Koneckonců je v ruském jazyce přísné pravidlo, které přímo uvádí případ, kdy by měl být napsán písmeno "h" a v čem - "ni".

Suffix Features

Jak mám psát a říkat: "copyist" nebo "scribe"? Ne každý ví správnou odpověď na tuto otázku. Odborníci však tvrdí, že taková lexikální jednotka má příponu -char-. Proto je správné napsat písařku. Přestože během výslovnosti musíte použít pouze první možnost.

Základní pravidlo

Jak vidíte, přípona -char-, stejně jako přípona -char- mohou snadno způsobit spoustu pochybností o jejich psaní v textu. To je důvod, proč odborníci doporučují vzpomenout si na pravidlo ruského jazyka, což vysvětluje výběr určitého morfému. Pro ty, kteří to nevědí, uveďme to právě teď.

Pokud je základna podstatná jména končí symfonickými písmeny jako "t", "x", "d", "c" a "z", pak po nich stačí napsat pouze příponu -char-. Aby bylo toto pravidlo srozumitelnější, uvádíme několik ilustrativních příkladů:

• převod;
• dáma;
• zásobování vodou;
• raznoschik;
• nosič;
• vypravěč;
• gasTchik-
• obtok;
• Vozchik;
• transcriber;
• řidič;
• obtok;
• defektorem;
• přepravce;
• kulomet;
• skříň;
• přepisování;
• zpravodajský důstojník;
• řezání;
• mazivo;
• provozovatel vrtulníku;
• objednání;
• prokládání;
• nožní spínač;
• nakladač;
• čerpadlo;
• vysílač a tak dále.

Jak vidíte, většina z prezentovaných slov označuje určité profese. S příponou -char- se také používají takové lexikální jednotky, které tvoří jména osob tím, že patří k určitému místu bydliště a národnosti.

Důležité pamatovat

Nyní víte, co v ruském jazyce jsou slova s ​​příponou -char- (příklady slov byly uvedeny výše). Pro správné hláskování uvedených lexikálních jednotek byste však měli znát nejen výše uvedené pravidlo. Koneckonců, poměrně velký počet lidí a takové chyby jako:

• distribuce + přípona -char- bude "distributorem";
• taverna + přípona -char- bude "kabakchik";
• extrakce + suffix -chik- bude "digger" a tak dále.

Je třeba speciálně poznamenat, že se jedná o nesprávnou formu slov. V tomto směru však existuje ruské oddělené pravidlo, které zní takto: před písmeny "ts", "k" a "h" se nahradí písmeno "t". Uveďme názorný příklad:

• distribuce + přípona -char- bude "distributorem";
• Kabak + přípona -chik-bude "kabatchik";
• extrakce + přípona - znak bude "miner" a tak dále.

V jakých případech je přípona -square-put?

Nyní víte, kdy napsat slovo s příponou -char-. Nicméně v ruštině jsou často také takové lexikální jednotky, ve kterých se používá morfémový úředník. Stejně jako v předchozím případě lze takovou příponu umístit i na jména podstatných jmen, které tvoří jména mužů s tímto nebo oným povoláním, kteří vykonávají určité povolání, a patří k jakékoli státní příslušnosti nebo bydliště.

Také je napsán morfém - v případě, kdy se podstatu jména podstatného jména končí jinými souhláskovými písmeny odlišnými od výše uvedených ("t", "g", "d", "c" a "z"). Uveďme názorný příklad:

• podněcovatel;
• sporu;
• skladatel;
• plátce;
• zajistitel;
• konkrétního pracovníka;
• podvodník-
• spinner;
• svářeč;
• bubeník;
• dozorce;
• nájemce;
• pilař;
• sklenář;
• porter;
• vrták;
• sňatek;
• mason;
• kolektor;
• uhelný důlník;
• pokrývač;
• přívěs;
• balení;
• leštička;
• pastýř;
• hoblík;
• lucerna a tak dále.

Další slova

Jak bylo řečeno výše, slovo s příponou je napsáno v případě, kdy kmen podstatného jména končí v následujících písmenách: "t", "g", "d", "c" a "h". Poté nastává otázka, proč se v některých lexikálních jednotkách používá morfémový úředník, i když na jeho základně je na konci písmeno "t". Je třeba speciálně poznamenat, že to nejsou slova - výjimky, ale pouze cizí jazyky.

Některé lexikální jednotky, které přešly do ruštiny z cizího jazyka, mohou být tvořeny příponou - šarží - i když písmeno "t" je na konci podstatného jména. Ale to je pouze v případě, že cizí jazyk končí ve 2 souhláškách. Uveďme názorný příklad:

• ŘÍZENÍ - procentní podíl;
• asfalt - asfalt a tak dále.

Měl bych dát "měkké znamení"?

O tom, kdy je slovo napsáno s příponou -char-, a když s příponou -square- jsme zjistili. Při psaní takových podstatných jmen se však často jedná o otázku: je třeba je dát měkké znaménko před morfémem? Koneckonců poměrně velké množství lidí často píše prezentované slova takto:

• podněcovatele;
• beton;
• tabunschik;
• lucerna a tak dále.

Jaký je důvod pro to? Faktem je, že souhláska "uh" je měkký dopis a často tak zjemňuje zvuk, který někteří lidé píšou před ním. To je však špatné. Konec konců, v ruštině a z tohoto důvodu existuje pravidlo. Říká se, že měkké znamení by mělo být napsáno v podstatných jménech pouze po "l". Uveďme názorný příklad:

• pokrývač;
• sklenář;
• plátce;
• spinner;
• pilař;
• vrták;
• porter;
• uhelný důlník;
• pokrývač;
• hoblík a tak dále.

Rozlišujte přídavky

Slovo s příponou -char- by mělo být napsáno pouze v případě, že kmen podstatného jména končí písmeny jako "t", "x", "d", "c" a "z". Ale jak vysvětlit pravopis takových lexikálních jednotek jako kalachik, pohovka, cihla, klíčový chlapec, prst, okurek, stoličku, míč atd.? Faktem je, že ve všech uvedených slovech není přípona -char-, ale -iq-. Pokud jde o písmeno "h", jedná se buď o samostatnou příponu, nebo o kořen. To je důvod, proč takové lexikální jednotky nespadají do výše popsaných pravidel. Navíc se tento morfém střídá (-ik - / - ek-). A zkontrolovat jeho psaní, je nutné odmítnout základní slovo. Tudíž přípona je napsána v těch lexikálních jednotkách, jejichž deklinace spočívá na písmenu samice "e". Uveďme příklad:

• vnučka - vnučka;
• píšťalka - píšťalka;
• zvon - zvon;
• malý plamen - malý plamen;
• leták - leták;
• nůž - nůž;
• stopka - stopka;
• Hrudka je kus;
• syn - syn;
• kladivo - kladivo;
• květina - květina a tak dále.

Pokud jde o příponu -ik-, je napsána v těch slovech, kde písmeno "i" přetrvává. Uveďme příklad:

• rozkládací pohovka;
• chlapec - chlapec;
• kalachik - kalachika;
• okurka - okurka;
• cihla - cihla;
• klíč - klíč;
• vysoká stolička - vysoká stolička;
• prst;
• malá tvář;
• míč - míč a tak dále.