Rozumíme ruským příslovím lenosti správně?

V programu střední školy je báseň v próze Ivana Sergejevič Turgenev "ruský jazyk". Existuje taková řada: "Ó velký, mocný, pravdivý a volný ruský jazyk." Něco v tomto návrhu se zdálo, že naši lidé, zatížení univerzální gramotností, se blížili a on ji dělal do služby, i když byl mírně omezený. Tak se objevilo přísloví: "Velký a mocný ruský jazyk". V podstatě se tato fráze vyslovuje v ironickém kontextu: v případě, že někdo udělal chybu ve výslovnosti slova, ve stavbě věty a tak dále. A každý rozumí tomu, co je v sázce. To znamená, že poetická linie se proměnila v přísloví - jakýmsi přechodem řeči s humorným podtextem. Ale pokud bychom učinit závěr, na konci, například: „velký a mocný ruský jazyk, a proto je potřeba šikovně využít“ - pak dostaneme pokračuje.

Přísloví a řeči - most v minulých stoletích

Ve všech jazycích, bez výjimky, jsou přísloví a výroky: o lenosti, o práci, o dovednostech, o pozorováních obecně o všem, co se stalo s námi a světem kolem nás. Vyvíjeli se po mnoho generací a přes tisíciletí nám přinášejí moudrost našich předků. Z nich lze pochopit, jak se s našimi pradědeři zacházelo s tímto nebo jejím jevem.

Například všichni známe lenost bez výjimky. Někteří se s tím potýkají a někdy se úspěšně daří jiným - a také dosahují v této oblasti jisté výšky. Samozřejmě, stopy tohoto boje se nemohly odrazit v lidovém folklóru. Výsledkem toho bylo mnoho slov o lenosti. Některé z nich jsou všem dobře známy, ale rozumíme jim správně? Rozumím.

Řeči o lenosti a práci

Všichni víme toto: "Práce koní umírá." V původní plné verzi, ve formě přísloví, vypadala takto: "Z pracovních koní umírají a lidé jsou silnější". Je snadné vidět, že význam přísloví a přísloví je opakem.

Přísloví říká, že není nutné pracovat, protože okupace je těžká a nevděčná, dokonce i takové vytrvalé zvířata, jako jsou koně, to nemohou vydržet. Přísloví říká, že práce je nutné, protože lidé (na rozdíl od zvířete, které nebyly schopny pochopit smysl a hodnotu práce), z toho stává zdravější a silnější.

Podívejme se na nějaké výroky o lenosti. Například: "Někdo jiný je malý problém." Přestože neexistuje žádná výslovná zmínka o lenosti, je to implikováno: když někdo pracuje, můžeme odpočívat a nevíme, co dělat. Takže ve skutečnosti? Ne, to není. Zde je otázka jiného: pokud potřebujete nahradit kamaráda v práci, nebojte se tvrdě pracovat, protože je to dobré, a nemusíte to brát jako další potíže a zátěž.

Staré hodnoty známých výrazů

Existují další slova o lenosti. Například "Hit the buckets". Tento obrat používáme ve smyslu "být líný, nedělat nic". A původně význam tento výrok byl v jiném.

Baklusha je přípravek na dřevěnou lžičku. Představovala obyčejnou churočku, nasekaná z dříví. Skvělá dovednost, kterou si taková práce nevyžadovala, byla proto svěřena mistrovským asistentům - učňům. A to bylo nazýváno prostým povoláním "porazit vědra". Z tohoto důvodu není řeč o lhostejnosti, ale o jednoduché práci.

Jelikož jsme zde pamatovali výroky o lenosti, jak neznít: "Práce není vlk - nebude utíkat do lesa". To znamená, že není třeba spěchat, práce bude čekat, když budeme připraveni, pak to uděláme. Ale pokud budeme dokončit tuto větu, protože přišel s našimi předky, najdeme následující: „Práce není vlk - v lese neuteče, protože její zatracený, a to hned.“ To znamená, že závěr je opak - netáhněte linku, ale stále to nikam nepřijde, takže je lepší, abyste to neprodleně udělali.

Tak jaký je závěr ze všeho, co bylo řečeno? Moudrost lidí říká: nebuď líný - je to hřích. Musíme pracovat pro sebe a pomáhat druhým - a pak bude vše s námi v pořádku.