Bakhchisarai Fountain: krátké shrnutí

Puškinovy ​​básně mají velký zájem nejen z umělecké, ale i z hlediska studia evoluce jeho literárního vkusu. Zejména básník najednou velmi miloval Byronovo dílo a napsal několik skutků napodobujících slavného Angličana. Mezi nimi jsou „The Fountain of Bakhchisarai“ - dílo věnoval jak později přiznal básníka sám, svého milence, jehož jméno je dodnes zůstává záhadou jeho životopisci.

Dějiny tvorby díla

Někteří výzkumníci poznamenávají, že Puškin uslyšel romantickou legendu o Krymském Khanu v Petrohradě. Nicméně se s největší pravděpodobností naučil při návštěvě Bakhchisarai spolu s rodinou generála Raevského na počátku podzimu roku 1820. A ani palác ani kašna na něj neudělali dojem, protože byli v naprosté zpustošení.

Práce na básni "Kašna Bakhchisarai" (obsah je uveden níže) byl zahájen na jaře 1821, ale hlavní část básníka byla psána v roce 1822. Navíc je známo, že vstup byl vytvořen v roce 1823 a Vyazemsky provedl konečnou úpravu a přípravu na tisk.

Kdo se stal prototypem hrdinů básně "Bakhchisarai Fountain"?

Jednou z hlavních postav této práce je Khan Giray, přesněji Kyrym Geray, vládce Krymu, který vládl od 1758 do 1764 let. Bylo to s ním Bakhchisaray Palace objevil se "Fontána slz" a mnoho dalších budov. Mezi nimi bylo zvláště vyznamenáno mauzoleum, ve kterém podle legendy byla pohřbena poslední láska chánského Dilyar-bikech, který byl zabit jedem. Mimochodem, někteří vědci věřili, že na vzpomínku na tuto dívku byla postavena truchlící památka z mramoru, která vyzařovala kapky vody. Je tedy možné, že skutečná hrdinka, na kterou se věnuje báseň "Kašna Bakhchisarai", jejíž shrnutí je uvedeno níže, vůbec nebyla polská dívka jménem Maria. Odkud tato tradice pochází z princezny? Možná to bylo vynalezeno v rodině Sophie Kiselyovy, ne Pototskaya, s níž byl básník velmi přátelský.

"Kašna Bakhchsarai", Pushkin. Shrnutí první části

Ve svém paláci je smutný Khan Girey zapomněl na mír a potěšení. Nemá zájem o válku nebo o machinace nepřátel. Chodí do ženských čtvrtí, kde jeho krásnou ženu strádají v touze po jeho laskání, a slyší píseň těch, které zpívají ke slávě gruzínského Zaremu, volá její krásu harém. Nicméně, velmi oblíbený vládce již usmívá jako Khan zastavil ji milovat, a teď vládne ve svém srdci mladého Marie. Tato polská dívka se nedávno stala rezidentem haremu Bakhchisaray Palace a nemůžu zapomenout na dům jeho otce a jeho postavení jako zbožňované dcery starého otce a zářivé nevěsty pro mnoho šlechticů, kteří hledali její ruce.

Jak se ta dcera šlechtice stala otrokem Chána Gireyho? Tatarské hordy zaplavily do Polska a zničený dům svého otce, a ona se stala jejich kořist, a vzácný dar pro svého pána. V zajetí se stala stýskalo, a to je nyní jen radost - modlitba před obrazem Panny Marie, který se denní a noční světla neutuchající lampy. Maria jediný, kdo v paláci Khan ponechat ve svém pokoji buněk symboly křesťanské víry, a dokonce i váha není vyřešen rušit její klid a samotu.

Scéna setkání mezi Marií a Zaremou

Pak je příběh přerušený a akce je přenesena do té části paláce, kde jsou Marie komnaty.

Noc přišla. Nicméně, ne spát Zaremy, který se vplíží do místnosti na polské dívky a vidí obraz Panny Marie. Gruzínská na chvíli si pamatuje svou vzdálenou vlasti, ale pak její pohled spadá na spící Mary. Zarema klečí před polského princezně a prosí ji, aby se vrátit do svého srdce Giray. Probudil Maria žádá o jeho milovanou manželku Khan, že potřebuje nešťastné vězně, sní jen o jít do svého nebeského otce. Zarema jí pak řekne, že si nepamatuje, jak skončil v Bakhchisarai paláci, ale otroctví se nestal zátěží pro ni, protože ji miloval Giray. Avšak vzhled Maria zničil její štěstí, a když se jí vrátit k srdci Khan, se nezastavil před ničím. Poté, co dokončil svou řeč, gruzínský zmizí, takže Mary truchlit jeho hořké hodně a sen o smrti, která se zdá vhodnější osudu chánova konkubín.

Konečný

Čas uplynul. Maria šla do nebe, ale Zarema nemohla vrátit Girey. Navíc ve stejnou noc, kdy princezna opustila tento hříšný svět, byl Gruzínc hoden do mořské propasti. Khan se sám vzdálil válkám radosti v naději, že zapomene na krásnou polskou ženu, která se mu nepodrobila. Ale on neuspěl a vrátil se do Bakhchisarai, Giray nařídil postavit na památku princezny fontány, že Virgin Tauris, vím, že to smutný příběh, nazvaný „Fountain of Tears“.

"Bakhchisarayova kašna": analýza obrazů hrdinů

Jak již bylo řečeno, jedním z ústředních postav básně je Khan Girey. Dále autor hřeší před historií. Koneckonců, jeho charakter rušit „machinace Janov“, tj. E., Žil nejpozději do roku 1475, tedy v roce, a slavný kašna byla postavena v roce 1760. Literární vědci však považují takové oddělení od historických skutečností zcela přirozených a neodmyslitelných v romantismu.

Stejně jako v některých Byronových básních, "východní hrdina" má svého vlastního antagonistu - Evropana. Nicméně, oni mají Pushkin sám Girey, který se zamiloval do křesťanské Mary, odklonil se od jeho východních zásad a návyků. Takže už není vášnivou láskou Zaremou, která se stala harem Mohamedanem. Kromě toho respektuje pocity polské princezny, včetně náboženských.

Co se týče ženských obrazů, východní krása Zarema, u nichž je hlavní věc v životě - smyslné lásky, Puškin kontrastuje neposkvrněné princezna Mary. Ze tří postav, které jsou zastoupeny v básni „The Fountain of Bakhchisarai“ (shrnutí poskytuje pouze slabou představu o originále), nejzajímavější Zaremy. Její obraz vyrovnává „východní“ Giray Khan a „západní“ polský dívka, která sní jen o království nebeské. V návaznosti na tradici Byron v básni na „The Fountain of Bakhchisarai“ Puškin (shrnutí této práce viz výše) ponechává hodně nevyřčené. Zejména je čtenář informován, že Maria zemřeli, ale jak a proč to může být pouze dohadovat.

Dalším, ale neživý hrdina básně „The Fountain of Bakhchisarai“ je samo o sobě mramorový pomník postavený Giray. Zdá se, sloučit do jednoho slzy proléval Marií před ikonou Panny Marie a hloubka vody, které zabily nešťastnou Zaremy. To znamená, že báseň „The Fountain of Bakhchisarai“ (analýza produktu je stále předmětem diskuse se stává literární) se stal druhým byronovský báseň Puškin a jeho hold romantismu.

Historie vydání

Báseň „The Fountain of Bakhchisarai“, jehož shrnutí jste již obeznámeni s, byl poprvé zveřejněn 10. března 1824 v Petrohradě. A autorka jejího předmluvy byla Vyazemský, který jej napsal ve formě dialogu mezi "klasikou" a "vydavatelem". Kromě toho, za textem své básni "The Fountain of Bakhchisarai" (shrnutí práce, kterou již znáte) Puškinovo Vyazemsky objednat tisk příběh o cestě spisovatele Tauris IM Muraviev-Apostol. Tam je otcem tří slavných Decembrists popsal svou návštěvu paláce Khan Giray a jen tak mimochodem zmínil o legendě týkající se jeho lásku Mary Potocki.

Balet "Bakhchsarai Fountain"

V roce 1934, rok slavný sovětský skladatel B. Astafieva nápad psát hudbu pro horeodramy AS Puškina. Skutečnost, že báseň „The Fountain of Bakhchisarai“, jehož shrnutí je uvedeno výše, je již dlouho přitahoval pozornost jako živnou půdu pro vytvoření velkolepé hudební vystoupení. Brzy ve spolupráci s libretistou N. Volkov, Ředitel S. Radlov a choreograf R. Zakharov B. Astafev balet byl vytvořen, která je již více než 80 let neopustí scénu mnohých ruského a světového divadla.

Nyní víte, co je "Bakhchisaraiova fontána" - Puškinova báseň, kterou vytvořil v napodobování Byrona během jižního exilu.