Oikumene - je to módní. "Asimilovaná půda" v geografii a literatuře

Oikumena je starověké řecké slovo, které znamená "obydlené", od omicron-ākappa-óomega- "Žiju, přebývám." Starověký řecký geographer Hecataeus z Miletusu nazval toto slovo známé Řekům části planety soustředěné v Hellese. Postupně Hecateus z Milétu

Oikumene v literatuře a kultuře

Kromě geografického významu existují další. V historii existuje taková věc jako "starý svět" - kulturní oekumen, osídlená část země, která zahrnovala území známo Evropanům dříve, než objevili Ameriku. Po objev Ameriky se objevil koncept "Nový svět". Starý svět není jen sbírkou zemí, je to určitá kultura, světový pohled na lidi. Historicky, země, které byly součástí koncepce "Starého světa", jsou rozděleny do Evropy, Asie a Afriky.

Ivan Efremov "Na okraji okénka"

Oikumena je nejen starobylým řeckým termínem a historickým územím: je to také název románu sovětského spisovatele Ivana Efremova. Efremovova díla "Na okraji okénka" vypráví o světě doby starověkého Řecka z doby Egejského.

Pandion mladý sochař musel udělat výlet do slavného pak obydlených oblastech, přejděte v otroctví v Egyptě, přejet Afriku od východu na západ, prochází přes země současného Súdánu, Kamerunu, Středoafrické republice, a dokončit svou cestu přes cestu Gibraltarské úžině na lodi Féničanů. Navštívil velmi vzdálené země z Řecka, doslova na okraji okénka - tehdy známo Řekům osídlené země.

Henry Lyon Oldie je "Oecumene"

Efremov není jediný, kdo se ve své práci zabýval tímto velmi běžným názvem. Henry Lyon Oldie také použil zvučné slovo ve svém fantastickém "světě Oikoumena", který obsahuje celkem 9 knih rozdělených do tří sémantických částí.

První ("Oykumena") a třetí ("The Savages of the Eucumene") - jsou spojeny podle spiknutí. Druhý - "Urbi et orbi, nebo město a svět" - se objevuje ve vesmíru "Oikumene", ale není spojen s ostatními částmi.

V tomto cyklu se pod "oikumenem" rozumí nerozvinutá země. Zde se toto slovo používá ve smyslu "vesmíru", rozumíme všechna známá a navštěvovaná místa - na planetě Zemi, ve vesmíru a na jiných planetách vesmíru.

Vývoj pojmu "ekumenický"

V ruštině je oekumen "vesmír", "obydlený vesmír". S časem, který uplynul od vzniku tohoto termínu až do současnosti, jeho význam nejen rozšířil, ale získal i nové odstíny.

Přibližně ve druhé polovině devatenáctého století se původní výraz dostal do ruštiny - dvěma různými způsoby, s různými výslovnostmi a různými významy. Od té doby je oekumen geografickým, ekologickým, kulturním a historickým pojetím. Druhá možnost se týká vztahů mezi různými náboženstvími a církvemi a zní jako "ekumenismus".

Ekumenismus jako fenomén se začal objevovat ve středověku. Samotný termín byl navržen v roce 1937 - původ slova je stejný jako pojem "oikumene".

Ve vlastním základu ekumenismu je teorie větví církve. Jinými slovy, všechna křesťanská hnutí a vyznání (protestanti, katolíci, pravoslavní a jiní) jsou různými odvětvími téže křesťanské církve. Má spoustu společného - víru v Krista, instituci společenství. Hlavní motiv hnutí - sblížení, touha po jednotě a vzájemné obohacení duchovního plánu.

Oba významy jsou v ruském jazyce naprosto nezávislé, každý má své místo. Není vyloučeno, že v průběhu času se význam ještě rozšiřuje, obohacující jazyk o nové sémantické nuance a pojmy.