Chyby při použití slovesa `appeal `jsou výsledkem nesprávného výkladu slova

Sloveso "odvolání" je slovo zapůjčené z cizího jazyka. Pravděpodobně je proto jeho použití spojeno s rozšířenou řeči chybou.

Původ slova

Slovo "odvolání" pochází z latinského appellare, což znamená "volat, mluvit". Kořenové slovo je podstatné jméno "odvolání". V latině appellatio znamená "oběh". Tento termín byl vždy spojen s právními operacemi. Podívejme se krátce na to, co myslí. Možná to bude nejlépe vysvětlit, jak správně používat sloveso s jediným kořenem v řeči k "odvolání". Význam tohoto pojmu je zakotven v legislativních dokumentech.

Co to znamená advokáti?

Předpokládejme, že soud rozhodl o konkrétním trestním nebo občanském případu. Odsouzený a jeho advokát nesouhlasí s rozhodnutím soudu. Mají zákonné právo podat opravný prostředek k vyššímu soudu, aby bylo možné ověřit práci soudu prvního stupně a rozhodnutí může být přehodnoceno. Odvolání je ukončeno, když je věc znovu přezkoumána a neúplná, pokud je vyšší soudnictví kontroluje správnost práce dítěte.

Další význam slova

Ukázalo se, že odvolání je odvolání k vyšší úrovni moci. Odvolání se tedy vztahuje na vyšší orgány. Samozřejmě, tento koncept postupně vycházel z úzkého rozsahu právní terminologie a začal být používán v širším smyslu. Co říkají slovníky o tom?

Ve vysvětlujícím slovníku Dahlu význam slova "odvolání" nepřekračuje jurisdikci. Zde je vysvětleno jako žaloba k odvolání případu, "výzva k spravedlnosti". Synonyma slovesa v tomto případě jsou slova "stěžovat si", "poslat petici". V modernějším vysvětlujícím slovníku Ozhegov je sloveso povoleno označovat nejen soudní řízení, ale i přitažlivost pozornosti veřejnosti. Odvolání je hledat podporu a radu pro veřejnou míru. Oba významy jsou opraveny ve Velkém ruském vysvětlujícím slovníku, upraveném SA Kuznetsovem. V tomto případě je možné apelovat na množství lidí pro pochopení a pomoc. Synonymum slova je "odvolání", "požádat". V dávných dobách bylo toto sloveso použito ve smyslu: odkazuje se na pravomocí. Toto je povoleno používat sémantický odstín i nyní. Například apelovat na názor profesora Likhacheva - k odvolání se na historii.

Proč se nemůžete odvolávat slovy?

Nyní je jasné, proč je slovní vzorec "přitažlivý slovy" hrubá řečová chyba. Možná je způsobena skutečností, že fráze připomíná podobnou konstrukci, ale úplně jiný význam "fungovat slovy, slovy". Ovšem můžete něco ovládat, ale můžete se k něčemu dovolat. Například: "Kolegium apeloval na úřady, aby obnovili bývalého mistra obchodu v práci" - "apeluji na své svědomí". V dávných dobách bylo možné použít formulář, v němž se měl něco odvolat: "Rozhodl se odvolat se na soudní rozhodnutí, které se mu zdálo být neopodstatněné."

Gramatický portrét

Z pohledu gramatiky ruského jazyka je slovo "odvolání" sloveso ve formě infinitivu, neodvolatelné, v reálném hlasu. Může být použit v minulosti, současnosti a budoucnosti. Odkazuje na první konjugaci. Mohou být změněny osobami: Odvolávám se (-you, -yut) - čísly: v minulosti jste odvoláni (-e): při narození: apeloval (-a, -o).

Sloveso je schopno vytvářet dokonalé a nedokonalé formy, vytvářet části a gerundy přítomného a minulého času. Sloveso může být použito v orientačních, podmíněných a naléhavou náladu. Stres v infinitivu a ve všech ostatních formy slovesa spadá na třetí slabiku: odvolání.

Chyby řeči s vypůjčenými slovy

Existence nových slov pocházejících z jiných jazyků je objektivní jev. Ale, bohužel, existují i ​​chyby v jejich použití. Komedie takových slovních událostí je ve známé anekdotě.

• Anka říká Petce:
  - Včera jsem u míče udělal takové víno!
  - Ano, ne víno, ale krmivo, hloupé! - opravuje Petya.
  - Ale jdeme, zeptáme se Vasila Ivanoviče.
  - Vasil Ivanovič, jak správně říkat: vyrobili si sklenku na víno nebo píce?
  - Víte, kluci, v této práci nejsem Kodaň! - Shlukne velitele.

Je jasné, že Anka se odkazuje na slovo „pocit“, to znamená, je rušné veřejný úspěch, a Vasilij Ivanovič chtěl říci, že je v těchto záležitostech není kompetentní, který není odborníkem. Bohužel, takové pasáže se nacházejí nejen v anekdotech.

Ve větě "Dívka má prioritu k literatuře" je slovo sklon jasně naznačeno. Prioritou, tedy nadřazeností, nemůže být něco, ale něco: priorita v ekonomice. Jiný příklad: "Režisér mi přečetl poznámku, abych mohl studovat dobře." Namísto slova "notace", což znamená "moralizovat", se používá slovo, jehož smyslem je stručný popis článku, knih, monografií. Další příklady: "Dal jsem svou pověst spolu s dokumenty". Slovo "renome" je nesprávně použito ve smyslu "autobiografie", zatímco pravým významem tohoto slova je stanovený názor na někoho.

Často chyby v koordinaci a řízení slov se stávají při používání rodných ruských symbolů. Například: "Potřebujeme prodejce pro potravinářské výrobky." Slovo "prodávající" se používá v podstatných případech s podstatnými jmény: prodávající (co?) potravinářských výrobků. Jiný příklad: "Pomohu vám s výchovou." Můžete něco pomoci, ne s něčím. Správná verze fráze proto může být: "Pomůžu vám ve studiu" nebo "mohu pomoci zvládnout znalosti v takové a takové disciplíně."